Jak už jsme měli možnost přečíst si v našem časopisu RADIO č. 3, je na příští týden vyhlášen Memoriál Vlasty Kubíčka v pásmu středních vln. Po dlouhé době opět příležitost zúčastnit se společné akce na konkrétních vlnách. Veškeré podrobnosti o této zajímavé akci najdete v následujícím článku.
Před rokem, 14. dubna 2016, zemřel dlouholetý člen našeho DX klubu, Vlasta Kubíček z Ořechova u Brna. Všichni jsme znali jeho nezměrné nadšení pro všechno, co souvisí s rádiem (poslech, stavba doplňků a pomůcek apod.). Kvůli svému tělesnému postižení byl odkázán na svůj pokoj a stůl s rádiovým vybavením, ke kterému se přepravoval na vozíku. Tak byl ve styku s vnějším světem. S velkými, rozměrnými přijímači se mu špatně pracovalo a tak si během let vytvořil svůj specifický systém přenosných přijímačů a rámových antén. Několik posledních let svého života měl i větší přijímač JRC NDR-535 a anténu longwire 30 metrů, ale s nimi se příliš nesžil, dlouhá anténa na dvorku mu přinášela spíš rušení z okolí než pěkné signály. Zaměřoval se skoro výhradně na střední vlny, kde dokázal díky hodinám stráveným u přijímačů objevovat zajímavé stanice. Vlasta a jeho přenosná rádia a rámové antény – to byl pojem.
Rozhodli jsme se, že by bylo vhodné na něj čas od času zavzpomínat jako na člověka oddaného fenoménu rádia, kterému více či méně často podléhá i většina z nás ostatních. Rozhodli jsme se při příležitosti výročí jeho úmrtí uspořádat Memoriál Vlasty Kubíčka se zaměřením na střední vlny (SV). Memoriál to nebude soutěžní, ale výlučně vzpomínkový, kde si v průběhu jednoho týdne proladíme pásmo středních vln (v některých přijímačích již notně zaprášené) a na závěr si vyměníme své zážitky formou výpisu zachycených stanic.
Podmínky této akce budou velice mírné, nikdo se nemusí obávat, že se bude muset štvát dnem i nocí za co největším počtem DX stanic. Jelikož každý má jinou výchozí pozici, jiný přijímač, jinou anténu apod., nebudeme soutěžit o ceny. Nicméně, organizátoři doporučují strávit tento memoriál způsobem, jaký používal Vlasta: s přenosným přijímačem a jeho vnitřní anténou, případně rámovou anténou včetně pasivního preselektoru apod. Kdo takové vybavení nemá a chce se společné akce zúčastnit, použije to vybavení, na které je zvyklý.
A teď už následují propozice nové klubové akce:
Termín: 10. - 16.4.2017
Kmitočty: SV (531 - 1700 kHz)
Cíl: Identifikovat minimálně 10 rozhlasových stanic na středních vlnách a zapsat je do jednoduchého formuláře (formulář je připraven v Excelu a Wordu a můžete si ho stáhnout zde).
Upřesnění:
Zapisují se jednotlivé stanice, nikoliv vysílače, to znamená, když má stanice třeba 5 vysílačů, je to pořád jen 1 stanice, např. Rádio Dechovka.
Odměna: Každý účastník dostane pamětní list se svým jménem.
Uzávěrka:
Své vyplněné formuláře pošlete nejpozději do 20.4.2017 na adresu radio@dx.cz .
Doufáme v hojnou účast na letošním prvním ročníku Memoriálu Vlasty Kubíčka. Zachytit a určit během týdne 10 rozhlasových stanic na středních vlnách není obtížné, hlavní je zúčastnit se společné vzpomínkové klubové akce. Můžeme se dočkat různých překvapení, ta se na středních vlnách vždycky skrývají, a kdo ví, možná se tam někomu otevřou nové rádiové obzory, o kterých dosud neměl ponětí.
To je skoro jisté!
- - - - -
K tomuto článku jsou zde ještě další soubory, které si můžete stáhnout:
- formulář k zapisování stanic ve formátu Word
- formulář k zapisování stanic ve formátu Excel
- seznam stanic na středních vlnách v Evropě, severní Africe a Blízkém východu (PDF)
Komu se nehodí pracovat s formátem Word nebo Excel, může svůj seznam napsat i v běžném textovém formátu a poslat tento textový soubor.
