DX.CZ

ČESKOSLOVENSKÝ DX KLUB

Dálkový příjem rozhlasu, televize a služeb

facebook youtube

Translate

E-Shop

KošíkKošík je prázdný

Recenze ICOM IC-R8600

06.01.2019 20:08 I Kukla Martin

Už se nějakou dobu zamýšlím nad tím, jak by asi měl asi vypadat přijímač "nové generace". Přijímač kombinující moderní technologii a ovládání klasického přijímače bez použití výpočetního výkonu externího počítače. SDR technologie totiž způsobila v přijímací technice revoluci a umožnila komfortní funkce o kterých se posluchačům, DXerům všech pásem vůbec nesnilo. Tím pádem se ovšem výrazně zvýšily nároky posluchačů na přijímače obecně. V tomto směru se někteří výrobci snaží jít s dobou, ale nechají si za to slušně zaplatit a jiní se snaží prodat zbastlené železo a narychlo spíchnutý software pod bývalou vlajkou profesionality. Třetí variantou je úporné přesvědčování výrobců levné východní techniky začínajících nebo méně zkušených posluchačů o tom, že i levný hardware je naprosto dostačující, že mnohé důležité funkce nepotřebují a pro dobré výsledky stačí, když si doma upravíte přijímací podmínky. Firma ICOM šla v tomto směru cestou první, vyvíjí a integruje SDR technologie do svých radiostanic a komunikačních přijímačů, ale nedělá to rozhodně zadarmo. Proto, když v roce 2017 představila nového nástupce legendárního VKV komunikačního přijímače IC-R8500 s označením ICOM IC-R8600, bylo všem jasné, že to bude hodně zajímavý počin.

3_410_1546794954_IMG_3203x.jpg
Skenovací obrazovka

V roce 2017 byl přijímač představen na radioamatérské výstavě v japonském Tokiu, ale další rok trvalo, než se rozjela sériová výroba a přijímač se objevil u prodejců. Já jsem 8600ku poprvé viděl na výstavě v roce 2018 ve Friedrichshafenu a okamžitě mne zaujala jak svými kompaktními rozměry, tak velmi zajímavým zpracováním ovládání, které kombinuje klasické prvky a velkou dotykovou obrazovku. Cena zařízení ovšem úspěšně překonala hranici 70.000 Kč, takže jsem dopředu zařadil toto zařízení do kategorie "pro normálního smrtelníka nedostupné" a víc jsem se o něj nezajímal.

Závěrem minulého roku se mi ovšem naskytla příležitost ze soukromého sektoru tento přijímač vyzkoušet a tuto nabídku jsem samozřejmě neodmítnul. Předchůdce ICOM R8500 byl dlouhá léta etalonem v kategorii VKV komunikačních přijímačů a sesadit jej z pomyslného trůnu muselo stát firmu ICOM hodně sebevědomí ale i dlouhou dobu vývoje a aplikace zkušeností z moderních radiostanic. S přijímačem jsem absolvoval nelehkou cestu ze středních Čech na sever. Nelehkou proto, že váha přes 5 kg (s přepravním kufříkem) hromadnou dopravou nebyl úplně lehký úkol a tak jsem se docela pronesl. Ale ta anabáze stála za to.

Mechanická a ergonomická stránka

ICOM R8600 je zcela určitě nejmenší z profesionálních stolních komunikační přijímačů, ale s úctyhodnou váhou 4,5 kg. Mechanika vychází z krátkovlnného transceiveru IC-7300. Jedná se o stejné šasi, jen jsou ve spodním prostoru místo vysílací části umístěny VKV konvetory a pásmové propusti.

Přední panel přijímače je osazen několika tlačítky, informačními LED okénky a několika otočnými ovládacími elementy. Veškerá tlačítka jsou nízkoprofilová z pevného designového plastu, jejich funkce je ale někdy až groteskní. Tak například hardwarové tlačítko pro TIMER, tedy nahrávání zvoleného kmitočtu ve stanovenou dobu, je funkce, která opravdu, dle mého názoru, hardwarové tlačítko nepotřebuje. Funkce zámku ovládání panelu či změny kmitočtu je zde naopak dvakrát. Poměrně dost důležitá funkce SCAN je utopená mezi otočnými prvky, ačkoliv by bylo mnohem lepší umístění přímo pod tlačítky ovládající paměti. Některé z tlačítek obsahují i informační LED kontrolky, které vás informují o aktivované funkci.

