Košík je prázdný
Už to tu zase dlouho nebylo. Popadá mne to tradičně po Novém roce, když začne plesová sezona, to zalézám do dílny a podléhám omamné vůni kalafuny při pájení. Ve věhlasném bastlířském šuplíku jsem nalezl dva variometry, rámový a kulový.
Kouzlo otočné cívky uvnitř vnějšího vinutí kostry jsem spojil s pokusem snad vůbec nejjednoduššího rádia, jaké vůbec lze sestrojit a to během několika minut. Stačí připojit detekční diodu (třeba GA201, mám jich velkou zásobu a budu je rozdávat na výročním setkání) a sluchátka, ke koncům vinutí obou sériově zapojených cívek pak přidat anténu a zemnění a už to hraje. Abych se vyhnul složitému mechanickému upevnění onoho monstra, uložil jsem je provizorně do hrnku. Ukazujete si na čelo, kdy už mne tyto dětinské nápady přejdou? Nikdy, ani po šedesátce, tyto pokusy jsou jednoznačně nesmrtelné a člověk, unavený technikou SDR prostě někdy zabloudí ke kořenům primitivních počátků. Stále se vysílá AM a krystalky fungují.
Co se na to dá slyšet, než nejbližší SV stanice, v mém případě ČRo2 na 954 kHz z Dobrochova. Jenže druhý, slaboučký, neznámý signál v pozadí byl hned zpočátku povzbuzující. Ladí se to dost rozplizle otáčením vnitřní cívky variometru, otočný kondenzátor tam prostě není! S příchodem půlnoci jsem netrpělivě čekal, co se stane. Signál ČRo2 se naráz propadl do nuly a v první chvíli to bylo jasné, vyhrávala dechovka z Dechovky. Druhý signál z Dobrochova, tentokrát s 5 kW na 1233. Mrazivou nocí táhly sněhové přeháňky a občas se objevoval podivuhodný úkaz, jaký z dnešních rádií prakticky neznám. Nejdříve nepatrně se zvyšující šum až praskot pomalu vzrůstal, posléze přešel do silné fáze s trváním kolem 15 sekund a po stejné sestupné křivce vymizel. Jednalo se o statiku na anténě? Docela mi to připomínalo nárůst šumu, který jsem kdysi sledoval při slunečních erupcích, ale tento úkaz je podmíněn přímým výhledem na Slunce, tedy v denní době a vhodný kmitočet k tomuto je třeba 28 MHz. Zase se to potvrdilo, na krystalku slyšíme navíc to, co nám složité vyrovnávací obvody klasických i SDR přijímačů prostě zatají coby nežádoucí.
Je dobré pořád objevovat. Myslíme si, že už všechno známe, hodně jsme zažili a máloco nás překvapí. Opak bývá pravdou, jestliže nesedáváme v hospodě, nýbrž u rádia. K popsaným pokusům mne docela vyprovokovala zdravá iniciativa kolegy Martina Bobka. To on přišel s nápadem jednoduchého přijímače, který by nepřetržitě monitoroval, jaké nejsilnější signály bývají na anténě bez ohledu na ladění. Cosi takového jsem zažíval už před padesáti lety při konstrukcích jednoduchých přímozesilujících přijímačů s elektronkami i s tranzistory. Špatná selektivita způsobovala, že rádio si dělalo co chtělo, doslova ladila ionosféra. KV audion jsem naladil na české zprávy BBC, po dvou minutách přišel únik a když se signál vrátil, české zprávy jsem ještě doposlouchal, avšak už z Moskvy. Myšlenka analýzy, které signály nejčastěji dominují na naší anténě se někomu zdá možná dětinská, k praktickému DXingu to moc neposlouží, ale nás technicky orientované to oslovuje.
V denní době převládají stabilní podmínky přízemní vlny a slyšíme blízké vysílače na středních nebo dlouhých vlnách (když přimotáme závitů). Tento stav můžeme narušit dalším obvodem primitivného přijímače, čímž odladíme část kmitočtového spektra. Pak se i se SV cívkou ochotně ozvou krátké vlny. Ještě silnější úkazy přináší letní sporadika, to stačí pár závitů drátu, laděných malým otočným kondenzátorem do 50 pF a zaslechneme neuvěřitelně silné evropské signály.
V noci to bývá zajímavé každopádně. Do signálu Dechovky se vmísil nejprve slabý, postupně ale sílící signál anglických zpráv s nebritským přízvukem. V desáté minutě pak přišla krásná identifikace „Voice of Turkey“ na 5980 kHz. Další den o tomto čase zvítězil vysílač z Rumunska, zde bylo těžké rozlišit, zda na 5910 anebo 7340 kHz. S pořádným rádiem to umí každý, ale zkuste to s primitivními točivými cívkami v hrnku. Už se těším na další úlovky. Skončím otázkou: uspořádáme zase někdy krystalicky čistou noc?
Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015
