Na letošní Setkání jsem se velmi těšil a v práci tak vyšetřil dva dny volna, abych se také mohl zúčastnit již tradičního předřazeného DX campu. Vyrazil jsem ve čtvrtek ráno. Tentokrát sám, bez spolucestujícího. Nakonec jsem to docela uvítal, protože jsem si sám potřeboval trochu pročistit hlavu a užít si cestu. Slovy klasika - i cesta je cílem. A já cestu na výroční setkání nebo DX campy mám opravdu rád. Člověk se podívá do míst, kde často ani nikdy nebyl, je pln očekávání, těší se na kamarády, přednášky a exkurze.
Ze svého bydliště jsem zvolil severní cestu, tedy přes Hradec Králové, Vysoké Mýto a Litomyšl. A nebylo to náhodou. Kromě toho, že je tato trasa kratší, chtěl jsem navštívit i bývalé krátkovlnné středisko Litomyšl-Pohodlí. V minulosti tam byla ještě za provozu exkurze CSDXC, já se jí ale nezúčastnil a pokaždé, když jsem tudy jel, lákal mne les stožárů viditelný z hlavní silnice. Tentokrát jsem se tam zastavil. Neměl jsem informace, jak to na místě chodí, zda je volný přístup, dokonce ani místní mi to nedokázali říci. Tak vězte, že přístup sem je zcela volný a po celém areálu se lze bez problémů pohybovat. Je zde totiž řada firem, včetně truhlárny nebo útulku pro psy. Autem jsem zaparkoval u centrální budovy, kde stále sídlí místní středisko ČRa. Areál je obrovský, naprosto mne fascinoval svou rozlohou i množstvím antén. Ty vypadají v použitelném stavu. Jen k nim připojit vysílač nebo klubové SDRko? Areál jsem prošel a vyfotil, co se dalo. Budovy už svému účelu neslouží a vysílače byly demontovány. Věřím ale, že antény a stožáry ještě pár let stát budou a kdo ví, možná do nich někdo signál pustí. Po nostalgické hodince na tomto historickém místě jsem se přesunul s krátkou zastávkou ve Svitavách až do cíle.
Rekreační středisko Vyhlídka Blansko slouží primárně křesťanské mládeži, ale jeho kapacity se dají využít i pro podobné akce jakou byla ta naše. Objekt je to obrovský a tak mi po mém příjezdu chvíli trvalo, než jsem se zorientoval ve změti chodeb. Na místě již byly první účastníci, kteří přijeli ještě o den dříve a postupně se začali sjíždět další. Podáváme si ruce a vyměňujeme první zážitky z cesty i z toho co se událo za poslední rok, co jsme se neviděli. Centrální poslechová místnost byla zřízena velmi prakticky v apartmánu v přízemí, ze kterého se dalo pohodlně balkonovými dveřmi vycházet ven k anténám. Plnohodnotná FM a AM pracoviště zde zřídili Petr Vozár, Tonda Roll a Martin Kukla. V místnosti se tak střídali zájemci o poslech i o seznámení se s nejmodernějšími trendy v dálkovém příjmu. Počasí ani příjmové podmínky nebyly letos zrovna ideální a tak jsme více než příjmu věnovali čas výměně zkušeností. Já osobně jsem v příjmové místnosti příliš času nestrávil, neboť jsem si s sebou obrazně řečeno nevzal žádný přijímač a ani antény. Každoroční odpor k tomu něco bourat, balit, stavět a zase bourat a balit a znovu stavět jsem tentokrát vyřešil trochu šalamounsky a to tak, že jsem si vzal s sebou velký 3TB disk plný datových konzerv z mého domácího QTH, které nemám doma čas detailně prozkoumat. A tak ačkoli venku byl bílý den, já se věnoval analýze konzervy nahrané v průběhu předchozích nocí. Tyto nahrávky provádím hlavně s fokusem na americké AM stanice. Pár se mi jich i zde podařilo identifikovat. Spolubydlícím byl Přemek Poupa, který si rozložil živé pracoviště hned vedle mě. Bohužel jsme se potýkali s rušením, primárně vycházejícím z nabíječek notebooků. V místě jako takovém zase tolik rušení nebylo. Rušící techniky na hotelu bylo pomálu. Dokonce jsem nenašel ani jeden televizor, kde bych mohl sledovat biatlon…
Už při plánování cesty na VyrSet jsem si všiml, že se Penzion Vyhlídka nachází na okraji Moravského krasu. To tedy přímo vybízelo k návštěvě nedaleké Macochy, kde jsem ještě nikdy nebyl. A tak když v pátek ráno vysvitlo slunce, dlouho jsem neváhal, přiblížil se autem na výchozí místo a vyrazil do kaňonu, na jehož konci se nachází Punkevní jeskyně a Macocha. Procházka to byla příjemná, něco jsem nafotil a po prudkém výšlapu mne překvapil adrenalinový pohled z vysuté terasy přímo na dno Macochy. Celou cestu jsme se také pokoušeli o spojení s Přemkem na UHF sdílenkách, pravda s bídným výsledkem.
