Mám pre členov CSDXC Vianočný darček - video z vysielača vo Veľkých Kostoľanoch z roku 1990

V minulosti se používaly elektronické přístroje, jejichž doba dříve nebo později pominula a dnes už jsou zapomenuty. Namátkou můžeme vzpomenout třeba na laditelné televizní  konvertory, telefaxy nebo bezdrátové telefony. Patří k nim i jednoduché  VKV přehledové přijímače.

Už niekoľko rokov používam prijímač TESCO DAB1403. Ide podľa mňa o vydarený model s prekvapivo dobrým zvukom a solídnymi príjmovými parametrami. Výhodou je tiež prítomnosť napájacieho USB konektoru, stereo slúchadlový výstup či použitie klasických batérií namiesto vstavaného akumulátora. Za nevýhodu považujem displej umiestnený v hornej časti a pogumovaný povrch, ktorý má tendenciu sa poškodiť a ušpiniť. Avšak pri jeho pôvodnej obstarávacej cene 20€ mu skutočne nie je čo vytknúť.

Lidé umírají a vysílací střediska zanikají. Na jedny i druhé vzpomínáme jako na souputníky našich zájmů a životů.

Pro zájemce jsem připravil krátkou uživatelskou recenzi internetového, DAB a FM rádia Kenwood CR-ST100S. Specifikaci rádia naleznete na tomto odkazu. 

Svoji recenzi píšu po měsíci intenzivního používání tohoto přístroje. Koupil jsem si jej kvůli využití internetového příjmu rádia, možnosti poslechu podcastů, dálkovému ovládání a obecně kvůli dostatečnému audio výkonu a dobrému zvuku. Další devizou je skvělý design a obsluha přístroje.

Plánovaný konec našeho rozhlasu na středních a dlouhých vlnách přináší mimo jiné i problém pro pokusy s krystalkami a podobnými jednoduchými přijímači. Nostalgici uroní slzu, ale zkusme se na to podívat jinak. Krystalky už nejméně sedmdesát let neslouží jako přijímače pro běžný poslech rozhlasu, ale výborně poslouží k získání základních praktických zkušeností se stavbou a konstrukcí.  Jednoduchý a snadno oživitelný přijímač lze postavit i na VKV pásma. Stejně jako se středovlnnou krystalkou si s ním lze i hrát a pokusničit. Je ale nutné se smířit s tím, že   jako se liší i SV od VKV,  je prostě jiný. 

Doba přibližně před třiceti lety byla přelomová. Nejen z pohledu politického a následně také díky vzniku našeho klubu. Novinkou byl také přijímač Olympia ATS-803A, začátkem devadesátých let hojně  rozšířený mezi členy CSDXC, nejdříve téměř legendární, dnes už téměř zapomenutý.

Video z povedené přednášky Tondy Rolla na radioamatérském setkání v Holicích 2019.

Na konci prázdnin, stejně jako vloni a léta minulá se nám otevřou brány v Holicích. Máme pro návštěvníky připravený velký stánek, ano velký, budou spojeny dva stánky do jednoho. Ve stánku na vás bude čekat prezentace klubu, tiskoviny a hlavně kolegové, kteří poradí s technikou a svými zkušenostmi. V pátek 23.8. ve 13 hodin uvedeme v Klubovně 7 přednášku na téma „SDR od „A“ po „S“ aneb „nebojte se SDRka“.

O aktivních  anténách pro klasická pásma  už bylo napsáno mnoho. Ať už šlo o nejrozšířenější "Miniwhip", nebo o varianty prutové antény s impedančním převodníkem. Tentokrát bych přidal popis maximálně zjednodušené aktivní antény.