Už se všichni těšíme na vyhodnocení MVK, které vyjde v příštím červnovém čísle našeho časopisu RADIO. Kvůli časové tísni to do květnového čísla nevyšlo. Nás účastníky samozřejmě zajímá, kolik zájemců se memoriálu zůčastnilo a jak se jim vedlo, co všechno bylo v limitovaných podmínkách na středních vlnách zachyceno. Bude to jistě další povzbuzení, přestože letní období není právě nejlepší středovlnná sezona. Ale nezoufejme, i v letních měsících se leccos daří a bývají to dokonce opravdové DXy - stanice z latinskoamerických oblastí!
Zapojil jsem se, nelituji. Postupně zjišťuji, že s malým rádiem je to dost podobné jako v velkým, chybí jen někdy více selektivity. Komu by třeba stanice a země nepřibývaly, dodám pár tipů: indický Rajkot 1071 mi sílou vytláčí Svinov, CRI Hutubi, Xingjiang 1521 rusky bývá slyšet jako místní stanice, egyptské ERTU Santah čte korán na 864, hifi chodí íránský Tabriz 1026, slaběji Reshet Bet z Haify 1206 nebo sportovní kanál Radio Kuwait na 1134. Programovým požitkem je Challenger 846 (mluví "americky") a vzpomínkou na středomořské cestování třeba Vassilis 1539 z řeckého Nafpaktos. Střední vlny překvapí a odmění každého trpělivého lovce.
1350 kHz - malý vysílač s netypickou anténou v Györu. Spolu s Mosonmagyaróvárem 1116 jej s oblibou ladím na autorádiu a kochám se, jak si vedou slabší signály v pravidelném dosahu. Dálkový příjem na SV nepůsobí staticky, signály obvykle padají do hlubokých úniků, aby vzápětí vystoupily do překvapivé síly. Tím se nesmíme nechat zaskočit, intervaly výkyvů trvají až několik minut. Zdánlivě prázdný kmitočet není definitivním poznatkem.
Chci připomenout, že nejlepších, často překvapivých úlovků se na středních vlnách dočkáme v době kolem soumraku a svítání. V prvém případě přicházejí stanice z východu, v druhém doznívá Západ. V praxi to bývá Střední východ, Balkán, nebo četné íránské stanice, špičkově třeba Čína, ráno pak Španělsko, Británie, Island a za dobrých podmínek USA a Kanada. Noc působí dojmem velkého množství vzájemně se rušících vysílačů. V denní době převažuje šíření přízemní vlnou a navrch mají výkonné vysílače, zřetelně se projevuje také zisk antény nebo vodivost půdy. Po celých 24 hodin tedy nemusí připadat střední vlny stabilní a proto nudné.
AHoj, tak já už jsem také zahájil přípravu na MVK17 a to dobitím baterií do Sony ICF7600G. A hned jsem ho navečer vzal na zahradu a přesně jak se zde píše, rádio dokáže překvapit. Většinou se na AM pohybuji až velmi pozdě večer a v noci, takže mne silná slovenština na 1350 opravdu překvapila. Venku to burácelo ale doma signál velmi zeslábnul. Vyšel jsem tedy opět ven a po silném signálu, který tam byl ještě před chvíli nebylo ani stopy. Předpokládám, že to asi bylo MR4. Mimo to jsem tam slyšel po chvíli slyšel silně asijskou hudbu a to jsem neidentifikoval. Byl jsem venku v tričku a byla zima, takže jsem brzy zaběhnul dovnitř a věnovat se tomu více nebyl čas. V každém případě potvrzuji, am dokáží překvapit a myslím, že i na těch přenosných rádiích se dočkáme zajímavých úlovků. Já MVK asi budu kombinovat s Perseem/Airspy/ICF.
