Drátové antény ještě jednou

06.06.2016 08:00 I Kaplan Jiří

3_162_1463682882_traforf10.JPG

Jednoduchou prutovou anténu s držákem, který původně sloužil k jejímu upevnění na bočnici nákladního auta už delší dobu používám pro vysílání na CB. Držák je původně z příslušenství radiostanic Astra R105 až 109 a po drobné úpravě (doplnění o plech tvarovaný podle profilu střešního nosiče, bránící jeho vysmeknutí) umožnil bezproblémovou montáž na příčník střešního nosiče. V držáku jsou dva bajonetové pruty s prodloužením na celkovou délku 2.65m. Zemní rovinu nahrazuje několik drátových čtvrtvlnných radiálů rozprostřených po karosérii.  Tato anténa je na obrázku vpravo.

Prutové antény na střešním nosiči

Vlevo je pokusně namontovaný čtyřmetrový prut. Měl jsem obavu, zda  už nebude příliš mechanicky zatěžovat střešní nosič, ale zatím se zdá že ne. Samozřejmě tato anténa rozhodně není určena pro použití za jízdy, ale opatrně popojet se s ní může. Samotný držák je z odstřižků 3mm silného ocelového plechu, do něj je vsazena pata antény s izolátorem. Zdířkou se k anténě připojuje svod, pro přenosný přijímač Tecsun v podobě  asi 2m dlouhého kablíku s banánky, který se k rádiu připojí jednoduše krokodýlkem na nevysunutý teleskop. Anténu jsem úspěšně vyzkoušel i pro vysílání na CB, kde byla doplněna čtvrtvlnnými radiály a vyladěna anténním tunerem ze stanice R109. Zatím velkou neznámou je její použití pro vysílání na krátkých vlnách, kde ji chci vyzkoušet s anténním tunerem z radiostanice R130.

Antény pro VKV pásma si vesměs představíme jako antény Yagi, případně některé jejich modifikace, nebo jako širokopásmové antény typu Discone. Použití takových antén pro vojenské radiostanice v polních podmínkách by ale bylo těžko představitelné.  Pro VHF pásmo byly v příslušenství vojenských radiostanic řady Astra R105 -109 i moderních RF10 drátové antény. Samotný anténní vodič má délku 30 - 40m, přibližně pět vlnových délek podle použitého kmitočtu. U radiostanic Astra se připojoval přímo do anténního konektoru stanice a anténa se vyladila vestavěným  tunerem, druhý konec antény byl opatřen zátěžovým odporem a čtvrtvlnnými radiály. 

Drátová anténa k radiostanici R105 novější provedení

 Na prvním obrázku je novější provedení antény se zeleným vodičem s izolací z PVC. Starší antény jsou z pogumovaného lanka se žlutavým opředením na povrchu. 

Drátová anténa k radiostanici R105 starší provedení

Při natažení antény cca 1m nad zemí vznikla směrová anténa s vertikální polarizací a směrovým účinkem, s maximem vyzařování ve směru ke vzdálenému konci se zátěžovým odporem. V podstatě je to obdoba antény Beverage:

Drátová anténa k radiostanici R105

Anténu bylo možné natáhnout i nejrůznějšími způsoby, především aby umožnila bezpečný provoz z  úkrytů,  úvalů, zákopů  a podobných krytých míst:

Použití drátových antén pro provoz z krytu, úvalu a zákopu.

Anténu bylo také možné natáhnout od radiostanice svisle vzhůru několik metrů a dále šikmo dolů směrem k protistanici. Účinnost byla ještě lepší než u vodorovné drátové antény.

Zvýšená drátová anténa

Nízká drátová anténa radiostanice RF10

Kromě této nízké směrové antény bylo možné natáhnou také tzv. polorhombickou anténu. V podstatě se jedná o polovinu rhombické antény, otočené na výšku a pracující tak s vertikální polarizací. Druhou polovinu antény zastupuje zemní rovina, podobně jako např. u GP antén:

Polorhombická anténa radiostanice RF10

Takto natažená anténa měla mít   vyšší účinnost než nízká přízemní anténa. Podmínkou byla jen dostatečná výška středu antény - optimálně asi 8m, minimálně 4m. Hlavní rozdíl proti starším radiostanicím u RF 10 představovalo přizpůsobení. Drátové antény mají impedanci okolo 450 Ohmů, kterou anténní tuner starších radiostanic dokázal přizpůsobit. RF10 ale mají standardní padesátiohmový výstup. Pro připojení drátových antén se proto používal impedanční transformátorek na feritovém toroidu 1:3, tedy s převodem impedance 1:9. 

Transformátor pro drátovou anténu

Radiostanice RF10 pracuje mezi kmitočty 44 až 54MHz. Pokusil jsem se proměřit  kmitočtový rozsah transformátorku. Nahoře je maximum okolo 65 - 70MHz, dané pravděpodobně jeho rezonancí. Dále už účinnost velmi rychle klesá a o jeho použití například pro VKV rozhlas nemá smysl uvažovat. Směrem k nižším kmitočtům je pokles účinnosti velmi mírný, transformátorek výborně pracuje i na kmitočtech občanských radiostanic a útlum se začíná projevovat až  okolo 10MHz. Se sníženou účinností ho můžeme použít i pro téměř celé krátkovlnné pásmo od asi 5MHz.

Další anténou používanou u radiostanic RF10 byla půlvlnná závěsná. Sestává z asi 4m dlouhého přívodního kabelu z bílého koaxiálu, zakončeného konektorem BNC. Vlastní anténa je 3.3m dlouhý půlvlnný úsek lanka, s kabelem je spojen přes laděný anténní transformátor. Anténa je tak vhodná pouze pro pásmo 50MHz, například pro poslech na scanneru nebo pro QRP radiostanici.  Bez zásahu do laděného transformátoru anténu nelze použít pro jiné kmitočty, stejně tak je omezený i přenášený výkon.

Závěsná anténa k radiostanici RF 10

3_162_1463682882_traforf10.JPG

3_162_1463682882_rf10ant1.jpg

3_162_1463682881_zvysena.jpg

3_162_1463682881_zakop.jpg

3_162_1463682881_uval.jpg

3_162_1463682881_pruty.JPG

3_162_1463682881_kryt.jpg

3_162_1463682881_dratovka1.jpg

3_162_1464464337_zvysena.jpg

3_162_1464464337_kuz.jpg

3_162_1464464337_dratovka.jpg

3_162_1464971694_rf10ant.png

3_162_1465133500_zaveskarf10.jpg

3_162_1465133499_dratr105o.jpg

3_162_1465133499_dratr105n.jpg

3_162_1465190943_vojak.png