Už se nějakou dobu zamýšlím nad tím, jak by asi měl asi vypadat přijímač "nové generace". Přijímač kombinující moderní technologii a ovládání klasického přijímače bez použití výpočetního výkonu externího počítače. SDR technologie totiž způsobila v přijímací technice revoluci a umožnila komfortní funkce o kterých se posluchačům, DXerům všech pásem vůbec nesnilo. Tím pádem se ovšem výrazně zvýšily nároky posluchačů na přijímače obecně. V tomto směru se někteří výrobci snaží jít s dobou, ale nechají si za to slušně zaplatit a jiní se snaží prodat zbastlené železo a narychlo spíchnutý software pod bývalou vlajkou profesionality. Třetí variantou je úporné přesvědčování výrobců levné východní techniky začínajících nebo méně zkušených posluchačů o tom, že i levný hardware je naprosto dostačující, že mnohé důležité funkce nepotřebují a pro dobré výsledky stačí, když si doma upravíte přijímací podmínky. Firma ICOM šla v tomto směru cestou první, vyvíjí a integruje SDR technologie do svých radiostanic a komunikačních přijímačů, ale nedělá to rozhodně zadarmo. Proto, když v roce 2017 představila nového nástupce legendárního VKV komunikačního přijímače IC-R8500 s označením ICOM IC-R8600, bylo všem jasné, že to bude hodně zajímavý počin.

KIWI dnes aktualizovala na novou verzi. Běžné a nepřekvapující, ale dnes autor opět mile překvapil a po několikatýdenní diskusi na fóru zaimplementoval funkci TDoA. Co to je TDoA?

Rámová anténa pro střední vlny je  klasickou konstrukcí, známou po celou rádiovou historii. Jedinou její zásadní nevýhodou jsou  velké rozměry, při požadavku na skutečně dobré vlastnosti se dostáváme  k velikosti cca 1x1 metr.  Pokud  pasivní rámovou anténu změníme na aktivní, je možné ji výrazně zmenšit.

Zařízení využívá integrovaný aktivní směšovač SA612 a kompaktní krystalový oscilátor 20 MHz k přeložení VLF pásma 0 až 200 kHz do pásma 20 až 20,2 MHz, které lze zpracovat běžnějším KV přijímačem.

Tak v pátek po skoro dvou měsících (a roce čekání) jsem objevil ve schránce nové SDR Airspy HF+. Rok už byl avízovaný nový přijímač a recenze na něho pěla chválu. Mé první dojmy jsou .... no uvidíme časem.

Aneb „jak jsem naučil chodit dipól pro VKV – OIRT na krátkých vlnách“. V podstatě se jedná o smyčkovou anténu příbuznou „nepravé MLA“, kterou popisuje OK2ER.

Posluchači na klasických pásmech používající aktivní anténu mají v převážné většině všem dobře známý Miniwhip. Přes všechny dobré vlastnosti má tato anténa i některé nevýhody.  Sám mám dobré zkušenosti s aktivní anténou KAA1000, která je jen o málo složitější a je možné ji vyrobit v domácích podmínkách.

Schema zapojení je obdobné jako u MiniWhipu. Používám však k napájení 9V destičkovou baterii (v mém případě nabíjecí) a tranzistory BF245C a BFR96.

Multifunkční aktivní preselektor lze doplnit diodovým detektorem

Můj článek navazuje na články „ O magnetických smyčkových anténách – MLA“ uveřejňované v Praktické elektronice - AR i když v různých variantách provozuji tento typ antén již od roku 1975. Chci tím pomoci kolegům, kteří se zabývají příjmem středních, dlouhých, ale i velmi dlouhých vln a kteří realizují své rámové antény (RA) třeba na „ krabici od margarínu“. Nepohrdnou ani lovci majáků NDB. Můj největší (neotočný) exemplář byl čtvercový o hraně 3,5 m pro synovcovu krystalku.

Jedná se o anténu typu „Miniwhip“ v provedení „Maxi“, tedy anténu přijímající elektrostatickou část vlny (mimo VKV, kde pracuje jako dipól – ground plane).