Na páteční odpoledne přichystal David Kříž pro již přítomné účastníky exkurzi na nedaleký vysílač Kojál. Exkurze bohužel letos nebyla možná o víkendu, přesto se jí zúčastnilo na dvě desítky členů klubu. Průvodce z ČRa nám ukázal rozhlasové a televizní vysílací sály, záložní dieselagregát a podívali jsme se i na ochoz věže centrální budovy. Odškrtnuli jsme si tedy další vysílač, který jsme měli možnost navštívit.
Páteční večer je obyklým časem pro oficiální zahájení setkání. Jediným bodem na programu byla přednáška pana ing. Krčmáře, bývalého pracovníka ČRa o historii a budoucnosti dlouhovlnného vysílače Topolná. Dozvěděli jsme se řadu zajímavých informací, jak vysílač vznikal, proč byla vybrána tato lokalita a jak se postupně snižoval vysílací výkon. Po přednášce následoval diskuzní kroužek, přičemž členové klubového výboru si dali neformální dostaveníčko v předsálí. Velmi povzbuzující informací bylo zjištění, že sobotní volby výboru se tentokrát zúčastní větší počet kandidátů, což i mne motivovalo k tomu, se volby po dvouleté odmlce zúčastnit.
Sobotní dopoledne celé padlo na klubové záležitosti. Proběhla avizovaná volba výboru, kdy si zúčastnění mohli demokraticky vybrat pět ze sedmi kandidátů, kterým dali důvěru k směrování klubu pro další rok. Prostor byl věnován finanční bilanci za poslední rok, dále informacím o publikační činnosti, klubovému webu i návrhu na zřízení klubové přijímací lokality s investicí do stožáru a přijímačů. Došlo i na diskuzi ohledně vztahů v rámci klubu, neboť se tu a tam objeví osobní spory mezi některými kolegy. Špatné je, když tyto spory eskalují a projevují se i mimo klub. Je důležité si uvědomit, že nás pojí především rádio a nemusíme mít podobné názory na běžné občanské věci. Nenechme se rozdělovat tím, co nás nepojí, vyvarujme se takových diskuzí a nepůjde-li to, buďme tolerantní jiným názorům.
V sobotu odpoledne se většina účastníků věnovala přijímačům v poslechové místnosti. Rovněž na místo dorazili kolegové (a letos i kolegyně), kteří se zúčastnili jen sobotního programu. Po večeři byly na programu další zajímavé přednášky. Začal jsem svou přednáškou na téma skvělého skandinávského programu Jaguar Pro, který nepochopitelně používám jako jediný v ČR. Díky němu můžete z přijímače Perseus vytěžit maximum. Jaguar je důkazem toho, že kvalita SDR přijímače je dána nejen hardwarem, ale i špičkovým softwarem. Program je k dispozici pouze pro Perseus a proto právě z něj dělá nejvhodnější přijímač pro středovlnné DXery. Následovala zajímavá přednáška na téma DAB, kterou si připravil Karel Mikuláštík, představil pěkně zpracované mapky pokrytí i plány DAB do budoucna. Karla vystřídal Boris Bielik a jako již tradičně si připravil přednášku z návštěvy Balkánu a místních vysílacích středisek. Po přednáškách následoval DX sklípek, tedy ochutnávka domácího vína i pálenky, která rovněž každoročně k naší akci patří.
Nedělní ráno odstartovala přednáška na téma seznamů na klubových stránkách. Krátce před výročním setkáním jsme spustili užitečnou aplikaci, která dokáže zpracovat a následně zobrazit jakékoli seznamy nahrané v podobě .csv souboru. Tuto platforma je k dispozici všem členům klubu. Lze využít pro ukládání logů a různých seznamů. Bude využita rovněž pro umístění seznamů RTV, které vycházely v tištěné publikaci. Zbylý čas do oběda pak vyplnila podrobná přednáška Tondy Rolla, který představil dálkově ovládané přijímače a antény v lokalitě Slatina, jenž poskytuje také členům klubu. Jeho nadšení neustále rozvíjet a vylepšovat příjmové možnosti je obdivuhodné. Patří mu dík za to, že se s výsledky své práce podílí s ostatními členy klubu. Po obědě pak už následoval odjezd vzdálenějších účastníků. Ti blíže bydlící, se ještě věnovali příjmu a tak poslední stojící anténou byla přijímací soustava Petra Vozára.
K domovu jsem vyrazil opět sám. Byl krásný den, svítilo sluníčko a teplota atakovala jarních 20°C. Tentokrát jsem jel přes okraj Vysočiny. Hlavním bodem na zpáteční cestě byl vysílač Krásné. Ten jsem navštívil před více jak 10 lety a fotografie se mi nedochovaly. Proto jsem využil fotografických podmínek a celý areál vysílače jsem obešel a nafotil řadu snímků. Možná se s některým setkáte v dalším vydání klubového kalendáře vysílačů.
Dobrý den, netišíte, koho kontaktovat, pokud bych chtěla zařídit pro kolegy fyziky exkursy na vysílač Topolnou?
Jirko, dík za krásný článek a třeba za rok na viděnou! TK
Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015