Hlavní ladící prvek DIAL má tři stupně nastavení ovládání. Můžete ho používat buď v režimu plynule lehce proladitelného prvku, nebo v režimu volné ladění s větší tenzí pohybu, pokud používáte přijímač při pomalém ladění. Třetí možností je přepnout ladící knoflík do režimu "řehtačka", tedy ladění po mechanických krocích.

Na předním panelu najdete mimo hlavního ladícího prvku také tři otočné stiskací prvky typu "cvrček", které mají svoje pevné i proměnné funkce podle toho v jakém režimu se přijímač nachází. Obecně se ovšem pod nimi mimo nastavením hlasitosti neskrývají žádné důležité funkce. V praxi tedy budete používat nejvíce levý dolní prvek "B", občas pravý horní "C" a levý horní "A" skoro vůbec. Funkce pod řehtačkami bohužel není možné měnit. Je to škoda, protože by se zde mnohem více uplatnily funkce typu nastavení šířky pásma nebo SPAN pro spektrální analyzátor.

Co ovšem budete používat neustále je 4,3 palců velký dotykový displej, který je zapuštěný do předního panelu, takže musíte zařízení na stole vždy zvednout, aby jste na něm viděli pohodlně všechny informace. Originální sklopný stojánek v tomto směru určitě nestačí a je nutné přijímač v přední části ještě tak o 3-4 cm vypodložit.

Dotykový panel je odporového typu. Na stisk tedy můžete použít mimo prstu jakýkoliv předmět s gumovým koncem, aby jste displej nepoškodili, protože na něm není žádné tvrzené sklo. Fernando (FENU) ve své recenzi napsal, že si kvůli tomuto přijímači pořídil pero s měkkým dotykovým hrotem, protože se mu takto přijímač mnohem lépe ovládal. Tento názor naprosto sdílím. Reakce přijímače na gumové klepátko je mnohem svižnější a přesnější, než klasickými prsty. Určitě se v tomto směru vyplatí přilepit z boku přijímače malý plochý magnet jako držák na kovovou tužku.

V přední části přijímače naleznete i slot na paměťovou kartu, miniUSB konektor jako jedna z možností připojení přijímače k počítači a JACK konektor pro připojení sluchátek.

Konektivita a možnosti připojení periferií

Vývojáři firmy ICOM rozhodně na možnostech připojení periferií nešetřili a vybavili přijímač vším, co by mohl uživatel potřebovat. Jednak jsou zde 3 anténní konektory (všechny použitelné na krátkovlnná pásma a jen jeden pro pásmo VKV), ale jsou zde i velmi zajímavé možnosti připojení k počítači.

K počítači můžete připojit přijímač 4 různými způsoby. K dispozici jsou 3 konektory USB a jeden ETHERNET. Přijímač má v sobě stejně jako řada přijímačů IC-R1500/2500 integrovanou zvukovou kartu a uživatel si může zpracovávat zvuk přímo v počítači bez převodu do analogové podoby. Zvuk můžete samozřejmě současně poslouchat na sluchátka či reproduktor a současně i nahrávat na paměťovou kartu.

Jelikož je v sdrci zařízení SDR přijímač, je zde možnost zpracovávat I/Q data ADC převodníku přímo v počítači. K tomu slouží zadní USB konektor typu B. Instalace je poměrně jednoduchá a pak je možné data z převodníku používat dle vlastního uvážení ve známých programech "HDSDR", "SDR Console" a "SDR Sharp". K dispozici je navíc možnost LAN připojení, ta je ale velmi omezená a striktně vázaná na originální placený software, takže tuto možnost asi nepoužijete. Je to bohužel zahozený potenciál tohoto přijímače. Pokud ovšem stavíte REMOTE přijímací stanoviště, pak je tato možnost nezbytností, protože to, co ušetříte za levný bezúdržbový počítač, dáte za software a nastavení připojení je pak mnohem jednodušší. Ale i varianta, kdy na REMOTE stanovišti je počítač s po USB připojeným přijímačem je možná.

Přijímač má uměle vytvořený výstup mezifrekvence 10,7 MHz, který můžete použít například jako zdroj signálu pro nějaký panoramatický zobrazovač (i když v případě tohoto přijímače to asi nemá moc smysl) anebo pro připojení externího digitálního dekodéru typu AOR ARD300. K přijímači můžete připojit i referenční zdroj kmitočtu 10 MHz, nebo ze zařízení udělat zdroj 10 MHz normálu.

