Ahoj Jirko,

Patní izolátor - právě že na "ohyb" a lom to namáhané být nesmí. Stožár na tom musí stát pohyblivě a pokud bys přeřízl kotevní lana, tak se celý vlastní vahou zřítí. Používá se několik druhů přírub, které jsou na izolátoru natmeleny. Často jsou to dva "hříbky" proti sobě - jeden je upevněn na izolátoru, druhý na patě stožáru a kloboučky to stojí na sobě. Aby stožár z izolátoru nezklouznul, tak v jednom kloboučku je uprostřed ďolík, druhý hříbek má uprostřed výstupek. Někdy se používají dva izolátory s kloboučky proti sobě. Zpravidla se to řeší tak, že spodní izolátor má výstupek a vrchní izolátor anebo přímo stožár má ďůlek (aby se v tom nedržela voda). Jindy - a to je v ČR použito snad jen u Jucho antén (např. Jihlava) je na izolátoru natmelena také příruba s kloboučkem (hříbkem) a spodek stožáru vypadá asi jako "zavařovací hlava". Není zde žádný ďůlek a výstupek a i tak ta "zavařovací hlava" pohyblivě klouže po hříbku. Upevnění napevno bylo asi jenom ve starých Liblicích, ale tam byly izolátory pod každou nohou věže, zespodu, pak ještě ze stran a i zvrchu. Takže tam byly boční síly silně tlumeny. Jistá vůle a možnost pohybu, byla ale i tam.

Ty dlouhé vroubkované izolátory v Čižaticích, co jsou na fotkách jsou pro poměry a použití u stožárů v Česku na Slovensku dost atypické. V tomto případě je to "pohyblivé" mezi spodní přírubou izolátoru a přírubou v betonu. Izolátor jako takový je napevno přidělaný ke stožáru.

Omlouvám se za dva příspěvky za sebou.

Martine, Ještě jednou děkuji za ty odkazy, při současném poslechu jsem přečetl celý http://www.waniewski.de/MW/Szolnok/szolnok_mw_1en.htm a prohlížím si ten další z Maďarska https://www.radiomuseum.org/forum/mittelwellensender_marcali.html . Píší tam dokonce o tom vysílání ve slovenštině od 18:00 do 20:00. Jsou to moc zajímavé věci,  m.j. "Austin transformator" pro napájení výbojek... Provedení cívek a kondenzátorů, to je samostatná kapitola, to je prostě nádhera, s jakou přesností to musí být vyrobené, jakým způsobem je to pak dolaďované..., je tam i schéma diplexeru..., já jsem viděl vysílač jenom jednou v životě, v muzeu v Třešti. A díky Tobě, Martine, jsem poznal i provedení toho patního izolátoru, stejně mi to ale hlava nebere (tedy co se týče z hlediska mechanického namáhání - působení sil, sice tam jsou kotevní lana, ale vlivem větru to musí dostávat dostávat zabrat asi i určitým napětím na ohyb... V těch odkazech jsou uvedeny i mně známé maďarské kmitočty 1251 kHz i 540 kHz. Mimochodem, Kossuth radio 540 kHz poslední dobou přijímám s podstatně slabší intenzitou, možná omezili výkon, nebo je to podmínkami šíření, nevím...

Paráda Martine, děkuji. Nahlédl jsem do toho a už se těším hned jak ty odkazy ke konkrétním vysílačům prostuduji. Otevřu si je schválně navečer až při poslechu, ať to má tu správnou atmosféru :).

Jinak MW list znám, někdy po něm sahám na pomoc, také používám pro rychlý přehled 

http://www.mediumwave.de/

Na vlny krátké zase toto, ale tohle tady určitě znáte.

https://short-wave.info/

Jinak, bych si dovolil napsat, čím se tady v těch skromných panelákových signálových podmínkám bavím, mám několik rádií, ale v poslední době se poslech ustálil na radiomagnetofonu Toshiba RT-130S. Zvítězila nad Selenou B-211, tu jem teď už poněkolikáté odnesl do sklepa, vždy ji vytáhnu s nadějí, natěšený na její zvuk a hladké ladění, ale i přes výměnu elektrolytických kondenzátorů v signálové cestě, které velmi pomohlo, pořád se mi zdá, že jiná Selena, kterou jsem slyšel má zvuk vyrovnanější a víc do basů, tahle moje je taková "uječená" ve středech, možná z výroby tato série obsahuje kvůli tehdejšímu zásobování jiný reproduktor než má mít... Jinak i přes vůle ladicího knoflíku musím konstatovat, že hladkost ladění Seleny je přímo excelentní, zvláště pak na rozsazích krátkých vln. Vazbu SV mám několika závity na feritku. Ale ta Toshiba má fyziologický regulátor hlasitosti a poslech je opravdu  příjemný, s nadsázkou by se dalo říct podobné lampovým rádiím, ty zapínám svátečně (vím, kvůli kondenzátorům bych měl častěji) a má také slušnou selektivitu a citlivost (na dlouhých vlnách někdy jen tak pro nic za nic zachytí Tunis). A u jedné VEF-201 jsem zařadil pasivní korekce zvuku ale fixní z odporů a kondenzátorů, jakoby basy a výšky byly vytočeny naplno a také to udělalo daleko příjemnější zvuk (samozřejmě do vyčerpání maximální hlasitosti). No a skoro v zapomnění upadla i moje rádia Silvercrest, která jsem tenkrát měl rád kvůli displayi s přesnou frekvencí, zvláště na KV.  Pro tyto účely jsem letos koupil Tecsuna PL-365. Je to takový malý "tranzistoráček", řekl bych nic moc zvukem, ale s úžasnými vlastnostmi. Přiblížil jsem ho k rámové anténě SV a snažil se mu do naladěného rádia Murski Val 648 kHz laděním rámové antény vnutit ČRo2 639 kHz a nedal se! Tedy trošku ano, ale vzhledem k sílám obou signálů to ustál. Nevím, kde se v něm ta selektivita bere (DSP, ale nevěřím, že by měl vstupní laděné obvody). Ten mi odhalil Afriku na 864 kHz a 963 kHz. 631 kHz znám už z Toshiby. Sice většinou v šumu a pod rušením, ale někdy jakž takž. Takže informace o kmitočtech Tecsun, vlastní poslech Toshiba. Samozřejmě Tecsun mám i pro jiná další pásma (80m, 160m...), ruský bzučák, časové značky a jiné SSB.

