Martine, stanici Ti neukážu, protože bych se za ni musel stydět :-) Zatím to vše leží na skříni, ale už je zajištěna kovová bedna od STA. V těchto dnech se vyměňuje kotel, bude se vložkovat a přestavovat komín. Takže snad do konce prázdnin budou všechny stavební práce hotovy a já se v klidu mohu pustit do tahání husích krků na střechu a do sklepa. Přijímač je v patře a všechny aktivní antény budou na střeše, komínem a nebo vzduchotechnikou se povede zem do sklepa, kde je jímka na vodu a také se tamtudy přivedou antény LW či Bewerage. 

Klidně:-) jenom tam ještě dostavím nějaké antény:-D...  Já přímo na tom místě nebydlím, je to dálkově ovládaná lokalita....a trávím tam pravidelně "pracovní soboty".... když není zrovna nic technického, tak se jedná o sekání trávy, hrabání listí, sázení atd... atd... nejvíce fyzicky náročné bylo roztahání a zakopání zemních radiálů po celém pozemku.... a ještě před tím zemních tras a trubek.....já vždycky říkám, že tohle je ten největší pocit marné práce - člověk celý den kope, aby tam potom hodil trubku, nebo kabel a zase to zahrabal... ohromná dřina a nikde nic není vidět :-D:-D

ale na někdy se domluvíme:-) .....stejně jako se už tři roky domlouváme s Vencou Dosoudilem a Jindrou Jankem :-D :-D  Já bych naopak rád někdy viděl klubový přijímač a Tvoji stanici :-)  Myslím si, že vzájemná spolupráce, výměna zkušeností atd.. by byla velmi přínosná pro všechny.

Martine, co dodat, jsi šílenec :-) 

Děkuji za vyčerpávající pomoc. Jezdím občas do JČ za kolegou a pokud bych já měl čas a Ty mi umožnil schůzku, rád bych se u Tebe zastavil na kávu a viděl to v reálu.

Hezký večer Tondo,

ano u té antény AAA1C se používá kroucená dvojlinka, jsou tam i oddělovací trafa.... jenže - není tam to oddělení zemí... na té destičce co je u přijímače je zem koaxiálního konektoru propojena s napájecí zemí a navíc ještě se středem symetrické strany trafa.... vodiči v kabelu pak je tento potenciál zaveden do antény... navíc se tam dostává i jako "fantomová zem" přes středy těch oddělovacích traf a přes ten signálový pár. Rušivé proudy se potom přs to mohou i nemusí uzavírat - záleží na situaci, na propojení přístrojů a uzemnění u přijímače a na tom jestli a jak je uzemněná anténa... autor doporučuje (správně) potom anténu neuzemňovat, resp. jen jako bezpečnostní uzemnění přes ty diody - takhle je vytažen ten vodič GND na svorkovnici mezi V1 a V2. Pokud by se anténa uzemnila přímo (její GND) může (a nemusí) se opět vytvořit rušivá zemní smyčka..... vzhledem k tomu, že anténa je symetrická, uzemnění kvůli signálu nepotřebuje....  tohle je právě případ, kdy bysme si pospojením přístrojů u přijímače a následným uzemněním na straně až u antény opět spíše zavařili.... a tady je tedy lépe u přijímače nepospojovat, ale s tím, že se všeho rušení úplně dokonale nezbavíme...