Jako zajímavostí je zadní konektor JACK, ze kterého si můžete zpracovávat demodulovaný signál o stabilní úrovni nazávislé na nastavené hlasitosti přijímače nebo mezifrekvenční data o známé frekvenci 12 kHz, které je potřeba pro demodulování krátkovlnných DRM signálů.

Ovládání a software

Když jsem první večer sedl k přijímači a v rychlosti prolétl návod k použití, zda tam nejsou nejaké pasti na uživatele, bylo mi záhy jasné, že mám konečně na stole přijímač, u kterého mohu klidně vypnout počítač a ten jeho funkci plnohodnotně zastoupí.

Firma ICOM zvolila zvláštní, ale velmi povedenou koncepci ovládání přijímače. Jedná se o kombinaci dotykové obrazovky, základních funkčních tlačítek a softwarově definovaných řehtaček. Základní nastavení přijímače měníte v grafickém menu a některé parametry měníte klepnutím nebo podržením příslušného nápisu či ikonky na displeji. Na první pohled to bude možná vypadat překombinovaně, ale jsem přesvědčen, že si každý uživatel projde funkce a menu jen jednou a bude ihned vědět, co se kde mění a nastavuje. Vývojáři opravdu nad ovládáním přemýšleli. Funkce nebo parametry, které měníte jen málo, jsou schované v menu, zatímco ty funkce, které potřebujete pro aktivní poslech, jsou k dispozici po kliknutí na obrazovku nebo řehračku. Nic tedy nehledáte, vše je po ruce.

Ovládání je velmi intuitivní. Když chcete změnit kmitočet, stačí klepnout na jednotky MHz a jste v režimu zadávání QRG. Když chcete změnit šířku pásma, klepnete na ikonku filtru a měníte přednastavené profily filtrů. Pokud chcete měnit šířky filtrů dle vlastního uvážení, stačí ikonku filtru podržet a v dolní části obrazovky se vám objeví graficky zobrazené všechny parametry aktuálního filtru a zde je můžete měnit. Jelikož i zde výrobce implementoval do přijímače velmi známou a oblíbenou funkci známou z řady IC-R75 tzv. dvojitý PASS BAND SHIFT, v obrazovce nastavení filtrů vidíte přesně nastavení i této funkce. Použití funkce PBS je signalizováno na obrazovce i v běžném režimu.

Změna druhu provozu je opět záležitostí klepnutí do obrazovky na nápis druhu provozu, pokud ale chcete použít speciální druhy provozu typu SYNCHRO-AM nebo aktivaci některého z digitálních druhů provozu, musíte příslušný druh provozu v nabídce buď podržet nebo stisknout vícekrát.

Některé přijímací funkce jako třeba nastavení konstanty AVC, Notch Filter, Noise Reducton, Noise Blanker apod. jsou ovšem schované ve funkčním menu a aktivovat nebo nastavovat je můžete jen přes toto menu. Pokud chcete měnit nastavení úrovně vstupního signálu, máte možnost použít třístupňový Attenuátor a nebo máte přímo pod řehtačkou "B" funkci RF-GAIN, která je vám ihned signalizována na displeji. Ostatně všechny nestandardní nastavení přijímače jako je RF-GAIN, ATT nebo PBS jsou neustále signalizovány, aby uživatele upozornily, že se používá atypické nastavení.

Co se týká nastavení zvukového profilu přijímače, tam se vývojáři doslova vyřádili. Pod prvkem "DIAL B" máte k dispozici základní nastavení zvuku tedy možnost mimo hlasitosti také nastavit výšky a basy. To ovšem rozhodně není všechno. Každý druh provozu má ještě v nastavovacím menu další funkce jako třeba definice horní a dolní propusti, Deemfáre pro FM (pro každou šířku pásma zvlášť) a to samé samozřejmě i pro jednotlivé digitální druhy provozu včetně (nevím upřímně řečeno proč) i FSK - tedy RTTY. Zajímavostí přijímače je automatická aktivace audio filtru pro odstranění CTCSS subtónů. Když si aktivujete funkci CTCSS (DCS), nebo přijímač najde aktivní subtón, automaticky aktivuje na DSP jeho ořezání, aby vás subtón nerušil při poslechu.

