Košík je prázdný
Doba přibližně před třiceti lety byla přelomová. Nejen z pohledu politického a následně také díky vzniku našeho klubu. Novinkou byl také přijímač Olympia ATS-803A, začátkem devadesátých let hojně rozšířený mezi členy CSDXC, nejdříve téměř legendární, dnes už téměř zapomenutý.
Na konci osmdesátých let neměl běžný rádiový posluchač příliš na výběr - většina z nás mohla zvolit mezi přijímači VEF206 a Selena. To byly stroje osvědčené, dobře fungující, ale přece jen technicky už dvacet let zastaralé. Pro poslech rozhlasu na krátkých vlnách byly použitelné i některé starší elektronkové přijímače, například Tesla Harmonie s přídavným jemným pásmovým laděním. Někteří se dostali jako členové svazarmovských radioklubů k vyřazované armádní technice naší nebo sovětské provenience, ti štastnější k tuzexovým bonům a k možnosti koupit si "západní" rádio v Tuzexu, v přepočtu blížící se cenově mírně ojetému autu. V okolním světě mezitím proběhla menší revoluce - klasické stupnice byly doplněny a později nahrazeny přesnými digitálními, později následovala kmitočtová syntéza a koncepce "up convertor". V osmdesátých letech tak vznikla třída "worldreceiverů" - ne sice špičkových, ale dobrých přenosných rádií za rozumnou cenu s celým pásmem krátkých vln bez mezer, s digitálním laděním, pamětmi... Pro většinu z nás ale byla tato technika nedostupná.
První vlaštovkou, ještě v roce 1989, byla v našich Elektrách právě Olympia ATS-803A. Původním výrobcem byl Sangean, přijímač se ale prodával i pod mnoha jinými názvy, například v tehdejším západním Německu i jako Siemens RK641. Tato varianta se vyznačovala omezením krátkovlnného rozsahu do 26.1 MHz podle tehdejších (západo)německých předpisů. U nás prodávaná Olympie byla vyráběna licenčně v Indii. Pro většinu posluchačů znamenala možnost pořídit si rádio "západních" parametrů a výbavy - a to za koruny. Nebylo divu, že se stala žádaným zbožím. Prodávala se za 5300,-Kčs, na dnešní kupní sílu si tuto cenu můžete směle vynásobit deseti. Z dnešního pohledu to vypadá šíleně, ale tehdy byla spotřební elektronika celkově výrazně dražší a v porovnání s výbavou a možnostmi Olympie to nevypadalo až tak špatně. Později navíc cena klesla na 3500,-Kčs. Kromě už zmíněného ladění kmitočtovou syntézou s krokem 1kHz v rozsahu od 150kHz do 30MHz byla také prvním běžně prodávaným rádiem se záznějovým oscilátorem, umožňujícím poslech SSB a CW stanic. Když přidáme funkce jako paměti, hodiny, budík, časování vypnutí, volba šířky pásma při AM a VKV příjem ve stereu, nebylo divu že začátkem devadesátých let se "Olympie" stala bezkonkurenčně nejrozšířenějším rádiem mezi členy CSDXC.
Zajímavostí byl i přijímač KP2000 slovenské firmy LOBB, zmíněný v DX Revui 10/94. Ten vzhledově měl s Olympií hodně společného. Zda se ale skutečně vyráběl a jaký byl jeho další osud nevím.
Záhy uživatelé zjistili, že Olympia má i nedostatky. Tím asi nejzávažnějším byla nedostatečná odolnost proti silným signálům. Olympia bez problémů fungovala pouze na vestavěné antény, po připojení výkonné externí antény se zahltila a ani snížení citlivosti regulátorem vf zesílení moc nepomáhalo. Jediným řešením se stal přídavný preselektor. S ním se Olympia proměnila v docela dobrý komunikační přijímač, ovšem s nutností manipulace s další "krabičkou". Dále se hodně řešilo "lupání" při ladění, způsobené nevhodně řešeným umlčováním signálu při krokování kmitočtové syntézy. Částečným řešením bylo zrušení tohoto umlčování vytažením jednoho drátu z mnohožilového kabelu mezi deskami. Lupnutí při krokování syntézy bylo paradoxně mnohem snesitelnější než lupání způsobené umlčením. Další typickou závadou je přeskakování mechanického kodéru ladicího knoflíku. Občas se při jeho otočení ladění rozeběhne nečekaným směrem i přeladěním. Záludností je i opačné pólování konektoru pro externí zdroj, kde je + na plášti a - na kolíku konektoru. Zapojení zdroje s běžnějším standardním pólováním znamenalo vesměs rychlou smrt Olympie.... Navíc je to z dnešního pohledu rádio hodně velké a těžké. Záhy se také na trhu objevily další typy worldreceiverů, včetně nástupnického typu Sangean ATS909.
Zmíněné "mouchy" způsobily, že původně štastní majitelé se Olympií zase poměrně brzy začali zbavovat. Navíc začaly být i pro obyčejné smrtelníky stále dostupnější skutečně komunikační přijímače, které byly svými vlastnostmi zase o pořádný kus dál. Tehdy, zhruba v polovině devadesátých let, jsem se k "mírně ojeté" Olympii dostal i já. Na dalších asi pět let se stala hlavním přijímačem, než jsem se také propracoval ke kvalitnější technice. Ovšem jako doplňkový nebo záložní přijímač ji občas používám dodnes.
