V četných diskuzích litujeme zažitých evropských stanic, které jedna za druhou mizí z pásma středních vln. Je to dobře, nebo špatně? Neradi se loučíme s legendami, nicméně je to současně jedinečná příležitost, jak slyšet něco, dalšího, nového, vzdálenějšího.

Uhodil podzim, podmínky se zlepšují a silný tok inspirace nás zavazuje, abychom také něco zkoušeli.

Pro mladší už dávná historie, pro nás, kteří jsme to zažili, něco silnějšího, než vzpomínka. Nebyla to válka, ale počátek dvou nepříznivých desetiletí, kdy jsme museli zatraceně opatrně našlapovat a hodně se rozhlížet.

Už jsem napsal hodně o zkušenostech ze svých letních cest do Středomoří. Ze zvyku preferuji AM DXing a tvrdím, že je stále co objevovat. Přestože hotel či penzion může být s velkou pravděpodobností beznadějně zarušen, ještě pořád zbývá na prvý pohled nouzový poslech na pláži. Co tam tak můžete slyšet? Překvapivě dost.

Na svých cestách neopomíjím příležitostné zastávky, pokud leží v blízkosti trasy zájmový objekt.

Zapnul jsem druhý stupeň předsezilovače u R75 a ozval se šum motýlích křídel kdesi ve Středozemí. To je letní verze zimních poslechů z Ameriky, kdy takto slýchám modrou trávu růst. Říkáte si, co pořád otravuji s těmi svými majáky. Jenže vy ostatní nepíšete do svých webových blogů nic a to je ještě horší. Posloucháte vůbec něco?

Prázdniny, vedra, silný útlum, rozcestovanost, kdo by u toho vydržel sedět. Nicméně každý pokus přináší třeba drobné plody, plné zajímavostí. Tentokrát spíš z příbuzných amatérských pásem a lze je třeba nazvat silnými zážitky od slabé radiostanice. Nedávno jsem zachytil další z majáků s deklarovaným výkonem 1 mW na 3580,22 kHz. Bylo to v době západu slunce, kdy bývá na krátkou dobu aktivován (stejně tak při východu) pomocí fotočidla na svém stanovišti v lese v Lužických horách.

Denním sledováním sluneční aktity zjišťujeme, že minimum slunečního cyklu se skutečně přibližuje. V minulém týdnu už po několik dnů bylo relativní číslo slunečních skvrn 0, tzn. čisté Slunce a tomu odpovídající rádiový tok jen něco málo přes práh 70 jednotek. Takový stav vyvolává slabou ionizaci a nejmenší útlum nízké ionosféry, který je podmínkou pro dálkové šíření na nízkých kmitočtech dlouhých a středních vln. Naposledy jsme to zažili kolem roku 2009 a zdá se, že v nadcházejících zimních sezonách si to připomeneme. Takže až se zima zeptá, jaké antény jsme si vybudovali v létě ... .

Dnes se mi podařilo spojení se stanicí IY1SP, vysílající na památku pokusů Guglielma Marconiho z lodi italského námořnictva S. Martini v zátoce La Spezia v roce 1897. Tak staré je už rádio a my stárneme s ním. Někteří však stárnou vytrvale a další moje telegrafní spojení bylo s francouzkou stanicí F3AT, kterou svižným tempem obsluhoval Ivan ve svém věku 102 let! Koncesi získlal už v roce 1931. Člověka to hned povzbudí, aby se v relativním mládí kolem pětašedesáti začal více otáčet. Tolik toho na nás ještě čeká a škoda každého neposlechu.

DX Campy, kempy, poslechová soustředění, klubové akce, zaměřené na rádiový příjem na výhodných stanovištích, jejich historie.