Uběhlo pět let a o stejném kroku se údajně opět uvažuje i dnes. A nejen o něm - dokonce snad i o vypnutí všech AM vysílačů provozovaných Českým rozhlasem. Dokazuje to například dokument o dotazu posluchače p. Korbela na Radu ČRo a následná odpověď rady a vedení ČRo:
https://rada.rozhlas.cz/stiznost-posluchace-d-korbela-ohledne-vysilacu-v-am-pasmech-kveten-2019-7952769
Ano, jsou to úvahy kontroverzní. Kontroverzní budou i moje následující úvahy. Kritizovat nějaké zásadní rozhodnutí dovede na úrovní hospodských řečí téměř každý, navrhnout nějaké řešení už tolik lidí nedovede a navrhnout nějaké dobré řešení už jen málokdo. Moje následující úvahy budou možná na úrovní těch hospodských keců, možná budu podle známého přísloví "chytrej jako rádio". Berte to prosím jako námět k úvahám a k diskusi.
Proč provoz dlouhovlnné Topolné a dalších středovlnných vysílačů zachovat?
Tím hlavním je dosah vysílání. Především mimo hranice Česka - VKV i DAB vysílače hrají jen na našem území a jejich signál vesměs zmizí pár kilometrů za hranicemi. Topolná i Liblice jsou dobře slyšet i v okolních zemích a v noci hrají prakticky v půlce Evropy. Záležitost ještě důležitější právě po vypnutí krátkovlnného vysílání. Vypnutím AM vysílačů o to přijdeme. Další nemalou výhodou je dobré pokrytí našeho území z jediného vysílače na jediném kmitočtu. V pohraničních oblastech najdeme místa, kde naše VKV vysílače prostě nejsou dobře slyšitelné. Nebo pokud přijedete do místa kde to neznáte, kmitočty VKV musíte v přecpaném pásmu pracně hledat. Zato Radiožurnál nebo Prahu najdete na AM raz dva. Nemalou devizou především pro starší generaci je i snadnost obsluhy AM přijímače. Na vše si vystačíte se dvěma knoflíky, jedním se to zapíná a zesiluje, druhým se "nakroutí" požadovaná stanice. Jak prosté. Zatímco DAB si mnoho, možná i většina běžných potenciálních posluchačů nenaladí, protože obsluha digitálního přijímače je pro ně něco jako návštěva z vesmíru. To bude téma na debatu někdy příště. A v neposlední řadě zde panuje i určitá nostalgie nad sto let starou technologií, která stále slouží.
A proč AM vysílače vypnout?
Český rozhlas používá kromě těchto AM vysílačů rozsáhlou síť FM VKV vysílačů. Dále podporuje a rozvíjí projekt zmíněného digitálního rozhlasu DAB+. Všechny své programy vysílá i přes satelit a přes internet. Mimo to provozuje i vysílání přes veřejnoprávní televizní multiplex. To je dohromady šest platforem, přes které je vysílání šířeno. A to všechno stojí peníze. Klasické AM vysílání je z nich zvukově nejméně kvalitní, technicky beznadějně zastaralé a s veljkou pravděpodobností jej ostatní možnosti dokážou zastoupit. Pokud se vztáhne na počet posluchačů, možná je i skutečně velmi nákladné. Nikdo dnes nebude například po železnici souběžně s moderními soupravami provozovat pravidelnou osobní dopravu s parními lokomotivami a s vagóny s dřevěnými lavicemi.... Taková je zkrátka tvrdá realita.
A co dál?
Především je třeba říct, že český středovlnný éter nemusí zcela zmlknout. Soukromé stanice Country, Dechovka a Český Impuls nejspíš ještě alespoň po nějakou dobu zůstanou a můžou na tom i vydělat přesunem části posluchačů.
Hlavní důvod, proč se uvažuje o vypnutí Topolné, jsou peníze. Použitá technika ještě nejspíš nějakou dobu vydrží a pokud by se ještě více ušetřilo na provozních nákladech, mohl by se prodloužit život tohoto vysílače na další období. Jak? Dva nápady bych měl.
Pokud jde o peníze a nákladnost šesti přenosových platforem pro ČRo, mám první návrh. Nikdy, nikde a u nikoho jsem neviděl, že by poslouchal rádio přes televizi. Tedy v rámci finančních úspor bych především vypnul rozhlasové vysílání přes televizní multiplesky jako zcela zbytečnou a nevyužívanou hračku.
