DX.CZ

ČESKOSLOVENSKÝ DX KLUB

Dálkový příjem rozhlasu, televize a služeb

facebook youtube

Translate

E-Shop

KošíkKošík je prázdný

Antenní pí článek

11.10.2016 12:36 I Kaplan Jiří

Vrátíme se v čase zpět k technice, kterou by už bylo možné nazvat historickou. Klasický anténní ladicí článek v konfiguraci "PÍ", sloužící k impedančnímu a výkonovému přizpůsobení drátové antény k přijímači.

3_215_1476043321_pic3.jpg
3_215_1476043321_pic3.jpg

Přijímací techniku v posledních desetiletích ovládly  antény buď elektronické, nebo drátové s anténním transformátorem, přizpůsobené pro připojení koaxiálního kabelu. Rovněž dnešní přijímače mívají nízkoimpedanční vstup. Díky jejich  vysoké citlivosti nebývá problém se slabým přijímaným signálem, spíš se potýkáme s rušivým pozadím a u levnějších přijímačů s případnými parazitními signály. Vhodným doplňkem k nim bývá spíš preselektor, přídavný laděný obvod sloužící ke zvýšení selektivity.

Jiná situace ale nastane, pokud budeme poslouchat na klasickou drátovou anténu v přírodě nebo obecně v místě bez rušení a použijeme starší přijímač s klasickým vysokoimpedančním vstupem. Potom často zjistíme, že citlivost těchto přijímačů je řádově horší než u moderních a v některých případech je signál pro ně slabý. V takovém případě je výhodným doplňkem právě anténní "PÍ" článek, který umí optimálně vzájemně přizpůsobit výkonově i impedančně anténu a přijímač.

Ve starší literatuře je návodů na tyto přizpůsobovací články několik, samotné schéma je obdobné. Zde je schéma mého pí- článku:

3_215_1476043321_pic0.png
Schéma

Při pokusu o stavbu ale často v návodech chybí důležité údaje, například podrobnosti o použitých cívkách. Proto jsem stavbu anténního článku pojal jako experiment a zapojení si trochu upravil. Ve starších konstrukcích se totiž počítá výhradně s krátkovlnnými pásmy. Chtěl jsem ale vyzkoušet funkci i pro střední, případně i dlouhé vlny. To znamenalo přidat další sekce cívky s větším počtem závitů.

3_215_1476043321_pic1.jpg
Antenní článek

Ladicí kondenzátory jsou fóliové, sovětské výroby s kapacitou 2x285pF. Obě sekce jsou spojené paralelně. Samozřejmě je možné použít i jakékoli jiné, třeba i vzduchové, pouze se mi to pro tento účel zdálo zbytečné. Přepínač je otočný dvanáctipolohový jednopólový, běžně dostupný v prodejnách s elektronickými součástkami. Cívka má devět sekcí, jednotlivé části mají počty závitů 4 - 6 - 10 - 16 - 25 - 40 - 60 - 100 - 160. Kostru cívky tvoří elektrikářská plastová trubka o průměru 20mm, pro její upevnění posloužily originální držáčky.  Prvních pět sekcí cívky je vinuto válcově, další dvě divoce mezi nízká čela z odřezků trubky a poslední dvě opět divoce mezi  čela z plexiskla. Mezi jednotlivými sekcemi jsou mezery, jejich účelem je zmenšení vzájemného ovlivňovámí nezařazených částí cívky se zapojenými.

3_215_1476043321_pic2.jpg
Pohled shora

Anténní článek jsem zkoušel jak doma s anténou dlouhou cca 25m a uzemněním, tak i na "portable"  s drátovými anténami s délkou 20 - 40m a drátovou protiváhou. Zajímavá je jedna zkušenost - na krátkých vlnách je často výsledek diskutabilní, někdy je ladění anténního článku znát, jindy je celkem jedno jestli tam je nebo není. To může být způsobeno kolísáním impedance drátové antény v závislosti na přijímaném kmitočtu. Někdy si zkrátka anténa a rádio navzájem impedančně "sednou" tak, že přizpůsobení není třeba.  Zato velmi dobré výsledky byly na "delších"  krátkých vlnách a především potom na středních vlnách. Zde vyhověl i doporučovaný způsob ladění - vstupní kondenzátor na straně antény nastavit na minimální kapacitu, výstupní asi na polovinu. Přepínačem se zvolí nejvhodnější odbočka cívky, výstupní kondenzátor se doladí na maximum signálu a poté se maximum pokusíme najít i na vstupním kondenzátoru. Rezonance anténního článku je výrazná a s tím spojené zvýšení úrovně přijímaného signálu také. Rovněž zajímavé byly výsledky s prutovou anténou 4m dlouhou i na krátkých vlnách. Tedy vždy v případě, kdy byla použitá anténa kratší než čtvrt vlny na přijímaném kmitočtu. S krátkou prutovou anténou ovšem ani poté nelze počítat s nějakou zázračnou účinností.

S běžnou drátovou anténou na krátkých vlnách je často vhodné ladit anténní článek opačně - vstupní kondenzátor nastavit přibližně na třetinu kapacity, výstupní na minimum. Poté najít nejvhodnější odbočku, naladit vstupní kondenzátor do rezonance a nakonec zkusit doladění výstupním kondenzátorem.

Popsaný anténní článek je možné naladit od 16m pásma přes celé krátké a střední vlny až po NDB majáky. S nižší účinností lze doladit ještě dlouhovlnný vysílač Topolná na 270kHz. Provedení a odhadnuté počty závitů cívky se tak zdají vyhovující.  Pro použití na dlouhých vlnách by asi bylo nutné doplnit ještě jednu sekci cívky s 250 závity. Konstrukce je zatím prozatimní pokusná "prkénková" , ale díky dobrým výsledkům by si zasloužila definitivní přestavbu do vhodné plastové skříňky.