O tom jak mám ty trafa a vedení připravuji ten článek... ale pokusím se to v krátkosti popsat... hodně jsem s tím experimentoval... existuje více různých řešení... já jsem nakonec použil asi to nejsložitější:-D  je nutné vycházet z toho že impedance jednoho krouceného páru v UTP /FTP kabelu je 100 ohmů... jelikož jsem možná až moc pintlicht a nepovedlo se mi vyrobit oddělovací trafo, které by zároveň i převádělo impedanci 100:50 ohmům v širokém rozsahu kmitočtů a s co nejnižším PSV (1,1... 1,2.... max 1,5), tak jsem se rozhodl pro oddělení 50:50 ohmům a jako vedení jsem použil dva páry v kabelu zapojené paralelně.....   pokud se totiž dvě vedení s impedancí 100 ohmů zapojí paralelně, tak vznikne vedení o impedanci 50 ohmů....  ale pozor, jelikož páry v kabelu mají každý jiné stoupání zkroucení a tedy i jinou vlastní délku jednotlivých párů, je vhodné spojovat páry, které mají podobné stoupání zkroucení...  tedy na KV určitě zelený s modrým... na DV a SV a při ne moc dlouhých trasách je možné použít i hnědy s oranžovým.... ale jiné kombinace ne.... takto si vytvoříme symetrické vedení 50 ohmů.  Anténní přepínač mám také symetrický s tím, že nezapojené antény jdou do umělé zátěže... jelikož impedance přijímačů je 50 ohmů nesymetrických, už není třeba převádět impedanci, je nutn pouze oddělit a symetrizovat....za anténním přepínačem mám oddělovací trafo a potom proudový balun. Na symetrizaci a oddělení se podílejí oba tyto prvky zároveň.  Po několika experimentech se mi povedlo vyrobit trafa a baluny, které mají průměrné PSV právě okolo 1,1... a nikde nepřesáhne 1,5....  je nutné respektovat několik podmínek, např. že reaktance vinutí musí být na nejnižším používaném kmitočtu min 4ximpedance vedení, horní mezní kmitočet se potom řídí kapacitou mezi vinutími a dále charakteristickou impedancí vedení ze kterého je linkové trafo (prodový balun) navinut. Vytvořil jsem dvě verze jedna je pro DV a SV - oddělovací trafo má 18z vinutých dvěma kroucenými páry bifilárně na jádře FT114-75 - namotá se takto devět závitů co nejdál od sebe, potom konce prvního bifilárního vinutí zapojíme na začátky druhého vinutí... získáme tak 18 bifilárních závitů....  proudový balun má potom 18z koaxem RG316 také na jádře 114-75... je nutné to motat tak jak se proudové baluny motají - namotá se polovina závitů na polovinu jádra, vrátí se "na začátek" a namotá se druhá polovina závitů na druhou polovinu jádra... tím se zmenší vazba a zvětší oddělení mezi vstupem a výstupem....  KV verze - zde používám jádra FT114-43....   oddělovací trafo má 5z koaxem RG316 přičemž střední vodič tvoří jedno a stínění druhé vinutí - kvůli vysokýým KV kmitočtům je ale zvolena tato těsnější kapacitní vazba... proudový balun má potom 9z vinutý stejným způsobem jako jsem popsal u SV proudového balunu.    SV trafa jsou použitelné od VDV po asi 6 MHz..  teoreticky i mnohem víc, ale na asi 9MHz už začíná být PSV 2....  KV trafa jsous vynikajícím PSV použitelné od asi 1,8 MHz  až přes 30MHz... dále nevím, protože mám měřák jen do 30 MHz:-)  Pod 1,5 MHz PSV u KV verze letí nahoru....

koax do přijímače za tím proudovým balunem musí být co nejkratší - ideálně pár cm.....  

Toto je nejsložitější postup... samozřejmě můžeme použít i jenom jeden pár a vyrobit transformátory 100:50 ohmům...třeba pro užší rozsah kmitočtů.... anebo použít jenom oddělení 1:1 při jednom páru, potom bude PSV 2. 

Na straně u antény - záleží na anténě pokud má anténa nesymetrický výstup 50 ohmů, je vhodné tam dát to stejné jako je u přijímače... v ostatních případech dle impedance antény....  volné páry v kabelu se mohou použít pro napájení ant. zesilovačů... zdroj ale u přijímače na společný potenciál nepospojujeme, před vedení se dá proudově kompenzovaná tlumivka.... potom u antény zase podle antény...rozdíl bude u symetrických zesilovačů a u nesymetrických zesilovačů...u symetrických zesilovačů by i napájení mělo být vůči anténní zemi symetrické, u nesymetrických zesilovačů bude jeden pól přímo spojen s anténní zemí, potom ale ten zdroj nesmí být uzemněn u přijímače....   popsaným způsobem dokonale přerušíme zemní smyčky v signálové cestě, je tedy důležité je znovu nevytvořit právě těmi napájecími páry. 