Druhý návrh by byla změna stanice a formátu vysílání vůbec. Možná si ti dříve narození vzpomenou na stanici "Interprogram Rádio Praha". Co třeba zkusit obnovit něco podobného? Pokud by se do projektu zapojil i slovenský rozhlas RTVS, který by přispěl částí zpravodajství, programů a zároveň se podílel na části provozních nákladů, přispělo by to nejen ke vzájemné informovanosti občanů obou zemí, ale i k finanční úspoře na straně ČRo. Dále doplnit i nějaké zpravodajství v cizích jazycích, jako bývalo na Interprogramu, a mohl by z toho být zajímavý "multinárodnostní" projekt, na který by třeba mohla být i nějaká ta šikovná evropská dotace.... A život Topolné by opět mohl být o nějakou tu pětiletku prodloužen.
Ovšem stejně je jasné, že otázka není, zda klasické AM vysílání skončí. Zkrátka jednou skončí. Otázka je jen, kdy se tak stane. A je třeba si položit i otázku, co bude následovat. Na jejím více nebo méně úspěšném vyřešení bude možná i záležet, jak se k tomuto kroku postaví laická i odborná veřejnost. Ano, zmínil jsem parní lokomotivy a padesát let (nebo i více) staré vagóny, se kterými nikdo nebude dnes provozovat pravidelnou osobní dopravu. Ale na druhou stranu - tyto dopravní prostředky zdaleka neskončily všechny ve šrotu, nostalgické parní jízdy jsou jsou běžné a veřejností i velmi oblíbené. Podobným směrem půjdou i moje úvahy.
Tím nejhorším, ale bohužel nejpravděpodobnějším scénářem, který bude následovat po vypnutí středovlnného vysílání, je "všetko popíliť". Tedy likvidace vysílačů. Zkrátka takový ten managersko - ekonomický necitlivý přístup, kdy roční bonusy managementu jsou víc než historický a kulturní odkaz. Myslím, že právě tento přístup vyvolává největší obavy a odpor u všech rádiových a rozhlasových nadšenců.
Další návrh by se tak mohl týkat spíš Liblic nebo v menším měřítku nějakého dalšího dosud fungujícího středovlnného vysílače. A tím projektem by mohlo být - rozhlasové muzeum. A to nejlépe nikoli v podobě klasického muzea, které bude jinak mrtvé a jen se bude možné dívat na vystavené exponáty. Takové muzeum můze dál fungovat i jako vysílač, byť v nějaké omezené nebo občasné podobě. Nelze nevzpomenout v této souvislosti známý švédský Grimeton. Rovněž je třeba připomenout, že zatímco u nás je krátkovlnné vysílací středisko u Litomyšle prakticky po smrti, německý Kall - Krekel v omezeném rozsahu funguje dál, přenáší program Channel 292 a i některé další. A tak si zkuste představit, že do Liblic by kromě stávajícího "bouráku" byly instalovány i menší vysílače z jiných zrušených středisek o výkonech kolem 10 a 1 kW a ty by se spouštěly pro víkendová a krátkodobá vysílání. Asi by to nebyl finanční trhák, to není ostatně žádné muzeum, ale zase by se na něco takového daly získat i dotace, a rozhodně by to bylo lepší než vše zrušit, rozebrat, zbořit, sešrotovat, zlikvidovat a prodat. Po likvidaci poděbradské "Rádiovky" je to možná poslední příležitost, jak něco podobného vybudovat na slušné úrovni.
Zde je ještě jeden problém - zmíněné se netýká ani tak Českého rozhlasu, který je pouze zadavatelem vysílání, ale spíš Českých Radiokomunikací jako vlastníka a provozovatele vysílacích technologií. Byla by tak nutná ochota a dobrá vůle na více stranách.
A nakonec ještě jeden nápad, pro případ že by vše selhalo. A nebo i pro případ, že by vše výše uvedené vzniklo. Pokud význam středovlnného vysílání poklesne k nule, nebo dokonce u nás zanikne, nic by nebránilo otevřít alespoň část středovlnného rozsahu pro hobby vysílání. Něco takového existuje například ve Velké Británii v podobě LPAM licencí, které umožňují provoz nízkovýkonových vysílačů za zjednodušených podmínek. Něco podobného existuje dokonce i v Rusku pod názvem "svobodnoje radiověščanije". Tak proč by to nešlo i tady?
Jedná se o článek publikovaný v osobním blogu autora. Články v blogu nemusí vyjadřovat názor CSDXC, jeho výboru ani členů. Tyto články jsou na webu svobodně publikovány, není do nich stylisticky
ani gramaticky zasahováno. Články v blogu musí respektovat zákony České a Slovenské republiky, musí dodržovat všeobecné zásady slušného chování a vyjadřování, být svým tématem zaměřeny na rádio a vše s ním související.
CSDXC si vyhrazuje právo na smazání příspěvků, které výše uvedené nerespektují.