Košík je prázdný
Posluchači na klasických pásmech používající aktivní anténu mají v převážné většině všem dobře známý Miniwhip. Přes všechny dobré vlastnosti má tato anténa i některé nevýhody. Sám mám dobré zkušenosti s aktivní anténou KAA1000, která je jen o málo složitější a je možné ji vyrobit v domácích podmínkách.
Hlavní nevýhodou Miniwhipu je horší citlivost na krátkovlnných pásmech. Zatímco na středních a dlouhých vlnách pracuje výborně, na kmitočtech nad 3MHz citelně slábne. Je možné mu pomoci zvětšením anténní plošky nebo její náhradou prutovou anténkou, potom ale narazíme na druhý problém. Tím je nelinearita zapojení a vznik intermodulačních produktů - "fantomových" signálů. To vše nemusí vadit, pokud Miniwhip používáme pro pásma, kam byl od začátku určen - tedy pro poslech NDB majáků, středních a dlouhých vln. Krátké vlny můžeme přijímat jinou vhodnější anténou. Existují ale i posluchači, kteří z nejrůznějších důvodů nemají možnost použít rozměrné klasické antény a jedinou možností je pro ně právě poměrně malá, nenápadná a snadno montovatelná aktivní anténa. Snadným, rychlým a spolehlivým řešením je zakoupit některou z továrně vyráběných aktivních antén, zpravidla v ceně mnoha tisíc korun. Je možné takovou anténu vyrobit i v domácích podmínkách? Ano, je.
Aktivní anténa KAA1000 je původně výrobkem východoněmecké továrny VEB Funkwerk Köpenick - Berlin a přibližně v polovině 80. let minulého století se vyráběla jako příslušenství přijímačů RFT EKD300. Anténa má zářič o délce necelého 1 metru, díky tomu pracuje lépe i na krátkých vlnách. Zapojení vypadá na první pohled složitě, ale při podrobnějším prozkoumání zjistíme, že se principem podobá Miniwhipu a hlavním rozdílem je dvojčinný koncový stupeň. Druhým rozdílem je potom celkově propracovanější zapojení a ochrana antény před statickou elektřinou.
Největším problémem jsou použité tranzistory. Vstupní tranzistor lze nahradit typem J310, použitým i v Miniwhipu. Poté je ale nutné odpor v jeho emitoru (source) zvětšit až na 270Ohmů, aby jím tekl přiměřeně velký proud, asi 20mA. Zároveň by na jeho emitoru měla být přibližně polovina napájecího napětí. Tranzistory v koncovém stupni je možné v nouzi nahradit i komplementární dvojicí BC549/BC559. Výbornou náhradou jsou tranzistory 2N2222 / 2N2907 v kovových pouzdrech, které lze s trochou štěstí a snahy sehnat. Tyto tranzistory jsou primárně doporučeny v článku "Complementary push - pull amplifier for active antennas" od Chrise Traska N7ZWY. Další jím doporučené dvojice jsou 2N4401/2N4403, MPS6521/MPS6523, nebo BFQ19/BFQ149. Předpětí pro koncové tranzistory by mělo být nastaveno tak, aby jimi tekl klidový proud asi 5mA. Používám napájení 12 - 14V, stejně jako u Miniwhipu. Původní anténa má napájení 18V, které je i vyvedeno z přijímače EKD300.
Další součástky jsou běžně dostupné, tlumivky jsou nahrazeny provedením SMCC 680uH. Kondenzátory jsou použity keramické, u vyšších kapacit i svitkové, je vhodné přidat paralelně ještě další keramický kondenzátor o 10 - 20x menší kapacitě, pro vyloučení problémů s přenosem vysokých kmitočtů. Odpory jsou vhodnější metalizované. Diody jsou starší spínací z řady KA, recyklované z "šuplíkových" zásob. Nejspíš by vyhověly i dnes běžné 1N4148, nebo jiné spínací diody s malou kapacitou přechodu. Na dalším obrázku je nákres desky plošných spojů:
Plošný spoj je vyroben jednoduše proškrabáním dělicích čar jehlovým pilníkem. Nákres je na čtverečkovaném papíru s rastrem 5x5 mm.
Mechanická konstrukce antény je od původní zcela odlišná. Vycházel jsem z konstrukce pouzdra Miniwhipu, základem jsou plastové odpadní trubky a tři zátky. Horní zátkou prochází zářič z metr dlouhé ocelové kulatiny s povrchovou úpravou, je v ní utěsněn. Pod první zátkou se nachází druhá zátka s obroušeným okrajem, vsunutá do trubky, přes ní je anténní zářič prošroubován. V dutině trubky je destička s elektronikou antény, spodní zátkou prochází konektor pro kabel. Spodní zátku je vhodné pojistit například šroubky proti vytažení přes kabel. Konstrukce se osvědčila i pro trvalé umístění, kdy jedna anténa je na stožáru na zahradě už asi pět let bez známek poškození povětrnostními podmínkami.
Více problémů než se samotnou konstrukcí antény je s přívodním kabelem. Anténa je na dřevěné tyči, podobně jako se montuje i Miniwhip. Na rozdíl od něj se KAA1000 může montovat i na vodivý kovový stožár. Dřevo ale láká datly a strakapoudy, kteří rozklovou i koaxiální kabel. Pro jeho ochranu lze použít elektrikářskou hadici, tzv. husí krk. Ne všechny jsou ale použitelné pro venkovní prostředí, některé, většinou v průsvitném provedení, časem zpráchniví a rozpraskají.
Poslední obrázek už je bohužel minulostí. Anténa KAA1000 byla na dřevěném stožáru o výšce asi 10m. Prudké poryvy větru při noční bouřce v noci na pátek ale způsobily zřícení stožáru. Dobrá zpráva je, že při pádu nezpůsobil žádné škody, samotná anténa přežila bez poškození a ani po několika letech v ní nebyly stopy po vlhkosti nebo poškození povětrností. Anténu KAA1000 tak opět namontuji alespoň na krátký provizorní stožárek zpět.
Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015