Displej přijímače je kapitola sama o sobě. Jedná se o klasický TFT 4,3 palcový displej, který je využit tedy opravdu naplno. V základní obrazovce vidíte obrovský nápis kmitočtu, který ani lidé s brýlemi nebudou mít problém přečíst. Když zapnete spektrální analyzátor (a vodopád), obsadíte spodní část displeje. Pokud si vodopád zvětšíte, písmo zobrazení kmitočtu se trochu zmenší, ale i tak neztratí čitelnost. Velkou otázkou u barevných displejů je vždy čitelnost ve dne a v noci. V tomto směru je podsvícení displeje nastavitelné ve 100 úrovních. Na nejvyšší úrovni bez problémů přečtete displej za slunného dne. Na nejnižší úroveň můžete přijímač používat v naprosté tmě. V nastavení přijímače je dokonce i možnost regulace jasu infomačních LED u tlačítek, aby vás v noci nerušily, když máte nastavené podsvětlení displeje na úplné minimum.

Jak již jsem popisoval, většinu běžných funkcí přijímače můžete vyvolat stiskem příslušného nápisu nebo ikonky na displeji. Svojí funkci má ale také zobrazení spektra, jelikož je možné klepnutím do vodopádu přijímač okamžitě přeladit na sledovanou aktivní nosnou. Pokud máte aktivované AFC, přijímač se vám okamžitě doladí na správný kmitočet. Přijímač má ale také funkci sledování okolního spektra. V praxi to znamená, že při poslechu jednoho kmitočtu přijímač "markuje" okolní aktivní nosné a vy jen mezi nimi řehtačkou přepínáte. V tomto směru je velmi užitečná funkce přepínání mezi volným proladění přijímače a akceptace stanovaného kroku. V praxi stačí klepnout na kmitočet v desetinném místě a zařízení ladíte v desítkách Hz. Klepnutím na řády kHz začne přijímač okamžitě akceptovat vámi stanovený krok a v následujícím kroku kmitočet zaokrouhlí a to včetně atypických kroků 8,33 kHz nebo 6,25 kHz.

Jak již jsem napsal, přijímač vychází z krátkovlnné radiostanice a tak je celkově ovládání a osazení funkcí orientováno především na středovlnná a krátkovlnná pásma. Funkce potřebné pro VKV jsou zde tak trochu "dobastlené" a ne vždy vhodně umístěné v menu, to ale v žádném případě neznamená, že by byla vyšší pásma nějak omezena, nebo po hardwarové stránce "odfláknuta". Jen bylo podle mne asi jednodušší doplnit do softwaru KV zařízení pár VKV funkcí, než ho celý psát znovu. KV DXeři ovšem ovládání přijímače rozhodně uvítají.

Přijímací stránka

Když jsem poprvé připojil přijímač k anténám a zapnul, byl jsem velmi mile překvapen jeho výbornou citlivostí a skvělou dynamikou. V pásmu VKV nemá vůbec žádný problém zpracovat signály S9+40dB a vedle nich o pár kHz bokem slabé stanice na úrovni S3. Ačkoliv máte k dispozici mnoho zajímavých vychytávek, které vám pomůžou vylepšit příjem, většinu z nich asi ani nebudete potřebovat, jelikož přijímač sám umí výborně přijímané zpracovat a na ty opravdu velmi slabé na úrovni šumu většina filtrů stejně nefunguje, nebo příjem spíš degraduje. 

Jelikož je mým primárním koníčkem letecké pásmo, zaměřil jsem se na něj a musím konstatovat, že je tento přijímač pro poslech leteckého provozu naprostá špička. Samotný přijímač je vysoce citlivý a generuje minimální úroveň vlastního šumu, takže nemáte při běžném proladění s otevřenou šumovou bránou žádný problém objevit i velmi slabé stanice. Pro přijímač není vůbec žádný problém zpracovat velmi silné signály střídající se se slabými. Neexistuje lupání, praskání či jiné neduhy, které se objevují u některých přijímačů, které neumí zpracovat korektně AM signály. K dispozici máte navíc uživatelsky definovatelné MF filtry, možnost nastavení konstanty AVC a v neposlední řadě mnoho možností nastavit audio filtry nejvhodněji pro uživatelovo ucho. Jsem naprosto přesvědčen, že jsem zatím na stole lepší přijímač leteckého pásma neměl (a pár jsem jich už na stole vystřídal).