Knížku Antény 1, kterou vydal náš klub jistě zná většina čtenářů tohoto webu. Jedním z příspěvků je článek o EWE anténě v zahradě, já jsem si tuhle anténu během krátké doby natolik oblíbil, že ji mám již ve 3 provedeních. Dlouhá léta jsem na střední vlny použival především oblíbenou anténu miniwhip a na krátké vlny mám pak již 5 let nainstalované invertované V. Mezitím jsem zkoušel řadu  smyčkových antén. Když jsem ale loni na jaře vylezl na půdu a připomněl si, že tam mám dvě kilometrová kluba PK kabelu, řekl jsem si, že by stálo za to vyzkoušet i EWE, kterou tolik chválil VD.

Článek navazuje na starší článek a konstrukční popis „Skládací rámová anténa malá, velká“. Konstrukce vychází z oscilátoru Ing. Vackáře „V49“.

Následující téma je trochu odlehčeně "silvestrovské". Asi před rokem se v médiích objevily zmínky o přístroji pro monitoring nízkofrekvenčních elektromagnetických polí, který byl pojmenován jako "elektrosluch". To mě zaujalo a začal jsem o této problematice hledat informace.

V následující sérii článků bych se chtěl vrátit v čase a popsat své zkušenosti se stavbou a provozováním dálkově ovládané přijímací stanice, dále třeba i inspirovat další kolegy v klubu, kteří o stavbě přijímací stanice na vzdáleném místě uvažují, nebo jim i poradit se stavbou a zapojením různých komponet a částí přijímací stanice.

Dlouho jsem se bránil SDR technologii, snad ani ne kvůli tomu, že bych byl nějakým extrémním staromilcem, který by se nemohl zbavit ladícího kolečka nebo knoflíků, ale prostě mě ta zařízení z uživatelského hlediska nepřesvědčovala. Měl jsem dosti negativní zkušenost s klíčenkou RTL-SDR (vžil se pro ni název Rudoch) pár let zpátky. Byl tam neustálý problém s instalací driverů, spektrum bylo zašumělé až hrůza, frekvence vlastního oscilátoru se stále pletla v zobrazení atd. Asi se s tím dalo experimentovat a příjem zlepšit, ale prostě mně to strašně odrazovalo. Nepřesvědčila mne ani levná SDRka ostatních kolegů typu FiFi SDR. Vše bylo zahlcené, hromada fantomových kmitočtů, kdy stanice byly tam, kde být neměly, spektrum bylo zašumělé atd.

Ještě jednou se vrátím k drátovým a prutovým anténám z vojenských výprodejů. Prutové antény mají jednu zásadní výhodu pro krátkodobou instalaci - jsou rychle připravené k provozu, stejně jako posléze demontované. Jsou i nezávislé přírodních podmínkách - kromě držáku na autě nepotřebují nic. O drátových anténách z vojenských výprodejů jsem se už zmínil. Slíbil jsem popis  jejich původního využití pro radiostanice na VKV kmitočtech, které sice není pro běžného posluchače až tolik potřebné, ale je jistě zajímavé.

Drátové antény jsou v poslední době trochu opomíjené. Pro poslech v přírodě a v dočasných "polních" podmínkách vůbec jsou ale stále jednou z nejvhodnějších možností. Inspirací pro jejich stavbu můžou být i antény vojenské.

Súčasné autorádiá obsahujú množstvo funkcií, o ktorých sa nám mohlo ešte pred dvadsiatimi rokmi iba snívať. Zobrazenie RDS je už úplnou samozrejmosťou, väčšina nových rádií zobrazuje aj rádiotext s názvom práve hranej skladby.
Autorádio sa nám automaticky prelaďuje, bez postrehnutia zmeny frekvencie. Pribudli nové možnosti v podobe TMC, navigácie, možnosti prehrávania ďalších médií, alebo čítania pamäťových zariadení. Viaceré multimediálne systémy umožňujú príjem digitálnej televízie.