Martine, napájení kroucenou dvojlinkou (UTP/FTP) používá LZ1AQ, myslíš tento způsob propojení anténa - SDR? Já teď koupil 100m RG213, ale klidně rád pořídím něco jiného. Kroucená dvojlinak se přeci používá více jak 80let v telekomunikaci do dnes. Jaký to řešíš Ty? Transformátor/balun u antény a ten samý na konci u RX? Pokud se místo balunu použije transformátor, vyřeší nám to hodně probémů s galvanickým oddělením. 

Budu rád, když mi zde na foru poradíš. Naše komunikace pomůže ostatním. 

Komunikuji s https://remoteqth.com/ ohledně přepínače a splitteru. Rád bych měl 8X vstup a 4X nezávislý výstup pro RX. Přepínání antém přes web. rozhraní. Mám v plánu využít jeden výstup pro KIWI, jeden pro sebe pro ELAD a dva nabídnout kolegům. 

8X vstup by byl asi optimální ALA, active-antenna.eu, něco LW a Bewerage. 

Tondo,

ona je při pospojování na jeden potenciál u přijímače právě životně důležitá ta zvýrazněná podmínka naprostého galvanického oddělení přívodu signálu a provedení přívodu nejlépe symetrickým napaječem (kroucenou dvojlinkou).... ve skutečnosti je to ještě složitější a je nutné to řešit individuálně a na místě....  

Pokud se ale všechno pospojuje a připojí se galvanicky neoddělený svod, který je někde na druhé straně uzemněn a tím spíše, pokud žádné místní uzemnení nemáme, nebo je špatné, tak veškeré rušení se potom bude uzavírat tím anténním kabelem do vzdálené země (antény).  Oddělovací a přizpůsobovací trafa musí být hned před přijímačem.  Pokud se to udělá přesně podle tohoto popisu a budou se respektovat i další zásady (které ale nejsou obecné), tak šum na pozadí a rušení bude mnohem, mnohem menší než v případě nepospojování a neodvedení rušení do místní země.... nejde jenom o hladinu šumu, ale jde i o různé kopečky, vlnky atd.. které se občas semtam na spektru objeví.....  např. mně na 1700 kHz způsoboval kopeček teploměr k Raspberry - resp. komunikace Raspi s teploměrem po sběrnici I2C.

Všechnu techniku mám v kovovém outdoor Racku, který má stejný potenciál a na který je vše pospojované.... je nutné začít tím, že k přijímači připojíme kousek koaxu s oddělovacím a symetrizačním trafem ke kterému je potom připojen kus té kroucené dvojlinky, který volně prochází Rackem a je na konci nezatížený.... pokud se na spektru přijímače objevuje rušení, kopečky atd.. je to špatně a je nutné celé zapojení znovu projít - ke každému přístroji samostatný linerání zdroj a důsledné pospojování na jeden VF potenciál, dále kvalitní místní uzemnění.....  potom, až se na spektru nebude zobrazovat žádné rušení, které se chytá z okolních přístrojů do toho kousku dvojlinky je teprve možné symetrickým vedením připojit anténu.....  čistota signálu nás potom ohromí....  ono opravdu kolikrát si myslíme, že rušení chytá anténa (hodně se takto pomlouvají vertikální antény, že prý šumí), jenže to není pravda, ten šum ve skutečnosti způsobují rušivé proudy, které se uzavírají anténním vedením od přijímače k anténě a které měly být odvedeny / eliminovány hned u přijímače....  potom je tu ještě jedna složka rušení a s tou se právě trochu peru na těch tropických pásmech, pokud se anténa totiž dokonale přizpůsobí, tak začne sama i "odsávat" rušení z SDR přijímače...to se opět projeví zvýšením šumu na spektru...tato problematika je ale ještě mnohem složitější a nad rámec této diskuze.

Martine, děkuji za vyčerpávající informace. 

