Košík je prázdný
DXing nás baví, ale když ho bereme vážně, bývá to současně tvrdá řehole. U rádia musíme číhat když to chodí, pozdě večer, v noci, brzy ráno a přes den zase těžko nacházíme čas, když toho musíme denně tolik zařídit a udělat. Naštěstí dnes můžeme současně využívat techniky, o níž se nám kdysi ani nesnilo. Vidím hrozící prst a dokonce sám někdy hrozím, je to podvod nebo šance, které je škoda nevyužít? Nevedu si tabulky, nezapočítávám úlovky, zato pečlivě registruji a odděluji, kde jsem kdy to a to slyšel a proč mne to zaujalo. DXing nabývá rozměru zábavných her, když v noci zrovna nepřichází spánek, uchopím v posteli svou hračku a v tu ránu jsem v Kongsfjordu nebo v Tichomoří. Sezobávat místní stanice je na náturu potulného dálkového lovce příliš levný a nepřitažlivý způsob. Ožívám, když slyším něco slabého a nesnadného.
Nicméně i ten poslech místních stanic kdesi daleko za mořem může být užitečný, když poznáváme prostředí a vlastně nacvičujeme. To se vyplatí, když pak stanici vzácně uslyšíme doma a rozpoznáme způsob vysílání, máme mnohem lépe našlápnuto k potřebné identifikaci. V tomto ohledu není na škodu vést si záznamy ve formě jednoduchých poznámek, bývají dříve či později k nezaplacení. Poslouchat webstreamy exotických stanic mne už nebaví, je tam málo šumu a úniků a není to pravý ořechový rádiový příjem. Nicméně dobře nám slouží k potřebnému porovnávání za účelem ID.
Je toho pořád mnoho, co nás ve vzdálených lokalitách překvapí. Není vždy všechno podle představ, hodnotu vzdáleného SDR určují používané antény i situace, měnící se ze dne na den. V Kingsfjordu, na samém severu Evropy, jsem dosud nezaznamenal až takové terno, jak bych si od tak báječné lokality sliboval. Severoamerické stanice na dosah přes severní pól se v mém případě zatím příliš neshlukovaly, o to živější výběr byl třeba z Brazílie. V jižněji situované švédské Haparadně to dopadá mnohem příznivěji.
Těšíme se už pomalu na Ježíška, jakož i na nové stanoviště klubového SDR v západních Čechách. Copak nám asi nadělí? Do té doby můžeme o to více osahávat vzdálené světy a sbírat postřehy, jak to kde chodí a přiblížit si očekávané stanice, které by se pak měly objevit doma jako originální dálkový příjem, při kterém zatajujeme dech a z ID se radujeme jako malé děti na mikulášské besídce.
Kiwi SDR NH6XO v Kaneohe, Oahu na Havajských ostrovech, to je opravdu jiný a patřičně barevný svět. Kolem půlnoci, tedy za místního poledne, ladím střední vlny. Kromě silných místních stanic z jednotlivých ostrovů jsou na desítkových kmitočtech nadějně silné čáry, zatímco jen zřídka slaboučké nosné v 9 kHz asijském rastru. Výtečně mi v orientaci pomáhá čerstvě stažený seznam PAL (The Pacifik-Asian List). Ale odkud jsou ty slabé desítkové stanice, mluvící zřetelně anglicky? Nejblíže je k západnímu pobřeží USA a na Aljašku dobrých 3000 km a víc. Jistě, po moři, ale v poledne? Věřte, nevěřte, je to tak, hlášení na 1120 kHz v celou hodinu potvrzuje, že jde o KPNW Eugene, OR, vzdálenost 4060 km! A na 970 bývá ve dne jedna, v noci dvě stanice. Tou první je KFBX Fairbanks na Aljašce. Ne, nebudu posílat report, ale předkládám jako povzbuzení tuto zábavu. Kolik podob má DXing, který nás tak baví?
P.S. Proč se nepřestěhovat za středními vlnami na Hawaii? Žena to rychle zhodnotila a zamítla, prý bych tam nepřežil. Důvod je zde: https://www.youtube.com/watch?v=7W1KUmllNyo
Pěkný článek popisující využití možností poslechu na rádiových vlnách pomocí vzdálených přijímačů připojených na internet. Autor zároveň mírným, nenápadným způsobem staví kolem sebe obrannou zeď proti výpadům typu - Pchá, to nic není, poslouchat americké stanice přes přijímač v Americe! A asi taky posílá žádosti o QSL! --- Ano, i takoví lidé jsou, takoví, kteří reporty posílají, i takoví, který z toho ty druhé podezírají. Než si sedne prach rozvířený rozmíškami z důvodů neznalosti nebo závisti, je třeba zachovat klid a nechat každého, ať si dělá, co chce.
Ale když už je tady ten fenomén poslechu přes vzdálené přijímače, málokdo se zamýšlí nad tím, že skutečný DXing se dá dělat i přes přijímače v zahraničí a třeba i v zámoří. Stačí, když do hry zapojíme čísla a to rázem vezme kritikům vítr z plachet. Vezměme si, například, takovou skutečnost, že u nás s velkým úsilím zachytíme na středních vlnách stanice z Japonska. Ty jsou vzdálené kolem 9000 km. A až budeme zase na zahraničním přijímači, třeba v té Americe, zkusme na tom přijímači zachytit vysílače, které jsou od něj vzdálené 9000 km. Najednou vidíme, že to není legrace. Na přijímači v Bostonu snadno uslyšíme stanice z New Yorku, ale stanice vzdálené od Bostonu 9000 km? Nebo třeba jen stanice z Evropy? K tomu je třeba mít určité znalosti, zkušenosti a trpělivost. Nejen v Evropě, ale i v Americe nebo v Asii je období kolem východu nebo západu Slunce, kdy je šíření rádiových vln výraznější a signály se objevují z určitých vzdálených směrů. Z jakých? Z úplně jiných než co známe od nás z Evropy. I to může být pro někoho zajímavé, zjišťovat něco nového, co dřív nemohl, protože měl jedinou možnost: postavit si rádio na stůl doma a anténu na zahradě.
Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015
