DX.CZ

ČESKOSLOVENSKÝ DX KLUB

Dálkový příjem rozhlasu, televize a služeb

Translate

E-Shop

KošíkKošík je prázdný

Drátová anténa s koaxiálním kabelem

14.04.2019 18:16 I Kaplan Jiří

Kolega Luděk Košek  upozornil v klubové konferenci na článek od Dirka Rijmenatse o konstrukci drátové antény se svodem z koaxiálního kabelu.

3_431_1555434825_antennasystem2c.PNG

Článek byl zveřejněn na autorově webu http://users.telenet.be/d.rijmenants/en/swl.htm.  Článek je sice názorný včetně podrobných obrázků,  ale s konstrukcí těchto antén jsem také pokusničil a proto si dovolím upozornit na  možné  problémy. Tím nechci popisovanou konstrukci kritizovat, následující řádky prosím berte spíš jako náměty  k diskusi a  experimentům.

3_431_1555434061_antennasystem1.PNG
Původní zapojení

Na prvním obrázku je původní zapojení. Prvním nedostatkem je způsob vinutí anténního transformátoru, který obsahuje dvě samostatná vinutí primáru a sekundáru, spojená na společnou zemnicí svorku. Pokud chceme dosáhnout co největší širokopásmovosti a nevadí galvanické propojení koaxiálního svodu s anténou a jejím uzemněním, je vhodnější zapojit kabel na odbočku primárního vinutí jako autotransformátor, podle následujícího upraveného obrázku:

3_431_1555433913_antennasystem1a.PNG
Upravené zapojení s autotransformátorem

Celý svod je spojený se zemnicí tyčí pod anténou. Potom ale není vhodné   použít  červeně zaškrtnutou zemnicí svorku - ať už pro přídavné uzemnění  přijímače, nebo pro spojení s jiným zemnicím bodem.Vznikla by zemní smyčka, což může zvýšit úroveň rušivých signálů.

Pokud trváme na galvanickém oddělení svodu od anténního obvodu, samostatné sekundární vinutí zůstane oddělené od primárního a uzemní se na jiném vhodném místě. Musíme se smířit s možností zhoršení přenosových vlastností transformátoru na vysokých kmitočtech, výhodou může být menší přenos místního rušení a šumů.

 

3_431_1555434229_antennasystem1b.PNG
Upravené zapojení s transformátorem

Dalším nedostatkem původního zapojení je zmíněná možnost vzniku tzv. zemní smyčky. Názorně je to vidět na dalším upraveném obrázku:

 

3_431_1555434735_antennasystem2b.PNG
Zemní smyčka

Smyčka uzavřená přes koaxiální svod, dvojí uzemnění a zem může sama fungovat jako anténa pro místní rušivé signály. Tuto smyčku je nutné přerušit. Možnosti jsou opět dvě. Buď ponecháme galvanické spojení svodu s anténou a uzemnění, potom použijeme opět antenní autotransformátor a pouze jedno uzemnění podle následujícího upraveného obrázku:

 

3_431_1555434825_antennasystem2c.PNG
Upravené zapojení s jedním zemněním

Nebo ponecháme uzemnění podle původního návrhu, ale potom použijeme antenní transformátor s galvanicky oddělenými samostatnými vinutími podle dalšího upraveného obrázku:

 

3_431_1555434512_antennasystem2a.PNG
Upravené zapojení s dvojím zemněním

Variantu vinutí a uzemnění si proto zvolíme podle preferovaných vlastností. Použitím samostatného primárního a sekundárního  vinutí v kombinaci s galvanickým propojením zemí obou vinutí s jistotou pouze sloučíme možné  nevýhody obou zapojení. Nic ovšem nebrání experimentům  s různými způsoby vazby a zapojení jednotlivých prvků. Teorie je jedna věc a praktické výsledky v daných podmínkách druhá.

V druhé variantě je zakreslen i oddělovací transformátor mezi koncem svodu a přijímačem. Ten je podle mého názoru vhodný právě u přenosných "worldreceverů" kde ochrana anténního vstupu proti statické elektřině a přepětí může být podceněna. Známý je tím například přijímač Tecsun PL660 (údajně především ze začátku výroby). Proto u něj oddělovací transformátorek používám také.

A na závěr bych ještě upozornil na použití v článku zmíněných měděných zemnicích tyčí. V našich podmínkách se na hromosvodové zemniče i další druhy zemničů používá výhradně pozinkovaná ocel. Pokud by došlo k vzájemnému vodivému  propojení zemnicího systému z mědi s běžným zemněním z pozinkované oceli, vznikne galvanický článek a protékající proud bude mít za následek destrukci především  zemnicího systému tvořícího záporný pól tohoto článku. Je to prakticky obdoba vybití klasického monočlánku spojeného s proděravěním zinkového kalíšku. V našich podmínkách je proto určitě lepší použít pro zemniče prvky z pozinkované oceli.

