Plánovaný konec našeho rozhlasu na středních a dlouhých vlnách přináší mimo jiné i problém pro pokusy s krystalkami a podobnými jednoduchými přijímači. Nostalgici uroní slzu, ale zkusme se na to podívat jinak. Krystalky už nejméně sedmdesát let neslouží jako přijímače pro běžný poslech rozhlasu, ale výborně poslouží k získání základních praktických zkušeností se stavbou a konstrukcí. Jednoduchý a snadno oživitelný přijímač lze postavit i na VKV pásma. Stejně jako se středovlnnou krystalkou si s ním lze i hrát a pokusničit. Je ale nutné se smířit s tím, že jako se liší i SV od VKV, je prostě jiný.
Největší omezení na které narazíme je v síle signálu. Zatímco středovlnná krystalka běžně pracuje se signály v řádu stovek milivoltů, na VKV se dostaneme o dva - tři řády níž. S výjimkou poslechu v těsné blízkosti vysílače se bez zesílení neobejdeme.
Prvním pokusem bylo klasické "krystalkové" zapojení z následujícího obrázku.
Ladicí cívka má, v závislosti na použitém ladicím kondenzátoru, šest až sedm závitů na průměru 5 - 6mm. Částečně lze rozsah ladění samozřejmě upravit i délkou cívky, stlačováním a roztažením závitů. Ladicí kondenzátor je běžný fóliový nebo vzduchový s kapacitou okolo 20 pF. Odbočka pro detekční diodu je v polovině cívky, odbočka pro anténní konektor na prvním závitu. Jako anténa poslouží v polních podmínkách především dipól. Detekce je starou germaniovou diodou, původem z obrazového detektoru televizoru. Sluchátka jsou klasická vysokoohmová. Po připojení ke generátoru a doladění do pásma jsem zjistil i citlivost - pohybuje se okolo 30mV. Co mě zajímalo nejvíc - praktický dosah v terénu. U vysílače s výkonem okolo 1kW ve vzdálenosti kolem 120 - 150m je asi stejná jako u středovlnné kraystalky, hranicí poslechu je potom vzdálenost okolo 300 - 400m. Výsledek nic moc, pokud nebydlíte přímo pod anténou vysílače nebo nechcete takový přijímač použít k dohledání vysílače.
Alternativou je laděný obvod v podobě dutinového rezonátoru. Ten je vyroben z pocínovaného plechu původem z vyřazené velké plechovky od ředidla. Průřez rezonárorové komory je 5x5cm, délka 25cm. V čelní stěně je ladicí kondenzátor, délka rezonátoru samotného je asi 21cm. Anténa je navázána asi 4 - 5cm od studeného konce rezonátoru, detekční dioda v polovině. Výsledek je jen o trošku lepší než u "cívkové" krystalky. Rezonátor jsem ale od začátku zamýšlel i jako preselektor k USB "klíčence" , proto má i výstupní konektor navázaný smyčkou s rezonátorem ve stejné délce jako u vstupního konektoru. Přeladění s kondenzátorem o kapacitě asi 40pF je v rozsahu 50 - 150MHz.
Je jasné, že pro alespoň trochu reálné použití je nutné signál zesílit. Jednostupňový nf zesilovač není nic neobvyklého ani u středovlnné krystalky, zvlášť když jsou k dispozici méně kvalitní sluchátka nebo náhražková anténa. Dalším pokusem bylo jednoduché zapojení aktivní krystalky. Cívka je podobná jako v předchozím případě, místo ladicího kondenzátoru je starý "hrníčkový" tromr s kapacitou 30pF. Přímý dotyk na trimr obvod rozlaďuje, proto je na horní část nasazemo upravené a provrtané víčko od tuby. Aby bylo napětí na detekční diodě co největší, je zapojena jako vysokoimpedanční detektor známý pod názvem "hobbydyne" . Vazba s laděným obvodem je přes malý kapacitní trimr. Je vhodné, aby za diodou byla co nejvyšší impedance, navazující zesilovač je proto emitorový sledovač. A když už je zde zesilovač a napájení, přidal jsem i obvod pro předpětí detekční diody. Zdá se ale, že účinnost nastavení pracovního bodu diody je malá. Napájení ve spojení s klasickými vysokoohmovými sluchátky je 3V ze dvou tužkových baterií.
Výsledek? Citlivost podle generátoru stoupla na trojnásobek, okolo 10mV. V terénu se dosah zhruba zdvojnásobil, podle odkrokované vzdálenosti na 600 - 700m. Většinu zájemců to asi nenadchne, ale na druhou stranu zde stále pracujeme s triviálně jednoduchým nezáludným přijímačem s minimálními nároky na zkušenosti a v okolí vysílače se s tímhle dá už i trochu vyhrát. Poučné a zajímavé jsou pokusy s polarizací a směrovostí dipólu drženého v ruce. A to stále používáme obyčejný dipól - s výkonnější anténou se ziskem kolem 6dB by se s dosahem dalo určitě dostat o další kus dál od vysílače. Vždyť i na středních vlnách je pro krystalku nutná skutečně dobrá anténa. Pro ty, co mají nějaký vysílač do kilometru od QTH už by bylo takové zapojení i prakticky použitelné.
Dobrý den
Máte pravdu, je to přesně tak. Už při testování na generátoru je jednoznačně vidět větší citlivost při přepnutí na AM modulaci. Hlasitost při FM závisí i na jakosti laděného obvodu - vlastně se při odladění na bok převádí FM na AM. Na letišti jsem zatím nic nezkoušel, podobné pokusy si nechám na jaro na lepší počasí :-)
Podobnou ideu má i "pasivní přijímač pro air band" z následujícího odkazu: http://techlib.com/electronics/aircraft.htm
A další jsou zde: http://www.pg1n.nl/articles.php?lng=en&pg=414
Zesilovač s dvojitým "operáčem" se mi předběžně osvědčil, je to stabilní a nezáludné zapojení. Zatím je to však ve stadiu pokusů.
Dobrý den, pane Kaplan. Tento (nobo podobný) článek jsem četl před časem na Vašich stránkách.
Teď mě napadla ještě jedna věc - takovýto přijímač se stejným schématem by mohl mít ještě větší citlivost, pokud by detekoval modulaci AM oproti FM (kde musí být mírné odladění).
Možná by stálo za pokus ho vyzkoušet někým, kdo bydlí v blízkosti letiště nebo v oblasti, kudy letadla přelátají a hlásí.
Protože si myslím, že v hlasovém leteckém pásmu (někde 118 - 138 MHz) tento přijímač s AM modulací prostě musí vyhovět. Ale třeba se mýlím...
S pozdravem Jirka, -jik-
Zdravím, odkud jste? Jarda 777847038
...Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015