Košík je prázdný
Během letošního léta jsem se zase začal trochu více věnovat FM Dxingu. Ne, že bych jej předchozí měsíce zcela zavrhl, ale nevěnoval jsem se mu zkrátka tolik. K reaktivaci FM došlo především díky znovuvztyčení antény Körner 15.11 a celkově předělání venkovního rozložení anténní soustavy.
Nový stožár i antény
Velký 10 metrový stožár s nepohodlným kotvením jsem nahradil zatím nižším nekotveným jen 5 metrovým stožárem uchyceným ke krovu zahradního domku. Vzhledem k výšce jej mohu obsluhovat přímo ze střechy domku. Ta je záměrně provedena z asfaltových pásů, neboť jsem se chtěl vyvarovat problémům s plechovou střechou v souvislosti s anténami jdoucími nad ní. Kdyby toto rozhodnutí nepadlo, pravděpodobně bych si situaci s anténami na zahradě velice zkomplikoval. Neboť jak je známo, efektivní výška antény je dána výškou nad zemí, a nebo nad vodivou střechou. Na rotátoru se tedy opět v horizontální polarizaci točí špičková 15ti prvková anténa švédského návrháře Petra Körnera. Na stejném rotátoru je na nevodivé tyči opět umístěna vertikální SWY-5. Ačkoli je SWY-5 slušná anténa, rezervy na V-polarizaci tady samozřejmě jsou a proto vztyčím ještě jeden stožárek s rotátorem a na tom bude dvojče antén Körner 9.2, které jsem pro tyto a portable účely vyráběl loni v zimě. Fantastické úlovky z Itálie, které předvádí kolega Petr Vozár se mi tady asi nepodaří, jistě se ale řady nových úlovků dočkám. Na příští rok a možná už v zimě se však rozjede můj nový projekt a to stavba sklopno-výsuvného a doufám dodatečně nekotveného hliníkového stožáru. V hrubých rysech už to mám v hlavě naprojektované.
XDR stále kraluje
Pokud jde o přijímače, tak jasnou vlajkovou lodí je přijímač Sony XDR-F1HD. Mnohokrát jsem se přesvědčil, že i přes ještě modernější SDR přijímače nic lepšího neexistuje. Je to jednak skvělými vlastnostmi DSP tuneru, který ze šumu vytěží naprosté maximum a pak rovněž skvělý ovládací software od polského DXera a vývojáře Konrada Kosmatky. Ačkoli je cena přijímače vysoká, jeho koupě se vážnému zájemci o špičkový DXing mnohokráte vrátí krásnými zážitky u rádia. V těsném závěsu za tímto přijímač je Perseus FM+, který je příjmově nepatrně horší a lze jej bohužel ovládat jen originálním softwarem od Microtelecomu. Ten není špatný, ale neumožňuje se tak rychle pohybovat po pásmu a měnit nastavení přijímače. Je to více práce s myší, kdežto XDR umožňuje vše ovládat z klávesnice.
Kam s nimi?
Jinak přemýšlím co dělat se svými klasickými tunery. Zda to vůbec má cenu ještě držet doma. Je evidentní, že se k nim pokud jde o DXing už nikdy nevrátím. Občas je pustím jen pro poslech a nebo abych se přesvědčil, že nová technika je opravdu tak dobrá. Klasické tunery mám doma celkem 3 a to Marantz ST-50, Technics ST-S505 a Sony ST-S311. Všechny tyto tunery mají přepínání IF filtrů. Do všech jsem v době jejich DX provozu osadil patice. Marantz disponuje dokonce 6 IF filtry, na DXing byl tedy špička. Marantz a Sony mají RDS, Sony má dokonce dva anténní vstupy (nikdy jsem je nevyužil, mám anténní přepínače).. Marantz a Technics jsou slušně citlivá rádia s dobrou selektivitou. Na Marantz jsem nalovil asi 70% svého bandscanu, tj. něco přes 500 stanic. Má velká tlačítka, dobře se ovládá. Sony má zase otočné ladící kolečko. Všechny tunery šlo připojit na RDS manažer, abych měl k dispozici PI kód. A co s krabičkou s MF filtry…? Mám jich také slušnou sbírku. Tehdy jsem začínal s 110kami, poté přišly 80 kHz a pak 53 kHz a dokonce i 30 kHz. Některé jsem objednával na e-bay a přišly z Izraele. Dnes už je to vše nepotřebné a asi to držím jen kvůli určité citové vazbě. Dnes to možná využije sběratel vintage techniky, či hudební fanda, který se nespokojí s aktuálně produkovaným spotřebním brakem a raději si postaví klasickou komponentní sestavičku. Pro DXera, už ale zmíněná zařízení asi nemají smysl. Kdo chce, ten stále ještě sežene XDR, a kdo se zabývá nejen FM, sáhne po SDR. Vše to jsou nepoměrně menší zařízení, které zaberou méně místa na stole a dosahují mnohem lepším výsledků. On takový posun v technice si vyžaduje i dnešní DXing. S tunery i anténami, které se používaly dříve zkrátka DXing již dělat nelze. Stanice jsou na pásmu jedna vedle druhé a tak potřebujete mnohem selektivnější přijímač, než tomu bylo dříve. A de facto pracujeme na úrovni filtrů užších než těch zmíněných 50 kHz. A totožné to je s anténami. Dřívější antény mívaly předozadní poměr nějakých 10-20 dB, tehdy takové potlačení signálu zezadu stačilo. Dnes pracujeme s anténami s potlačením zadního příjmu mezi 30-40 dB. Stále to jsou Yaginy, ale úzkostlivě optimalizované právě na tento parametr. Kdo nepřešel se svou anténní a přijímací technikou o level výše, s DXingem zkrátka skončil. Potkalo to bohužel i některé kolegy z klubu, kteří tak na DXing zanevřeli. Nepoodhalili roušku tajemství dnešní techniky, její význam jim zůstal skryt a žijí v tom, že pásmo je tak zasekané, že rušící vysílače jsou tak blízko, že je lepší se v tom lepším případě soustředit na jiná pásma a v tom horším si koupit internetové rádio, které už vůbec nesouvisí s podstatou dálkového příjmu.
Věřím, že jako čtenáři našeho portálu patříte k té stále nadšené skupině lovců na všech vlnách a stále pracujete na zdokonalení svého vybavení a zachytáváte nejmodernější trendy v této oblasti.
Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015
