Na tomto principu pracují i všechny jednosměrné smyčky zakončené odporem, třeba EWE nebo K9AY. Chová se to současně jako vertikál i smyčka. Když odpor zvětšujeme tak převládá vertikál, když ho zmenšujeme tak převládá smyčka. A když je odpor akorát tak jsou signály z obou stejné a vytvoří se kardioida. Toto platí pro všechny malé smyčky které jsou zlomek lambda. Pro velké antény jako rhombik nebo beverage které jsou dlouhé několik lambda platí už princip postupné vlny a diagram se dále zužuje.
Upraveno 14.03.2020 17:55Ahoj Tondo,
ano, to je přesně ten princip kombinace vertikální a smyčkové antény o kterém mluvím a se kterým jsem cca od listopadu začal experimentovat. Jen jsem nevěděl o tom, že na tom paralelně pracuje i LZ1AQ:-) Také mě k tomu inspirovaly antény Codar a ještě systém ADF z letadel. Na ten odkaz mě upozornil až včera Karel Honzík, když jsem mu referoval o prvních výsledcích. Není na tom vlastně vůbec nic převratného, používá se to od doby vzniku rádia a bylo to mnohokrát popsáno. Rozdílný je jen přístup k využití. Řeším to ale zcela jinak než LZ1AQ, na jeho řešení mi příjde například trochu krkolomné, kdy pro oba druhy antén používá zesilovače s naprosto odlišným zesílením na daném kmitočtu. A teprve až po zesílení se snaží složit výsledný vyzařovací diagram a směrovou charakteristiku. Tím se pak stane naprosto nezbytný ten attenuátor ve vedení od antény, která má větší zisk. Na DV to bude aktivní vertikální dipol na KV to ale může být ta smyčka, anebo případ od případu. Aby se vytvořil kardioidní diagram s ostrým minimem, které umožní potlačit i silné evropské vysílače je nutné aby signály z obou antén měly stejnou intenzitu. Bez toho to nefunguje. Ale, kdo s tím chce experimentovat, tak LZ1AQ tam nabízí detailní návod včetně schéma jednoduchého slučovače:-) Jestli se mi podaří dostat se dál, ozvu se:-D
Upraveno 05.03.2020 08:17
Zajímavý článe, který se sem hodí: http://www.lz1aq.signacor.com/docs/active-wideband-directional-antenna.php
Já jsem s něčím podobným také před nějakou dobou začal experimentovat. Místo těch nastavitelných zpožďovacích linek jsem se ale vydal dle mého názoru praktičtější cestou a to je kombinace smyčkové a všesměrové vertikální antény. Signál z jedné strany smyčky se sečte se signálem z vertikální antény a signál z druhé strany smyčky se se signálem z VA odečte. V podmínkách "na stole" při prvních pokusech s malou rámovou anténou, kusem drátu jako malou vertikální anténou a toroidním trafem, na kterém se to sčítá + zesilovačem a pokusným SDR přijímačem Bonito 1102S jsem pak dosáhl potlačení místních stanic 639, 954 a 1332 kHz o cca 20-25 dB z jedné strany smyčky. Jsou to ale jenom první pokusy, ještě to bude chtít veliký kus vývoje, zkoušení, počítání a experimentů. Podobně jsou řešeny zaměřovací antény na příjem NDB v letadlech. Jak se to bude chovat v ve velkém, v reálném provozu a hlavně v noci - signály přicházející pod nízkým úhlem versus signály přicházející pod vysokým úhlem, kdy oba druhy antény jsou citlivější každá na jiný druh signálu a jestli z toho nakonec něco bude, se uvidí. Určitě dám vědět:-) To stejné jde realizovat i se dvěma zkrácenými vertikálními anténami (možná se nakonec vydám touto cestou). Oproti různým delta loop anténám zakončeným odporem se mi to jeví jako univerzálnější a širokopásmovější řešení - je to možné používat třeba i na DV, kde už zist DL antén klesá anebo i na KV, kde se vzrůstajícím kmitočtem se např. diagram EWE posouvá spíš nahoru k obloze a anténa ztrácí směrovost.
Taky jsem si ubastlil ALA1530 ve skládacím provedení na portable, chodí to dobře. Jak má dělanou LZ1AQ zpožďovací linku nevím. Já jsem to dělal na fázování vysílacích KV antén jako úseky koaxu. To je ale jen na jednu frekvenci. Tady to potřebujeme přelaďovat v širokém rozsahu a zpoždění měnit plynule taky ve velkém rozsahu.
edit: tak jsem se díval jak má LZ1AQ dělanou tu zpožďovací linku. Má to jako postupně řazené LC Pí články s krokem 2,5 ns (celkem 75 ns).
To použití ale bude trochu krkolomné. Při konstantní vzdálenosti antén bude nutno při přelaďování neustále měnit zpoždění pro optimální tvar směrového diagramu.
Mirek OK2BUH
Upraveno 29.01.2020 14:31Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015