Hodnotilo 0 uživatelů

Technika Počet přečtení: 6595

Jedná se o článek publikovaný v osobním blogu autora. Články v blogu nemusí vyjadřovat názor CSDXC, jeho výboru ani členů. Tyto články jsou na webu svobodně publikovány, není do nich stylisticky ani gramaticky zasahováno. Články v blogu musí respektovat zákony České a Slovenské republiky, musí dodržovat všeobecné zásady slušného chování a vyjadřování, být svým tématem zaměřeny na rádio a vše s ním související. CSDXC si vyhrazuje právo na smazání příspěvků, které výše uvedené nerespektují.

Jméno:

E-mail:

Komentář:


Antispam: 1 krát deset =

Vložil: Bobek Martin

Já bych ještě doplnil, že i když my to řešíme opravdu odpovědně (kondenzátory v situaci dva - jak ji označil Jirka a olověné destičky, či silné pocínování a držení spoje v suchu v situaci 1), tak profíci to mnohdy vůbec neřešili. Vysílače jako takové se někdy zemnily na měděné plechové desky a přitom byly přímo propojené na anténní nebo síťový zemnící systém FeZn (příkladem je Mělník). Galvanický článek v zemi tu nikdo neřešil.  Ve starých Liblicích byla také kombinace dvou materiálů. Zemnící sítě - pavučiny velikého množství tenkých Cu 4mm2 vodičů okolo a mezi věžemi byly později "opraveny" FeZn sítí... severní věž navíc později dostala nové uzemnění - byla položena na dně blízkého rybníka - a to byl také pozink.  Někdy byla kombinace materiálů bronz a FeZn. Životnost uzemnění může být v desítkách let. FeZn uzemnění třeba na vysílači Jihlava - z pásku 20x2 (dnes se používá 30x4) bylo v dobré kondici i po šedesáti letech. V Liblicích prý byl okolo jižní věže původní Cu systém v hodně žalostném stavu v roce 1984 při záskoku za Mělník - to je cca 50 let od jejich výstavby. Na to jak byly Cu vodiče tenké a bez ochranné plastové izolace, je to hodně dobré.

25.05.2019
Vložil: Kaplan Jiří

Zdravím

Myslím že je třeba rozlišit dvě odlišné situace:

1)Koroze na přímém styku vodičů ze dvou různých kovů. Tomu může zabránit zmíněný olověný plátek, ze stejného důvodu se ve ztížených podmínkách v rozvaděčích používá při přechodu měď/hliník cupalový plech.

2)Vznik galvanického článku. Pokud bude v zemi (jako elektrolytu) měděná a zinková nebo ocelová elektroda (a obecně jakékoli dvě elektrody z různých kovů), vznikne galvanický článek a pokud budou elektrody vodivě propojené, protékajíci proud generovaný vzniklým článkem zemnicí systémy časem rozloží. Jedinou obranou je zmíněné gavanické oddělení kondenzátory.

22.05.2019
Vložil: Bobek Martin

To Jaroslav Kovář:

já to na své dálkově ovládané přijímací stanici, kde mám velké antény (stožáry) a po celém pozemku rozsáhlé zemní sítě řeším následovně:

- u každého anténního stanoviště je je "hlubinné" FeZn uzemnění - u každé antény několik dvoumetrových zemnících tyčí a asi 5 FeZn radiálů a pospojení k dalším stanovištím. Zahuštěné je to potom měděnými radiály - ale jsou v plastové izolaci. Těchto radiálů je u každé antény veliké množství a jsou jenom tak trochu pod drnem - má to efekt spíše kapacitní - vůči vertikálním zářičům a vlastně i vůči zemi.... dále je kabelem CYKYLO 3x4 objetý celý pozemek dokola a z rohů pak radiály do středu mezi anténami.... je to hodně stovek metrů vodičů... Cu síť je opět mezi jednotlivými stanovišti a i středem antén pospojována. Styk mezi Cu a FeZn je ve třech místech  - přes baterii svitkových kondenzátorů... klidně i několik desítek ks - (aby to bylo naprosto bezindukční) - různých kapacit - 680 nF, 470 nF, 220 nF, 100 nF, 22 nF atd... stejnosměrné proudy (el. článek Cu a FeZn) přes ten styk neprojdou, střídavé VF proudy projdou bez problému. 

