Košík je prázdný
VKV FM rozhlas je běžnou součástí našeho života. I on má svou historii, která je trochu opomíjena. V době před přibližně třiceti lety nastal začátek zásadních změn, srovnatelný snad jen s digitalizací - postupný přechod z pásma OIRT do pásma CCIR.
V začátcích vysílání VKV FM rozhlasu u nás bylo rozhodnuto o použití "východní" normy OIRT, tedy kmitočtů 66 až 74MHz. Stejné pásmo použival celý východní blok, s výjimkou tehdejší NDR.
Přechod do "západního" pásma CCIR máme automaticky spojený s porevolučními změnami. O přesunu rozhlasového vysílání z pásma OIRT do pásma CCIR ale bylo rozhodnuto už dávno předtím, v první polovině 80. let. V roce 1984 byl vytvořen plán kmitočtů na jednotlivých vysílacích střediscích, mezinárodně koordinovaný na radiokomunikační konferenci v Ženevě. Přidělené kmitočty jsou dodnes platné a většinou je používají výkonné vysílače Českého rozhlasu.
Asi prvním VKV FM vysílačem v pásmu CCIR byl Cukrák na kmitočtu 102.5MHz s výkonem 2kW, spuštěný v listopadu 1984 s programem "Hvězda", přímým předchůdcem dnešního Radiožurnálu. V březnu 1985 byl jeho výkon zvýšen na 10kW. Následkem byly problémy s dálkovým příjmem pásma CCIR v oblasti Prahy a středních Čech. V článku popisujícím zádrž na 102.5MHz v AR 6/85 je konstatováno, že signál Cukráku je v oblasti Proseku a Žižkova silnější o 60 dB, v Modřanech až o 80dB, než zahraniční vysílače. O další tři roky později už byla v provozu celá síť vysílačů v pásmu CCIR:
Praha Žižkov - 88.2MHz Vltava, 96.6MHz Praha, 101.4MHz Melodie
Cukrák - 100.7MHz Hvězda
Bratislava - 101.8MHz Melodie
Brno - město - 92.6MHz Melodie
Ostrava - 101.4MHz Melodie
Hradec Králové - 102.7MHz Melodie
Sušice - 90.6MHz Praha
Domažlice - 103.8MHz Praha
Cheb - 97.6MHz Hvězda
V článku o tříprvkové anténě pro pásmo CCIR v Amatérském rádiu 7/1988 od Jindry Macouna najdeme nejen podrobný popis tehdejšího stavu, ale i plány na budoucí rozvoj:
Stanice Melodie vysílá kromě zpravodajských relací orchestrální skladby všech žánrů. V době od 7 do 14h přebírá vysílání Interprogramu a od 14 do 17.05 program Hvězdy. Vlastní program Melodie následuje od 17.05 do 24h. Po technické stránce má zatím vysílání v pásmu VKV II zkušební charakter, s cílem ověřit vhodnost stanoviště a předpokládané pokrytí obsluhovaných oblastí při plánovaném výkonu a definitivním systému.
Jak je patrné z výše uvedeného přehledu, jsou nyní obsazovány především kmitočty v rozsahu 100 až 104MHz, který je pro čs. rozhlas plně k dispozici od 1. 7. 1987. Od téhož data je možné v souladu se závěry ženevské konference UIT 1984 využívat v ČSSR i rozsah 87.5 až 100MHz. Předpokládané využití tohoto rozsahu je však zatím omezeno TV vysílači a převaděčí v II. TV pásmu na K4 a K5, které jsou u nás, v SSSR, v PLR a MLR dosud v provozu. Jejich činnost má být ukončena do konce roku 1995. S plánovaným využitím rozsahu 104 až 108MHz se počítá až od 1. 1. 1996. Do té doby tam ještě budou pracovat prostředky radionavigační a letecké pohyblivé služby. Ministerstvo spojů však nevylučuje, že by se po předchozí dohodě se současnými uživateli nevyužilo této části pásma v ojedinělých případech již dříve. Přechod z pásma VKV I do pásma VKV II by měl být ukončen kolem roku 2000. Zdánlivě jde tedy o dlouhodobou záležitost, dostatečně však bude naše území čs. vysílači FM v pásmu VKV II pokryto zřejmě podstatně dříve.
Konečným záměrem je šířit v celé ČSSR 5, popř. 6 stereofonních programů. Pro tyto účely se perspektivně počítá s 270 vysílači ze 45 stanovišť. Přidělené kmitočty jsou v celém pásmu rozloženy přibližně v tomto poměru: 50% do 100MHz, 30% do 104MHz a 20% do 108MHz.
Dále jsou v článku zmíněny i předpokládané problémy s dosud masově rozšířeným dálkovým příjmem zahraničních stanic. Autor zároveň zmínil i předpoklad že klasický rozhlasový příjem bude postupně nahrazen mnohem kvalitnějším příjmem družicovým.
Stanice Melodie byla později nahrazena stanicí pojmenovanou E+M, což byla zkratka "Elán" a "Mikrofórum", z názvů tehdejšího slovenského a českého rozhlasového pořadu. Na její program mnoho posluchačů vzpomínalo jako na zdařilého předchůdce soukromých rozhlasových stanic, který později v Česku nenašel ve veřejnoprávním rozhlasu přímého následovníka.