U běžných VKV skenerů a širokopásmových přijímačů se objevuje jeden neduh a tím je více či méně častý výskyt blokovaných kmitočtů interními oscilátory. Někteří výrobci tuto chybu obcházejí funkcí změny kmitočtů kolálních oscilátorů. U 8600ky jsem v běžných VKV pásmech žádný "hluchý" kmitočet nenašel. Údajně jich pár je, ale v pásmech, kde se běžně pohybuji žádný tzv. "birdie" není a pokud ano, tak na takové úrovni, která rozhodně nepřekonala nastavené úrovně šumové brány.

Výborná dynamika vstupní části přijímače je krásně vidět, když jej naladíte přímo do profesionálního pásma, kde jsou blízké silné stanice vedle slabých, například pásmo 390 MHz. I když máte v pásmu blízké stanice S9+40 dB, není problém o jeden kanál (12,5 kHz) mimo již slyšet stanice o úrovni S4. To samé ale vidíte v pásmu krátkých vln.

Jelikož je v základu SDR přijímač má i R8600 samozřejmě také hranici odolnosti, po jejíž překročení začne A/D převodník limitovat (tzv. clipping). Tento stav je indikován na displeji, ale přiznám se, že jsem do tohoto stavu přijímač ani při použití aktivní dvousmyčkové magnetické antény nedostal. Limitování A/D převodníku jsem viděl jen, když do signálu pronikalo pulsní rušení z blízké pouliční lampy, ve které odcházela žárovka, nebo když jsem neprozřetelně zapnul interní předzesilovač. Dokážu si ale představit, že stavu limitace lze dosáhnout když budete používat velkou ziskovou anténu pro amatérské pásmo a budete poslouchat během mezinárodního závodu, kde se objevují "big gun" stanice. Pro tyto případy má přijímač jednak funkci "IP+", která upravuje vstupní parametry, takže by se měl A/D převodník uklidnit bez nutnosti zásahu do anténního obvodu. Pokud by to nepomohlo, tak je samozřejmě k dispozici volitelný attenuátor (10-30dB) nebo RF-GAIN.

Aktivace interního předzesilovače na velkou nebo aktivní anténu je samozřejmě nesmysl. Ten je dobrý jen v případě, kdy používate neprosto nevhodnou anténu typu 2m drátu a chcete poslouchat stanice na krátkých vlnách. Pak vám pomůže zachytit alespoň běžné silné stanice i na špatné anténě. Pokud ale používáte velké ziskové DX antény, tak budete potřebovat spíš měnit RF-GAIN nebo v extrémním případě zapínat attenuátor. Díky interním pásmovým filtrům ovšem vůbec nemusíte mít obavu, že by docházelo třeba na vyšších KV pásmech k přeslechům ze středních vln.

Trochu jsem zaobíral i poslechem NDB, ale musím uznat, že pro tento případ je mnohem lepší použít externí zpracování I/Q signálů třeba v programu "SDR Console" a využít mnohem lepšího rozlišení obrazovky, než nabízí obrazovka přijímače. Je to asi trochu tím, že jsem zvyklý na WinRadio, kde nejen stanice slyšíte, ale i vidíte. U 8600ky stanice bez problému slyšíte, ale nastavit optimálně obrazovku pro sledování NDB není úplně triviální. SDR Console vám navíc umožní vytvářet databáze zachycených stanic včetně jejich vizualizaci ve spektru. Pokud ale nejste na počítač zvyklí, nebo jej chcete vynechat, na ICOMu uslyšíte i velmi slabé stanice bez problému. Já jsem na něm zachytil i NDB "OZN" 372 kHz z Grónska bez problému jak poslechem, tak na obrazovce.

Pro poslech rozhlasových stanic v přeplněných pásmech je k dispozici mnoho vychytávek pro dobré oddělení zájmových stanic od rušících. Jedná se o nastavení šířky filtrů, dvojitý pass band tuning až po automatický nebo ruční Notch filtr, nastavitelný Noise Blanker, Noise reduction ale i funkce ovlivňující vstupní úroveň signálů. Co jsem ovšem tak trochu nepochopil je vlastní AM Synchrodektor, který můžete aktivovat v režimu USB,LSB a DSB, ale bez zázněje BFO a bez potlačení druhého nežádoucího pásma v případě jednostranné verze. Při prvním poslechu jsem nezaznamenal žádné výrazné vylepšení příjmu, jen trochu omezení šumu a zvýraznění modulace u slabých stanic, ale žádná hitparáda.