No a na závěr něco k anténám - moje skromné poznatky, výborná anténa je MLA popsaná panem Kaplanem. Má to tam rozepsané moc pěkně, chronologicky, jak zkoušel postupně různé zesilovače kvůli nežádoucímu směšování atd., moc pěkně se to čte. Ten článek jsem jeden čas znal skoro nazpaměť. Zkusil jsem tři předzesilovače a nakonec také zůstal u toho posledního symetrického.

Pokud někdo bydlíte v železobetonové kleci a chcete si do bytu dovést trošku čistší signál z balkónu, tak bych si dovolil říct, že MLA stočená z cca2,4m (průměr děleno pí něco kolem 80 cm) a dvěma tranzistory BC548, hraje o mnoho čistěji oproti vnitřku bytu. Střídám (a někdy i kombinuji) ji s tou "zábradlovou", se kterou mi tady pomáhali s objasněním Martin a Antonín.

Mějte se hezky, Jirka

Jirko, znáš MW list?

https://www.mwlist.org/mwlist_quick_and_easy.php

tam to máš seřazené podle kmitočtů a ještě navíc rozdělené podle částí světa - zvlášť Evropu, Afriku a Střední východ, zvlášť Jižní Ameriku, zvlášť Severní Ameriku, Střední Ameriku a Karibik, zvlášť Asii a Pacifik. Je tam odkaz na mapu a často se podle toho dá nalézt i fotka. Já taky kromě QSL sbírám i fotky vysílačů z celého světa, které slyším. Dají se podle toho dohledat a vygooglovat.

810 kHz je velmi silný vysílač Ovče Pole v Makedonii (dnes Severní Makedonie), fotka je přímo na klubových stránkách:

https://www.dx.cz/index.php?obsah=aclanky&akce=stepview&slozka=87&soubor=2628

1188 kHz jspu také velice silné vysílače v Maďarsku

http://www.waniewski.de/MW/Szolnok/szolnok_mw_1en.htm

a

https://www.radiomuseum.org/forum/mittelwellensender_marcali.html

Moc pěkné fotky, je to pravda, že je to škoda, že tyto vysílače pomalu končí. Nějakou dobu nám to budou ještě  připomínat aspoň ty stožáry (nahoře s doutnavkami kvůli letadlům).

Já se při poslechu středních nebo krátkých vln občas snažím najít nějakou fotku na internetu toho, co zrovna slyším, fotky se nedají vypátrat vždy, ale mapa ano.

Mimochodem, máme po osmnácté hodině a zrovna poslouchám na 1188 kHz tu slovenštinu, zrovna řekli "počúváte nárorodnostné vysielanie maďarského rozhlasu" a vždy před dvacátou hodinou po několik let říkají něco ve smyslu "počúvali ste vysielanie v makedonskom jazyke", přitom je to jasná slovenština. Makedonštinu + ještě jiný jazyk slýcháváme na 810 kHz.

I tento vysílač i se stožárem  bych chtěl konečně vypátrat na internetu a podívat se na jeho fotku.

Tohle je špatné, takhle by ty vysílače neměly končit:-( Díky za sdílení!

Díky Tondo, už si vzpomínám, že jednou jsme spolu už v nějakém vlákně probírali ten třetí funkční stožár. Vypadá to, že ani nemá výstražné letecké osvětlení.... nevidím tam u něj, žádný napájecí kabel, který by vedl nahoru. Pouze podélná lana pro zlepšení vodivosti železného stožáru. 

P.S. měl sis tam odmontovat ty loop antény nad vchodem:-D :-D.... to je na příjem časového vysílání na 50 kHz OMA (později pro příjem DCF na 77,5 kHz).

Tohle je špatné, takhle by ty vysílače neměly končit:-( Díky za sdílení!

Martine, v rychlosti jsem vytvořil odkaz na fotografie z návštěvy vysílače Čížatice v roce 2013. Dokonce někde by měl být článek z té doby. Byl to můj první SV/KV vysílač na vlastní oči.

Tondo, to jsou moc hezké fotky. Nemáš jich z Čižatic víc? Rád bych se podíval, kdyby jsi byl ochotný dát to někam na uložiště, nebo poslat mailem.