Přijímací technika (venkovní rack skříň, ve které je veškerá SDR a výpočetní technika) má pak své vlastní FeZn uzemnění - dvě dvoumetrové zemnící tyče a jeden několk metrů dlouhý radiál.... toto "napájecí" uzemnění je galvanicky oddělené od anténního uzemnění (oddělovací VF trafa a FTP kroucená dvojlinka jako napaječ místo koaxu)....  Uzemnění Racku je oddělené od PEN (PE) sítě...  mám to zapojené jako TT síť - ze sítě se bere jenom L a N........PE mám tedy svoje vlastní.....  nestahuji si k sobě tak rušivé proudy, které jsou v PE sítě..... při tomto zapojení je samozřejmě nutný proudový chránič + další bezpečnostní opatření a samozřejmě by to měl zapojovat elektrikář. 

ještě - pokud chci napojit Cu vodič na FeZn, tak ten Cu - v místě svorky prostě pořádně pocínuji...(olovnatým cínem:-)).... dále je nutné to napojit v plastové krabici, aby spoj byl v suchu - určitě ne ve vlhké zemi.... dále je možné spoj zapatlat gumoasfaltem....pak ten článek v místě styku nevzniká....

06.05.2019
Vložil: Kovář Jaroslav

Jen malá poznámka: pro zamezení vzniku galvanického článku na přechodech pozink x měď zemnicích soustav, vkládají hromosvodáři olověný plátek. Pro elektrostatické výboje je to určitě vhodné řešení. Blesku nějaký přechodový odpor na spoji pozimk - olovo -měď nevadí. Pro účely svodu vf proudů asi nic moc. Máte s tím někdo zkušenost ?

05.05.2019

DX Forum

Doplňková anténa na SV. >>> Díky Tondo, už si vzpomínám, že jednou jsme spolu už v nějakém vlákně probírali ten třetí funkční st ...
09.04.2020 23:06včera
Doplňková anténa na SV. >>>

Tohle je špatné, takhle by ty vysílače neměly končit:-( Díky za sdílení!

...
09.04.2020 22:09včera
Doplňková anténa na SV. >>> Martine, v rychlosti jsem vytvořil odkaz na fotografie z návštěvy vysílače Čížatice v roce 2013. Dok ...
09.04.2020 21:19včera
Doplňková anténa na SV. >>> Tondo, to jsou moc hezké fotky. Nemáš jich z Čižatic víc? Rád bych se podíval, kdyby jsi byl ochotný ...
09.04.2020 19:59včera
Doplňková anténa na SV. >>> Martine, vzpomněl jsem si na vysílač Čížatice u Košic. Posílám detail patního izolátoru, jiskřiště a ...
09.04.2020 16:14včera

Nejčtenější články

Vyhledávání

Fotogalerie

Titulní fotografie
Vstoupit do galerie

CSDXC na Facebooku

Kalendář Vysílače 2020

Exkluzivní kalendář Vysílače 2020 můžete objednávat v našem e-shopu.

Kalendář Vysílače 2020

Poslední komentáře

Skryté funkcie autorádií >>> To Dan: Domnívám se, že každé rádio má "servisní" menu. Jak se do něho "vstupuje" je ...
05.04.2020
Skryté funkcie autorádií >>> Poradí někdo, kde podobné funkce se dají najít v modernějších 2din rádiích, nebo je t ...
04.04.2020
1. klubová poslechová soutěž >>> Možná se některým účastníkům bude hodit MW List, který jsem nakopíroval do szenamu na ...
29.03.2020
1. klubová poslechová soutěž >>> Ahoj, kdo má v plánu se účastnit soutěže? :-) Dnešní situace k tomu rovnou vybízí.  ...
29.03.2020
1. klubová poslechová soutěž >>> už sa na tom pracuje... ...
26.03.2020

Bazar

Kúpim displej do Harris RF-550 (KOUPÍM: Přijímače) Ak má niekto vrak tohoto US RX, mohol by pomôcť. Môj má jedinú chybu a to nefunkčný displej (dve des ... Detail inzerátu
Nabídka pro radioamatéry (PRODÁM: Ostatní)   Nabízím nové vysokonapěťové keramické kondenzátory ruské a německé výroby, elektronky např. PL 50 ... Detail inzerátu
Koupím RKL301/2 (KOUPÍM: Přijímače) Koupím část leteckého přijímače s označením RKL301/2. ... Detail inzerátu
Anténa (KOUPÍM: Antény) Koupím aktivní smyčkovou širokopásmovou anténu podle LZ1AQ. ... Detail inzerátu
Kenwood R1000 (PRODÁM: Přijímače) Prodám plně funkční komunikační přijímač Kenwood R-1000 200kHz-30MHz AM,SSB,CW. ... Detail inzerátu
Tesla LK12 (KOUPÍM: Ostatní) Kupim za rozumnu cenu limiter-kompresor Tesla LK12.Pouzival sa na upravu modulacie AM vysielacov.Moz ... Detail inzerátu

Centrální adresa klubu, sídlo klubu:

Československý DX klub

Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín 

E-mail: mail(at)dx.cz

Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku

Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz

Plné zobrazeníI Mobilní verze

(c) Československý DX klub 2015

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.O cookies Rozumím