Zdravím. Náhodou jsem narazil na tento článek. Mám tenhle přijímač pod označením Realistic Dx-440. Kdysi jsem provedl úpravu aby to nelupalo pri ladeni (prestrizeny jeden dratek uvnitr), co mne ale dost odrazuje od pouzivani je to preskakovani o desitky pri otaceni ladiciho kolecka. To nevim, jak opravit a ani jak se do toho knofliku dostat a nerozlomit ho (kvuli vycisteni izopropylem treba?)
Neporadil by nekdo. Diky.
A pak jeste kamarad shani schema na Eton Grundig G5 (snad si to dobre pamatuju, male, s rdskou). Nejak mu nechce prijimat na kv/sv ...piska v tom a sumi :-( Jen vkv funguje.
Byl jsem také jedním z těch, kteří si ATS803 pořídilo. Byl to vlastně první přijímač s frekvenční sintézou prodávaný u nás. Samozřejmě cena 5300Kč byla silně nadsazená. Přesto jsem do toho šel i když se vlastně jednalo o skoro dva měsíční platy v té době.
Vzpomínám si, že v prodejně elektro mne prodavač odrazoval od koupě. Ptal se proč si chci koupit tak drahý přijímač, když mají i jiné podstatně levnější z Tesly.
Později jsem tu ATS803 prodal a koupil jsem si ATS909. Ta byla o řád víše. Hlavně měla RDS.
Tu mám dodnes. Sice jí již používám jen občas. No zatím se jí nechci zbavovat.
Díky Jirko za pěkný článek, který u mne vzbudil vzpomínku
Vďaka za pekný článok. Olympia aj u mňa bola veľká etepa DXerského života, ktorá mi umožnila získať podstatnú časť mojej zbierky QSL a diplomov. Hneď po vzniku klubu spolu s Petrom Horom sa mi podarilo urobiť na nej úpravu, ktorá umožňovala plynulé ladenie v pásme AM (viď leták s návodom v Galérii) a zostaviť preselektor s dvojbázovým FETom. Niektorí si k FM ešte dokúpili od Conrada tzv. RDS Manager a vymenili MF filtre. Takto sa tento prijímač priblížil k uznávaným prijímačom vyšších tried. Jediné, čo sa nepodarilo odstrániť bolo bzučanie procesora na pozadí príjmu so slabým lúpaním pri ladení.
Děkuji Jirkovi za zajímavý článek a za pěknou vzpomínku na kus naší společné historie.
Vláďa Janský
Zajímavý stroj na svoji dobu. Pamatuji, jak ho přinesl Josef OK1FFB a koukali jsme na to jako na svátost. Dokonce v návodu bylo i schema zapojení a další týden měl již doplněný preselektor a nebyl problém připojit anténu LW 20m z balkonu na komín v sousedním areálu.
Dokonce vymyslel a rozkreslil, jak z Olympie vyrobit transceiver, protože "to nejdůležitější včetně přijímací části bylo hotové"
Vzhledem k tomu, co bylo v koutcích posluchačů přelomu 80/90 tohle byl najednou špičkový přijímač. Dnes to je občas na burzách k mání za pár korun.
Olympia ATS-803 bol môj prvý prijímač, ktorý som si kúpil počas strednej školy za prvé zarobené peniaze na brigáde vo Viedni. V inzeráte bola ATSka za 3000 Sk a keď mi prišla, bola to neskutočná radosť. Síce žrala 6 veľkých tužkových bateriek, ale prvý krát som na nej chytal Chorvátov a Slovincov na FM v Bratislave. Používal som ju aj na bežné počúvanie rádia, či už na stredných vlnách, alebo FM. Na DXing ju už nepoužívam, ale doteraz hrá bezchybne v našej bratislavskej kancelárii.
K výtečnému Jirkově popisu dodávám: Skoro se nechce věřit, že už je to třicet let. Poprvé jsem držel v rukou toto rádio na klubovém kempu ve Sloupu u Nového Boru, kam jsme se naposledy ilegálně sjeli za politicky horkého léta 1989. Beznadějně jsem se zamiloval do dalšího rádia a už za týden jsem si pro něj jel do Jablonce n.Nisou, protože v Liberci je měli pod pultem a Luděk mi jeden kus zajistil. Připomínám, že tenkrát se nekupovalo, ale shánělo a kdo měl známého, jehož známý se vyznal, byla to výhra. Cestou zpět jsem ve vlaku prolaďoval pásma, navolil jsem jako první do paměti kmitočty Svobodné Evropy, ty jsem elegantně přepínal, jak krátkovlnné úniky a pohyb vlaku vyžadovaly. Právě v ten den vyšla ve známost iniciativa Několik vět. Věděl jsem to mezi prvními, než jsem se vrátil z cesty a cítil jsem se jako král.
ATS-803A se tehdy stal naprostým hitem mezi DXery, posluchači a radioamatéry. Každý ho chtěl mít. Pro mne se otevřel nový svět, byl to první přijímač, který se dal souvisle přeladit také přes 500 kHz, kde v té době ještě panoval velmi čilý telegrafní námořní provoz. V noci jsem sledoval telegramy pobřežních stanic, signály četných plavidel, včetně tísňových signálů, poprvé jsem slyšel skutečné SOS. A pak lov NDB na přesných kmitočtech s rozladěním BFO. Vybavení potřebnými preselektory k připojení antén nebylo problémem a Olympia mi skutečně plnila funkci komunikačného přenosného přijímače až do vybavení rádiového parku stolním IC-R75 a portable ICF-SW7400GR.
Legendární přijímač jsem později z nepozornosti poškodil, když jsem zaměnil síťový zdroj a poslal do něj 9 Voltů střídavých. Oprava nebyla náročná a přístroj mám dodnes, i když po třech desetiletích je zřejmé, že byl technicky překonán. V mém životě však zahrál silnou roli.
Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015