Zrovna včera a dnes jsem si ověřil co dokáže udělat za nepořádek připojení PC, ELAD přepínače, KIWI a ELAD S2 do jedné soustavy. Když byl ELAD, NTB bez zdroje připojen k anténě, vše OK, ale jakmile jsem všecho pospojoval, bylo to v "řiti" :-) ALA funguje stejně, ale zemní anténa (800m) napojena přes transformátor (balun) na kabel už byla nepoužitelná. 

Teď budu čekat až topenáři připojí kotel a dopojí trubky, poté začnu budovat už ve velkém. 

Dobré ráno, vždy si s velikou chutí přečtu jak pokračuje budování přijímací stanice, nejen proto, že ji také vlastně už tři roky v jižních Čechách buduji.  Dovolil bych si několik poznámek a závěrů mých pokusů k tomu rušení a odrušení, chtěl bych o tom napsat i článek do klubového časopisu, jen na to nezbývá moc času :-)

Galvanické oddělení se mi nejvíce osvědčilo ve VF cestě , před přijímačem. Ono je nutné si uvědomit co je to vlastně ten šum (práh šumu), který SDR přijímač zobrazuje... je to rozdíl potenciálů (tedy napětí)  mezi zemí přijímače a pupíkem konektoru koaxiálního vstupu přijímače.... a je nutné dbát aby tento rozdíl rušivých potenciálů byl co nejmenší... proto pokud máme u přijímače (mimochodem v případě SDR přijímačů jsou bohužel i samotné přijímače zdrojem rušení) internetovou a výpočetní techniku, routery, spínané zdroje apod. tak ani hodně důsledným oddělením se nikdy rušivé proudy, které se uzavírají ať už vzduchem mezi zařízeními, nebo přes propoje a vodiče nikdy zcela nepodaří odstranit...i když to zní divně, je proto lépe naopak u přijímače vše důsledně pospojovat na společnou (zarušenou) VF zem a k přijímači potom přes galvanické oddělení a nejlépe symetrickým napaječem (kroucenou FTP dvojlinkou) přivést signál od antény, která má vlastní "nezarušenou" zem.... tyto dvě země ale nejsou žádným vedením propojeny a proto se přes vedení neuzavírají rušivé proudy... (resp. neptarně - pouze kapacitou mezi vinutími oddělovacího trafa).  Pokud bude SDR přijímač "svojí nulou" (zemí) na potenciálu toho rušení z PC, routerů, switchů, Raspi, atd.. tak se žádné rušivé napětí na spektru zobrazovat nebude a zobrazovaný práh šumu poklesne na minimum.  Dále "plus" póly zařízení je nutno také pospojovat na společný "nulový" VF potenciál - přes kondenzátory.... (kondenzátor propustí - nebo "zkratuje" VF proudy na společnou zem, ale už neovlivní stejnosměrný + pól a stejnosměrné napájení).  

Pro úplně všechna zařízení používám samostatné napájecí zdroje. Na vývodech zdrojů jsou VF tlumivky - používám nacvakávací protahovací ferity - proto aby se rušivé proudy neuzavíraly přes zdroje. Pospojení je nutné provést až za těmito tlumivkami - nejlépe rovnou na plechovou konstrukci Racku. Celý Rack se potom uzemní na kvalitní zemnič - rušivým proudům tak tímto nabídneme cestu rovnou do země - tím se ještě více omezí jejich uzavírání do vzdálené anténní země přes anténní vedení. 

Pokud používáme zdroje k zesilovačům antén, tak jejich zem na společný "zarušený" VF potenciál nezapojujeme, ale uzemní se až na zem anténní - a to jak (-) tak i (+) pól (zase přes kondenzátor).... je tedy dobré napájet zesilovače nikoliv po anténním, ale samostatným vedením.... v místě, kde toto vedení opouští Rack je dobré vřadit zase VF tlumivky anebo mezi vodiče dát kondenzátor (zkratuje se jím symetrická složka rušení). Přizemněním vedení u antény tak zabezpečíme, že zesilovač je napájen napětím, které má oproti čisté anténní zemi nulový VF potenciál.