3_215_1476043321_pic3.jpg
Praktické použití

 

3_215_1476043321_pic3.jpg

3_215_1476043321_pic3.jpg

3_215_1476043321_pic2.jpg

3_215_1476043321_pic2.jpg

3_215_1476043321_pic1.jpg

3_215_1476043321_pic1.jpg

3_215_1476043321_pic0.png

3_215_1476043321_pic0.png

Technika Počet přečtení: 19003

Jméno:

E-mail:

Komentář:


Antispam: 2 krát deset =

Vložil: Kaplan Jiří

Upravovat na "L" článek snad ani není třeba, při stažení příslušného kondenzátoru na minimální kapacitu vlastně vznikne také. "T" článek jsem nezkoušel, rozdíly, výhody a nevýhody takové konfigurace  nedokážu posoudit.

05.11.2016
Vložil: neregistrovaný uživatel (Láďa)

Velice dobrý článek. Co to upravit aby chodil i jako L článek??? A tak se dala "ohýbat" vysokoimpedanční LW k 50/75 ohmů vstupu.

Diskutabilní je zda L, T, Pí. Doma používám kombinace L a T článků. U T článku je to trochu jinak. Správně naladěný má minimální kapacity. 

Dnes většina výrobců preferuje T články.

Doporučuji čtivo na str.13

http://om6bb.bab.sk/files/HAM%20Kniznica/Zborniky/Ine/Litomysl%20-%201989.PDF

VY 73! Láďa

13.10.2016
Vložil: Dosoudil Václav

Leccos ze zprivatizovaného Svazarmu lze tu a tam levně sehnat, třeba v Holicích a na četných jiných burzách. Nekupte to! A klub pionýrů v záloze asi pořád existuje. Kdo byl jednou zdrogován vůní kalafuny, těžko odvyká ... . Inu dlouhé večery, dílna láká. Nepřivřete si prsty do svěráku!

 

 

 

11.10.2016
Vložil: Roll Antonín

Chválím článek, protože dnes lidi už neumí pořádně bastlit. "Zlatej SVAZARM" a klub pionýrů :-) 

11.10.2016
Vložil: Dosoudil Václav

Věčně zelené téma. Mezi anténu a rádio opravdu něco patří. To, co stále opomíjíme. Připojíme nějaký drát a ono to hraje, to je dobré, necháme to tak. Ono to hraje, daří se příjem silných stanic. Připojíme přizpůsobovací článek, preselektor a ono to hraje stejně, tak k čemu to je? Fungovat to začne na velmi slabých signálech a o ty v DXingu především jde. Šidíme se o zisk, proto jsou třeba antenní jednotky, baluny. U vysílacích antén je to jednoznačné a markantní, u přijímacích spíše skryté téma, ale neprávem opomíjené. Laděné články jsou tak jednoduché, že je zvládne každý, jak ostatně vyplývá z tohoto dobrého návodu.

11.10.2016

Vyhledávání

Titulní fotografie
Vstoupit do galerie

DX Forum

Jaký přijímač? >>> Ano, to jsem zkusil a výsledek asi není překvapením. Je to ono. Zdroj byl vyměněn, ale výrazné zlepš ...
19.03.2019 20:10včera
Jaký přijímač? >>> Vypni na krátký čas celou technologii provaidra. Pokud  klesne rušení, výš kde je problém. Největší ...
19.03.2019 18:33včera
Jaký přijímač? >>> To bude myslim podle zatizení internetu tady jsem to u Tenda routeru mel tak ze při nulovém využití ...
19.03.2019 09:49včera

Poslední komentáře

Oprava AOR AR7030 >>> Myslím, že se občas někde na prodej najdou. https://www.marktplaats.nl/a/telecommuni ...
19.03.2019včera
Oprava AOR AR7030 >>> Mě akorát mrzí, že už mi nefunguje dálkový ovladač. Jednou jsem ho čistil, pak ještě ...
18.03.2019
Oprava AOR AR7030 >>> Díky za reakci. Já jsem to napsal aby byly informace o náhradních dílech pohromadě pr ...
18.03.2019
Oprava AOR AR7030 >>> Používal jsem přijímač AOR AR-7030 asi 18 let v náročném každodenním DX provozu, taha ...
15.03.2019
AIRSPY HF+ >>> Píšou tam že se jedná pouze o upgrade HF+, drobná vylepšení jako preselektor pro VHF ...
13.03.2019

Bazar

UNIDEN UBC800XLT (PRODÁM: Přijímače) Z pozostalosti po našom slovenskom kolegovi Mgr.Jozefovi Weissovi. Ponúknite cenu. ... Detail inzerátu
Koaxiální kabel (PRODÁM: Příslušenství) Prodám 300 m nepoužitého koaxiálního kabelu VFKV 920. Vhodné pro trvalé uložení do země. Cena 2.000 ... Detail inzerátu
Prodám (PRODÁM: Přijímače) Prodám RX SONY ICF7600D 150-29995 KHz, 76-108 MHz stereo do sluchátek,BFO, USB, LSB+zdroj 230/6V, 2 ... Detail inzerátu
K 13 (KOUPÍM: Přijímače) pro muzeum Tesly Přelouč sháníme nebo koupíme  K13,RDM 6,RDM 12, svolávací přijimač SVITAVA75, telek ... Detail inzerátu

Centrální adresa klubu, sídlo klubu:

Československý DX klub

Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín 

E-mail: mail(at)dx.cz

Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku

Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz

Plné zobrazeníI Mobilní verze

(c) Československý DX klub 2015

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.O cookies Rozumím