Košík je prázdný
V minulosti se používaly elektronické přístroje, jejichž doba dříve nebo později pominula a dnes už jsou zapomenuty. Namátkou můžeme vzpomenout třeba na laditelné televizní konvertory, telefaxy nebo bezdrátové telefony. Patří k nim i jednoduché VKV přehledové přijímače.
Prodávaly se pod nejrůznějšími názvy a od různých výrobců, koncepce a funkce ale byla podobná. Rádio mívalo tři rozsahy, jedním byl rozšířený rozsah VKV s přeladěním od asi 48 do 108MHz. Na něj navazoval další, 108 až 170MHz a třetí s přeladěním asi 26,5 až 28MHz.
První rozsah sloužil kromě běžného příjmu na VKV CCIR i k příjmu "východního" OIRT pásma a v oblasti, kde se vysílala analogová televize na nízkých kanálech i k poslechu televizního zvuku. Tehdy byly také rozšířené radiové sítě na mezilehlém pásmu, které bylo možné se sníženou kvalitou zachytit podobně jako vojenské radiostanice okolo 50MHz. Dnes zde zbývá kromě standardního VKV CCIR pásma ještě možnost poslouchat analogové BMIS a sdílené kmitočty.
Následující rozsah sloužil k příjmu leteckého provozu, poslechu na amatérském 2m pásmu a navazujícím pásmu profesionálních radiových sítí. Letecké pásmo je používané i dnes, provoz na amatérském 2m pásmu je slabší a sítě s analogovými radiostanicemi jsou na vymření, až na sdílené kmitočty okolo 172MHz. Na posledním rozsahu s občanskými radiostanicemi je až na výjimky také provoz minimální, záleží i na přesném rozsahu přeladění. Označení CB kanálů bývá matoucí, protože na stupnici rádia bývají kanály 1 - 80 seřazené za sebou, zatímco podle u nás platné normy vlastně CB pásmo začíná kanálem 41 okolo 26,6MHz, poté pokračuje až k 80. kanálu, dále navazuje k. 1 a končí kanálem 40 okolo 27,4MHz. Použitelnost pro dnešních 80 kanálů tak bývá závislá na nastavení konkrétního přijímače, může se stát že menší či větší část CB pásma neobsahuje.
Přijímače technicky vycházely z běžných VKV FM přijímačů, tedy s mezifrekvencí 10.7MHz a běžnou rozhlasovou šířkou pásma okolo 200kHz. Nevýhodou tak byla špatná selektivita při poslechu amatérských a profesionálních služeb, která na druhou stranu do značné míry maskovala kmitočtovou nestabilitu a hrubé ladění. To bylo samozřejmě "knoflíkové analogové", běžným fóliovým kondenzátorem, bez možnosti předvoleb. Detektor bývá nastaven tak, aby nepotlačoval AM modulaci a umožnil tak poslech i v leteckém pásmu. Bývají doplněny i jednoduchým squelchem.
Přijímače se v devadesátých letech prodávaly za ceny mezi 500 - 1000Kč, scannery tehdy začínaly na cenách s další nulou na konci. Levnému jednoduchému provedení odpovídala i nevalná kvalita příjmu, často se ale výrazně lišící podle pečlivosti při výrobě. Lepší výrobky jsou použitelné i dnes, nejlépe asi vychází VKV rozhlas a letecké pásmo, kde jsou dobře slyšitelné relace z přelétávajícich letadel. Pokud máte v blízkosti letiště, můžete poslouchat i jeho věž. Na amatérském 2m pásmu uslyšíte pouze blízké stanice, nejčastěji výstupy převaděčů, podobně i na navazujícím profesionálním pásmu . Zde už je analogový provoz velmi sporadický, až na "sdílené" kmitočty okolo 172MHz. Ty lze samozřejmě poslouchat podobně jako BMIS i v 4m pásmu pod CCIR rozhlasem. Asi nejproblematičtější je dnes CB pásmo, kde se projeví i malá účinnost teleskopické antény. Dalším problémem bývají i parazitní příjmy, typicky se objeví zrcadlový příjem z CCIR pásma na kmitočtech o 21,4MHz nižších. Při hodně silném signálu najdeme i další parazity okolo 170MHz.
Přijímače ve své době posloužily jako levné alternativy k daleko dražším skutečným scannerům, které měly řádově lepší ovládání i příjmové vlastnosti. Postupem času se také scannery staly natolik cenově dostupné, že jednoduché přehledové přijímače prakticky ztratily význam a zmizely z trhu. Lze na ně občas narazit i dnes. Pokud jsou v dobrém stavu, i přes omezené možnosti můžou posloužit pro poslech blízkých silných stanic.
Mým přijímačem byl Combicontrol III
https://www.radiomuseum.org/r/paninterna_combicontrol_iii.html#images
Sloužil jsem tehdy v Jihlavě a měl ho na ubytovně. Ještě jsem k tomu stavěl zdroj se zvonkovým transformátorem. :-)))
Přesto (1990-91) v těch letech na prutovou anténu poslouchalo sporadikou Ruské VKV OIRT stanice, provoz i v airbandu. (LKNA + LKJI, ale také TWR Wien) Selektivita byla mizerná.
potom jsem si sehnal Realistic pro-25
https://rigreference.com/rigs/3873-radioshack-realistic-pro-25-newer
To už byl rozdíl!!! Skutečný scanner.
Láďa
Ten Air Control byl můj úplně první přijímač co pokrýval i pásma mimo rozhlas. Otevřel se mi tenkrát úplně jiný svět. Proč jen mám pocit, že jsem tenkrát na tomto přijímači slyšel víc než dnes na IC - R30 :) Díky za článek, nádherná nostalgie..
Vzpomínám si, jak jsem tato rádia poprvé viděl v Holicích a měl jsem dilema z neposedné peněženky ve své kapse. Jenže co tenkrát koupit dřív a také za co? Jedno z okouzlení té doby.
Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015