Oddělovací napájecí trafo nepoužívám - úplně správně podle normy by v případě oddělovacího trafa 230/230V mělo být provedeno i hlídání izolačních stavů (tak jak se to dělá v nemocnicích). Používám ale tzv. TT síť...namísto TNC-S.  Tedy mám od sítě oddělenou zem a vlastní PE... (ze sítě beru jenom L a N.... a PE mám vlastní).... při takovém to zapojení je nutno použít a instalovat proudový chránič a čas od času uzemnění, které slouží i jako bezpečnostní, zkontrolovat.  Dále používám velký síťový filtr na přívodu do Racku a potom ještě malé síťové filtry před některými zdroji.

Přívod k zemi (uzemnění) je nutno použít co nejkratší - ideální je venkovní plechový Rack, postavený na zemi a pospojený na cca dvě zemnící tyče....pokud se přívod k uzemnění protáhne celým domem, je nutné si uvědomit, že už opět tento vodič funguje jako anténa a na jeho koncích budou rozdílná VF napětí... čím vyšší frekvence, tím to bude horší....  proto, pokud se k přijímači zavede galvanicky neodělené vedení od antény a anténní zem, tak celou touto smyčkou - od antény vedením k přijímači, vedením k uzemnění a zemí zase k anténě se mohou uzavírat rušivé proudy.   

Netvrdím, že úplně všechny tyto závěry jsou použitelné všude (samozřejmě každá přijímací sestava je originál a je nutno to řešit individuálně), je nutné ale zvážit, co kudy teče, jak se uzavírá, kde se objeví jaké VF napětí, podívat se na to a rozmyslet to celé komplexně....  těmito opatřeními se mně osobně povedlo u mých tří SDR přijímačů dostat hladinu šumu na úplné minimum... potom zjistíme, že většinu rušení nechytá anténa ze vzduchu, ale bohužel si ho vyrábíme sami, nebo k nám leze ze sítě!! Ještě trochu bojuji s tropickými pásmy a frekvencemi asi 4-6 MHz, kde je šum trochu vyšší, ale věřím, že se to také vyřeší.... 

Tak přeji hodně štěstí v budování přijímací stanice a byl bych rád kdyby alespoň něco málo z toho co jsem napsal pomohlo a bylo přínosem.

SPYSERVER který jsem přidal na Slatinu je mimo provoz. Nevím v čem je chyba, vše se tváří že funguje a přitom to nefunguje.

Vím co s tím je, je to rozbyté :-)

KIWI je od včerejška zase v provozu. Výměna měniče DC/DC 5V pro ovládání přepínače. Přepínač je již funkční, ale zatím není připojen.

Pokud to vyjde, měl by do pátku přijít nový koaxiální kabel, objednal jsem 100m a rád bych připojil již dříve zmiňovaný zemní kabel jako anténu pro NDB (do cca 1,5MHz). Včera večer jsem si dělal nahrávky a je zajímavé, že jeden kabel (jsou dva kabely podobným směrem) přijímá méně rušení od blízké bouřky než druhý kabel. Oba dva jsou cca 800m plus-mínus dlouhé. Rozdíl je, ale dost velký. Možná to je tím, že druhý konec je možná uzeměný, ale to nevím, protože konec kabelu je v zemi. Budu ho muset vytrasovat a vykopat na konci. Druhý kabel který přijímá více rušení je "otevřený" na konci. Chtěl jsem požádat šikovného technika o horní zádrž od cca 1,5MHz. Zemní kabel, který bude sloužit jako anténa přijímá do cca 1,5MHz, na vyšších frekvencích je už jenom rušení bez kvalitního signálu. 

Už se blíží období, kdy bych rád připevnil na zeď kovovou bednu a do ni komplektní elektroniku, plus natáhl novou zem, která bude solo jenom pro celou technologi a bude uzeměna ve sklepě, kde je jímka na podzemní vodu. Pro oddělení od rušení od sítě jsem dnes zakoupil oddělovací trafo na 230V. Takové malinkaté, jenom několika kilogramové na pár VA :-)