Ve snaze rozmělnit argumenty těch, kteří se určitě nezůčastní, ještě doplněk. Někdo možná využije volných velikonočních dnů k výjezdu s rodinou. Právě doporučená sestava malého rádia a rámovky umožňuje poslouchat kdekoliv. Dokonce lze i před rušením snadno utéct do lesa a usednout na pařez, pokud zrovna jarní povětrnostní kotrmelce nepřinesou sněhovou přeháňku s nárazovým větrem. Těm, co AM rozhlas už předčasně zatratili coby přežívající fosilii, připomenu, že už v šedesátých letech minulého století předpovídal v knize Antény pro rozhlas a TV autor Milan Český brzký zánik tohoto vysílání. Tak silně se jevil argument zvukově dokonalejšího FM módu. Dnes se rozvíjí DAB+, plánuje se vypnutí FM-VKV a SV jsou stále "narvány" stanicemi. Ano, některé evropské země středovlnné pásmo již dávno definitivně opustily, ale o uvolněné kmitočty je nadále trvalý zájem. Vznikají třeba desítky až stovky stanic s malými výkony, které jsou právě pro toto kritérium obtížnosti z hlediska dálkového příjmu lákavé. V ČR se před léty ztenšil provoz AM vysílačů na minimum, načež následoval projekt Radia Dechovka a Český Impuls a malé vysílače těchto sítí rostou rok od roku. Proč? Zřejmě stále existuje vrstva těch, co AM vysílání poslouchají. Provoz dlouhovlnného vysílače v Topolné byl prodloužen na dalších pět let. Víme, jak technicky náročná i nákladná je výstavba sítě vysílačů pro široké pokrytí z toho, jak dlouho při moderních prostředcích trvá. Dlouhá léta čekáme na nové vysílače DAB+, podobně jako jsme kdysi v mládí čekali na FM-VKV. Energeticky náročnější středovlnný vysílač pokryje odpovídající rozsáhlé území a tak státy na velkých územích s AM vysíláním nadále počítají. Pro sdílení informací tento "pravěký" provoz stále dostačuje a zejména staršími generacemi je sledován. V Evropě, ještě více v Americe či v Asii i jinde. Jsem si jistý, že nemám šanci dožít se prázdného středovlnného pásma a domnívám se, že se toho nedočkají ani mladší kolegové. Středovlnný DXing je hlavní tématickou náplní klubů, jako je třeba britský MW Circle, který vydává měsíční elektronický bulletin MW News, nabitý novinkami a tipy. Internetový server MW info přináší s denní pravidelností zprávy o každé změně v nepřeberné středovlnné džungli. Střední vlny tedy stále naplno žijí a toto je námět pro všechny, kteří by se chtěli třeba jen nostalgicky ohlédnout anebo i dále věnovat nejstaršímu, klasickému druhu rozhlasového vysílání.
Bude zajímavé sledovat, jak se lidé k této akci na středních vlnách postaví. Někdo možná řekne, že pravidla jsou moc lehká, že je splní hned první den, v pondělí večer za půl hodiny. Ano, to je reálné. Někdo naopak řekne, že střední vlny nejsou jeho parketa, že se tam nevyzná a tak to ani nebude zkoušet. Pro něj je určen soubor se seznamem (PDF). Někdo možná řekne, že střední vlny jsou už mimo hru, že tam nic nevysílá a ty poslední stanice že brzy skončí, tak nemá smysl tam něco začínat. K tomu bych chtěl připomenout, že klasický rozsah středních vln, to je 531 až 1602 kHz obsahuje 120 vysílacích kmitočtů. V současné době, na jaře, je tam večer a přes noc obsazen každý kmitočet a na každém kmitočtu je víc než 1 stanice. Takže naladit tam a poznat 10 stanic, to je opravdu reálné a snadno splnitelné. Proto, aby se mohlo zúčastnit co nejvíc lidí, jsou pravidla jednoduchá, protože se jedná hlavně o vzpomínku na Vlastu, člověka někdy trochu svérázného, jak už to u některých zdravotně postižených bývá, ale v podstatě kamarádského, ochotného a hlavně nadšeného pro věci kolem rádia, který měl vždycky velkou touhu se se svými úspěchy a zážitky podělit s otatními. - Jak už bylo napsáno v hlavním článku, doporučuje se použít vybavení ve "Vlastově stylu", tzn. přenosné rádio s jeho vestavěnou anténou nebo rámovkou, samozřejmě kdo to nemá, použije to, co má a na co je zvyklý. Nejedná se o závod, protože každý má jiné výchozí podmínky, jedná se o společnou vzpomínkovou akci v jarním období před Velikonocemi.
Karel
Teď pro změnu vážně. Propozice soutěže jsou sestaveny uvážlivě až komfortně s přílohami ke stažení. Snad je to výzva pro mnoho účastníků. Doporučuji nezávazný nácvik předem, ten ulehčí pozdější příjem na ostro. Při této akci nebude začátečníků ani elitářů, jde o naplnění klubové soudržnosti. Pozor, přítel naslouchá! Možná někteří objeví nové pásmo, nebo starý svět. Každopádně jsou střední vlny stále realitou a nepřebernou bonanzou dálkového příjmu, ať už jsou představy o naplnění tohoto pojmu pro každého jiné.
Práve som si vytlačil formulár a zoznam staníc, cez víked si vyrobím rámovkú 60x60cm, akú používal Vlasta - viď foto v Radiu 3/2017... výkresy si už pripravujem. Tak snáď to bude viac ako 10 staníc :-)
Už sa teším!
J.
K ilustračními obrázku: jak tak na stáří blbnu, napadají mne občas verše.
Opustil jsem Helenu,
koupil jsem si Selenu.
Lépe mi než s Helenou,
je s citlivou Selenou.
(možno i zpívat na nápěv koledy Pásli ovce Valaši)
Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015