Sametová revoluce plánovaný přechod z VKV I do VKV II urychlila. Začátkem 90. let už byla v provozu celá síť vysílačů státního rozhlasu a tím skončil i program E+M. Zároveň byl éter otevřen pro soukromé stanice. Do poloviny 90. let byly vypnuty všechny vysílače v pásmu VKV I. Technicky nešlo o zásadní problém, většina přijímačů tuzemské výroby měla obě pásma už od 70. let. Stolní a luxusnější přijímače téměř bez výjimky, pásmo VKV II. scházelo u starších přenosných rádií. Pouze pásmo VKV I měly i starší elektronkové přijímače, v té době už ale stejně zastarávající. Paradoxně největší problém nastal u dovážených přijímačů, ať už z východního bloku, nebo oficiálně dovážených "západních". Ty bývaly prodávány pouze s pásmem OIRT. Protože ale ty "západní" a z NDR byly původně konstruovány pro pásmo CCIR, jejich přeladění nebývalo obtížné. Horší situace byla u přijímačů z Polska, Bulharska a SSSR, kde s CCIR nebylo zkrátka počítáno a jejich přeladění bývalo problematické. Především potom u typů laděných změnou indukčnosti cívek, kde nebylo možné dosáhnout víc jak dvakrát většího rozsahu přeladění a zpravidla bylo nutné se spokojit s výsekem 88 - 96MHz. Dalším problémem bylo i rozšíření pásma VKV CCIR ze 104 až k 108MHz, se kterým u starších přijímačů nebylo počítáno.
Většina do té doby přijímaných rakouských stanic byla na východě Čech zablokována místními "ženevskými" bouráky z Krásného a Černé hory. Začátek 90. let byl ale dobou rozvoje soukromého rozhlasového vysílání. Pásmo CCIR bylo v porovnání s dnešním stavem stále ještě poměrně prázdné, každý nově spuštěný soukromý vysílač byl zajímavý. Některé přežily do dnešních dní, jiné jen v transformované podobě pod jiným názvem. Některé vydržely jen krátce, namátkou připomenu rádia Labe, Panag, Triangl nebo Pro. Běžně zde hrály i pražské stanice, například Rádio1 nebo Evropa2. Později se éter začal zahušťovat dalšími dokrývači a dálkový příjem VKV FM se bez dokonalého přijímače s úzkými filtry stal nemožný.
Zdroj: Amatérské Rádio 6/85, 7/88Po obědě v práci bez Zákruty, to jsme si nedovedli představit, protože to býval jeden z mála pořadů Čs. rozhlasu, který se dal poslouchat i za Husáka. Ale když bychom šli proti proudu času, od konce padesátých let jsme žhavili elektronkové superhety a těšili se na Autofahrer Unterwegs z Vídně: http://www.mein-oesterreich.info/literatur-medien/autofahrer-unterwegs.htm To tehdy jel plným výkonem vysílač Bisamberg a desítky a desítky dalších malých rakouských AM vysílačů.
To býval denní příjem, večer jsme pak přeladili na Luxembourg na 208 m a ještě přitažlivější bylo naladit Caroline a další pirátské vysílače. Náš úžasný přitažlivý svobodný svět, do něhož jsme s radostí rádiově emigrovali. Střední vlny bývaly tehdy za dne plné polských a rakouských stanic a do toho ještě pípaly NDB majáky z blízkých vojenských letišť. Nikdy se nevrátí, pohádka mládí ... . S vrzáním zavírám nostalgické okénko a vracím se na Facebook.
Děkuji Jirkovi za pěknou vzpomínku, já jsem tuto dobu sice zažil, ale jen jako mrňous a jediné co si pamatuji je "pozor... zákruta" :-D
Celou popsanou éru samozřejmě uchovávám v živé paměti. Když jsem poprvé konecm 80. let poslouchal v Praze s přenosným přijímačem Panasonic DR26 Cukrák na 102,5 MHz, bylo to jako první pramínek, předcházející velkou vodu pozdějšího silného nástupu do pásma CCIR. Do té doby byl v tomto pásmu idylický DXing, veškeré zachycené stanice jedině z dálky. Z Rakouska jsem lovil nejzapadlejší lokálky, nezapomenutelné byly podzimní večery na tropo, kdy z šumu vyplouvaly stanice z nevídaných vzdáleností a zase zapadaly do úniku. Když jsem poprvé v roce 1976 přivezl domů tuner Tesla SP201 s oběma FM pásmy a zapojil jako anténu dlouhý drát, vystupovaly z šumu jen tři stanice z Vídně - Kahlenbergu, jinak bylo CCIR pásmo kompletně prázdné. S anténou 6Y jsem mohl vcelku pravidelně poslouchat Novi Sad z Vojvodiny. Později asi bylo možné zažít obrácenou situaci v pásmu OIRT, u toho jsem už bohužel nebyl.
Zdravím, odkud jste? Jarda 777847038
...Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015