ICOM v sobě má integrovaný dekodér RTTY (FSK), ale jen radioamatérskou verzi 45Bd a základních 50 Bd pro dekódování meteo informací například ze stanice DWD (146 kHz). Ostatní druhy provozu jako třeba NAVTEX tento přijímač bohužel neumí. Mám ale pocit, že to bude ještě předmětem možnosti dokoupit si dekódovací modul. Pokud si ale zvuk pošlete po interní zvukovce do počítače, můžete dekódovat pomocí extra programů i jiné digitální druhy provozu, ale uznávám, ne tak hezky, přímo na displeji přijímače.

Když už jsem se dostal k digitálním druhům provozu mohu se zde na chvíli zastavit. ICOM umožňuje poslech některých digitálních hlasových druhů provozu. Konkrétně se jedná o amatérský D-STAR, profesionální NEXEDGE a APCO25. Během poslechu aktivního provozu vidíte na displeji základní informace ve formě pop-up okna. V případě D-STAR vidíte názvy stanic a veškeré doplňkové texty. U profesionálních provozů uvidíte čísla stanic, čísla skupin a sítí. Veškerý provoz je možné zaznamenávat na paměťovou kartu jak hlasově, tak pomocí textového logu. Můžete tedy takto jednoduše sledovat provoz sítí. Bohužel z pro mne zcela nepochopitelného důvodu neimplementoval do přijímače výrobce systém DMR, který v současné době jednoznačně v amatérských i profesionálních pásmech vítězí a bez tohoto systému budou širokopásmové přijímače čím dál tím více nepoužitelné. Snad se dočkáme třeba také možnosti dokoupení extra dekódovacího modulu do přijímače. Každý uživatel má ale možnost použít buď externí dekodér typu ARD300 nebo poslat I/Q data do nějakého malého počítače a pomocí programu DSD+ tato data dekódovat, ale je to tak trochu drbání se levou rukou za pravým uchem, když má přijímač jak výkon, tak softwarové možnosti.

Závěr

Přijímač ICOM R8600 bych bez zaváhání zařadil do kategorie špičkových širokopásmových komunikačních přijímačů. Jako následovník legendárního zařízení IC-R8500 se rozhodně nemá za co stydět a svého staršího bratra bez problému zastoupí. Výborná citlivost společně s excelentním dynamickým rozsahem řadí toto zařízení na špičku toho, co se dá koupit v civilním sektoru. Pokud bychom měli hovořit o "vlajkových lodích" různých výrobců, toto zařízení si tento název beze sporu zaslouží.

Toto zařízení je vhodné jak pro plnohodnotný DXing na VKV, tak na KV. Po funkční stránce je více přizpůsoben poslechu na krátkých vlnách, ale to je dáno tím, že vychází v základu z krátkovlnné radiostanice, ale nemyslím si, že by to bylo na škodu. VKV část zařízení rozhodně není ošizena a přijímač tak zvládá signály v neuvěřitelných úrovních s přehledem a můžete si být naprosto jisti, že to, co na přijímaném kmitočtu slyšíte, zde opravdu vysílá. 

Pokud se rozhodnete do tohoto přijímače zainvestovat, mohu vás ujistit, že výsledek opravdu bude stát za to. S ovládáním a funkcemi přijímače se okamžitě sžijete a ovládání zařízení vás bude opravdu bavit. ICOM vás donutí vypnout počítač a užívat si jak poslech vašich oblíbených či DX stanic a zkoumání radiových pásem pomocí spektrálního analyzátoru jako za "starých dob", ale s moderním komfortem zobrazení spektra a použití moderních funkcí SDR přijímačů.

Samozřejmě žádné zařízení není ideální, i zde bych našel nějaké nedomyšlenosti ze strany výrobce, ale většinou se jedná o softwarové problémy nebo chyby, které nemají na poslech výrazný vliv. Jsou to spíše funkce, kterými by měl přijímač disponovat a zde chybí, nebo jsou zbytečně placené už vzhledem k základní ceně zařízení.

