Připomínka radiové perestrojky

08.10.2017 11:07 I Kaplan Jiří

stupnice Tesla Solo

V začátcích vysílání VKV FM rozhlasu u nás bylo rozhodnuto o použití "východní" normy OIRT, tedy kmitočtů 66 až 74MHz. Stejné pásmo použival celý východní blok, s výjimkou tehdejší NDR.

stupnice Filharmonie

Přechod do "západního" pásma CCIR máme automaticky spojený s porevolučními změnami. O přesunu rozhlasového vysílání z pásma OIRT do pásma CCIR ale bylo rozhodnuto už dávno předtím, v první polovině 80. let. V roce 1984 byl  vytvořen plán kmitočtů na jednotlivých vysílacích střediscích, mezinárodně koordinovaný na radiokomunikační konferenci v Ženevě. Přidělené kmitočty jsou dodnes platné a většinou  je používají výkonné vysílače Českého rozhlasu.

Asi  prvním VKV FM vysílačem v pásmu CCIR byl Cukrák na kmitočtu 102.5MHz s výkonem 2kW, spuštěný v listopadu 1984 s programem "Hvězda", přímým předchůdcem dnešního Radiožurnálu. V březnu 1985 byl jeho výkon zvýšen na 10kW. Následkem byly problémy s dálkovým příjmem pásma CCIR v oblasti Prahy a středních Čech. V článku popisujícím zádrž na 102.5MHz v AR 6/85 je konstatováno, že signál Cukráku je v oblasti Proseku a Žižkova silnější o 60 dB, v Modřanech až o 80dB,  než zahraniční vysílače. O další tři roky později už byla v provozu celá síť vysílačů v pásmu CCIR:

Praha Žižkov - 88.2MHz Vltava, 96.6MHz Praha, 101.4MHz Melodie

Cukrák - 100.7MHz Hvězda

Bratislava - 101.8MHz Melodie

Brno - město - 92.6MHz Melodie

Ostrava - 101.4MHz Melodie

Hradec Králové - 102.7MHz Melodie

Sušice - 90.6MHz Praha

Domažlice - 103.8MHz Praha

Cheb - 97.6MHz Hvězda

V článku o tříprvkové anténě pro pásmo CCIR v Amatérském rádiu 7/1988 od Jindry Macouna najdeme nejen podrobný popis tehdejšího stavu, ale i plány na budoucí rozvoj:

Stanice Melodie vysílá kromě zpravodajských relací orchestrální skladby všech žánrů. V době od 7 do 14h přebírá vysílání Interprogramu a od 14 do 17.05 program Hvězdy. Vlastní program Melodie následuje od 17.05 do 24h. Po technické stránce má zatím vysílání v pásmu VKV II zkušební charakter, s cílem ověřit vhodnost stanoviště a předpokládané pokrytí obsluhovaných oblastí při plánovaném výkonu a definitivním systému.

Jak je patrné z výše uvedeného přehledu, jsou nyní obsazovány především kmitočty v rozsahu 100 až 104MHz, který je pro čs. rozhlas plně k dispozici od 1. 7. 1987. Od téhož data je možné v souladu se závěry ženevské konference UIT 1984 využívat v ČSSR i rozsah 87.5 až 100MHz. Předpokládané využití tohoto rozsahu je však zatím omezeno TV vysílači a převaděčí v II. TV pásmu na K4 a K5, které jsou u nás, v SSSR, v PLR a MLR dosud v provozu. Jejich činnost má být ukončena do konce roku 1995. S plánovaným využitím rozsahu 104 až 108MHz se počítá až od 1. 1. 1996. Do té doby tam ještě budou pracovat prostředky radionavigační a letecké pohyblivé služby. Ministerstvo spojů však nevylučuje, že by se po předchozí dohodě se současnými uživateli nevyužilo této části pásma v ojedinělých případech již dříve. Přechod z pásma VKV I do pásma VKV II by měl být ukončen kolem roku 2000. Zdánlivě jde tedy o dlouhodobou záležitost, dostatečně však bude naše území čs. vysílači FM v pásmu VKV II pokryto zřejmě podstatně dříve.

Konečným záměrem je šířit v celé ČSSR 5, popř. 6 stereofonních programů. Pro tyto účely se perspektivně počítá s 270 vysílači ze 45 stanovišť. Přidělené kmitočty jsou v celém pásmu rozloženy přibližně v tomto poměru: 50% do 100MHz, 30% do 104MHz a 20% do 108MHz.

Dále jsou v článku zmíněny i předpokládané problémy s dosud masově rozšířeným dálkovým příjmem zahraničních stanic. Autor zároveň zmínil i předpoklad že klasický rozhlasový příjem bude postupně nahrazen mnohem kvalitnějším příjmem družicovým. 

stupnice Tesla Solo

Stanice Melodie byla později nahrazena stanicí pojmenovanou E+M, což byla zkratka  "Elán" a "Mikrofórum", z názvů  tehdejšího  slovenského  a českého rozhlasového  pořadu. Na její program mnoho posluchačů vzpomínalo jako na zdařilého předchůdce soukromých rozhlasových stanic, který později v Česku nenašel ve veřejnoprávním rozhlasu přímého následovníka.

Sametová revoluce plánovaný přechod z VKV I do VKV II urychlila. Začátkem 90. let už byla v provozu celá síť  vysílačů státního rozhlasu a tím skončil i program E+M. Zároveň byl éter otevřen pro soukromé stanice.  Do poloviny 90. let byly vypnuty všechny vysílače v pásmu VKV I. Technicky nešlo o  zásadní problém, většina přijímačů tuzemské výroby měla obě pásma už od 70. let. Stolní a luxusnější přijímače téměř  bez výjimky, pásmo VKV II. scházelo u starších přenosných rádií. Pouze pásmo VKV I měly i starší elektronkové přijímače, v té době už ale stejně zastarávající. Paradoxně největší problém nastal u dovážených přijímačů, ať už z východního bloku,  nebo oficiálně dovážených "západních". Ty bývaly prodávány pouze s pásmem OIRT. Protože ale ty "západní" a z NDR byly  původně konstruovány pro pásmo CCIR, jejich přeladění nebývalo obtížné. Horší situace byla u přijímačů z Polska, Bulharska a SSSR, kde s  CCIR nebylo zkrátka počítáno a jejich přeladění bývalo problematické. Především potom u typů laděných změnou indukčnosti cívek, kde nebylo možné dosáhnout víc jak dvakrát většího rozsahu přeladění a zpravidla bylo nutné se spokojit s výsekem 88 - 96MHz. Dalším problémem bylo i rozšíření pásma VKV CCIR ze 104 až k 108MHz, se kterým u starších přijímačů nebylo počítáno.

Většina do té doby přijímaných rakouských stanic byla na východě Čech zablokována místními "ženevskými" bouráky z Krásného a Černé hory.  Začátek 90. let byl ale dobou rozvoje soukromého rozhlasového vysílání. Pásmo CCIR bylo v porovnání s dnešním stavem stále ještě poměrně prázdné, každý nově spuštěný soukromý vysílač byl zajímavý. Některé přežily do dnešních dní, jiné jen v transformované podobě pod jiným názvem. Některé vydržely jen krátce, namátkou připomenu rádia Labe, Panag, Triangl nebo Pro. Běžně zde hrály i pražské stanice, například Rádio1 nebo Evropa2. Později se éter začal zahušťovat dalšími dokrývači a dálkový příjem VKV FM se bez dokonalého přijímače s úzkými filtry stal nemožný.

stupnice Tesla Solo

stupnice Filharmonie