Pokud chcete kvalitní VKV přijímač, stále je možné z druhé ruky koupit starší verzi ICOM R8500 a za slušné peníze máte špičkový přijímač na VKV a rozhodně vás nemusí mrzet, že nemáte na stole nejnovější model. Naopak vydáním 8600ky spadla cena 8500ky na velmi rozumnou úroveň a stává se z ní dostupné velmi kvalitní zařízení.

PS:

Pokud jste přeci jen začali malinko nad tímto přijímačem zvažovat, zkuste to vzít i z následujícího pohledu. Když chcete kvalitní VKV přijímač, sáhnete po IC-R8500, který se cenově pohybuje z druhé ruky kolem 25.000,- Kč. Pokud chcete kvalitní SDR přijímač na KV, koupíte si Persea nebo ještě lépe WinRadio za cca 25-30.000 Kč. Aby jste mohli SDR přijímač používat, potřebujete poměrně dobrý počítač v cenové kategorii 20-25.000 Kč. A když to všechno stlačíte do jednoho zařízení, jste na ceně IC-R8600. Který pokrývá všechna pásma od dlouhých vln až po mikrovlny a ke svému provozu počítač nepotřebuje.

3_410_1546794954_IMG_3203x.jpg

Skenovací obrazovka

3_410_1546794954_IMG_3202x.jpg

Nastavení MF filtru

3_410_1546794954_IMG_3200x.jpg

Detail panelu

3_410_1546794954_IMG_3198x.jpg

Dekódování ACARS pomocí interní zvukové karty

3_410_1546794954_IMG_3197x.jpg

Zpracování I/Q signálů z přijímače (dekódování DMR)

3_410_1546791869_IMG_3111x.jpg

Dekodér RTTY (DWD 147 kHz)

Technika Počet přečtení: 1564

Jméno:

E-mail:

Komentář:


Antispam: 9 krát deset =

Vyhledávání

DX Forum

Jaký přijímač? >>> Ano, to jsem zkusil a výsledek asi není překvapením. Je to ono. Zdroj byl vyměněn, ale výrazné zlepš ...
19.03.2019 20:10
Jaký přijímač? >>> Vypni na krátký čas celou technologii provaidra. Pokud  klesne rušení, výš kde je problém. Největší ...
19.03.2019 18:33
Jaký přijímač? >>> To bude myslim podle zatizení internetu tady jsem to u Tenda routeru mel tak ze při nulovém využití ...
19.03.2019 09:49

Poslední komentáře

Aktivní anténní rozbočovač za babku >>> Zajímavé i ty BNC konektory krása. Mám rád když jdou věci použít i pro to na co nejs ...
22.03.2019včera
Oprava AOR AR7030 >>> Myslím, že se občas někde na prodej najdou. https://www.marktplaats.nl/a/telecommuni ...
19.03.2019
Oprava AOR AR7030 >>> Mě akorát mrzí, že už mi nefunguje dálkový ovladač. Jednou jsem ho čistil, pak ještě ...
18.03.2019
Oprava AOR AR7030 >>> Díky za reakci. Já jsem to napsal aby byly informace o náhradních dílech pohromadě pr ...
18.03.2019
Oprava AOR AR7030 >>> Používal jsem přijímač AOR AR-7030 asi 18 let v náročném každodenním DX provozu, taha ...
15.03.2019

Bazar

Nabídka pro radioamatéry (PRODÁM: Příslušenství)   Nabízím nové vysokonapěťové keramické kondenzátory ruské a německé výroby, elektronky např. PL 50 ... Detail inzerátu
Koaxiální kabel (OSTATNÍ: Příslušenství) 300 m koaxiálního kabelu VFKV 920 je už prodáno.             ... Detail inzerátu
anténní selektivní kanálový zesilovač pro příjem (PRODÁM: Příslušenství) Prodám jednou vyzkoušený týden starý zesilovač s účtenkou v záruce na 24měsíce od firmy Teroz .Jedná ... Detail inzerátu
UNIDEN UBC800XLT (PRODÁM: Přijímače) Z pozostalosti po našom slovenskom kolegovi Mgr.Jozefovi Weissovi. Ponúknite cenu. ... Detail inzerátu

Centrální adresa klubu, sídlo klubu:

Československý DX klub

Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín 

E-mail: mail(at)dx.cz

Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku

Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz

Plné zobrazeníI Mobilní verze

(c) Československý DX klub 2015

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.O cookies Rozumím