Občas se objeví zpráva o tom, co se někomu podařilo a to samozřejmě bývá vítané povzbuzení pro ostatní aktivisty i skryté čtenáře. Zkusím to z jiného konce, mně se nic nepovedlo, skoro se mi v posledních dnech vysloveně nedaří. Proč to sem vlastně píšu? Ne abych odradil, ale v problému se cílevědomě pohrabal.
Amerika na středních vlnách je silné téma pro zbytek konzervativních nešťastníků, co pořád zarputile poslouchají to škrčení na AM. Čím obtížnější, tím lákavější, blázni. V posledním čísle našeho měsíčníku vyšel pěkný přehled, jak začít. Výčet nejčastěji se vyskytujících severoamerických SV stanic plus hlavní zásady této specializace. Ještě předtím jsem vybalil své poznatky z minulého období slunečního minima, kdy jsou podmínky nakloněny dálkovému příjmu na nízkých kmitočtech. Jisté úspěchy jsem zejména v letech 2009 a 2010 zaznamenal na IC-R75 se čtyřicetimetrovým drátem. Uplynulo pár let a je to tu zase, ale dnes mohu zapojit do hry třeba SDR Perseus a celkem čtyři antény v domácím prostředí, které mám zarušené ještě únosně.
Po letošním letním pauzírování jsem nesměle začal až v říjnu. Vzápětí přicházely dobré zprávy třeba z britského klubu MW Circle, kde je mi potěšením být členem. Začíná to dobře chodit, což je výzva.
SDR v této práci přináší nepochybné přednosti jako souvislé sledování širšího spektra nebo specifické modelování šířky pásma přímo podle situace na kmitočtu a v jeho okolí. K tomu jsem přidal pohodlné přepínání čtyř druhů antén, které na SV pracují: LW 42 m, EWE 310°, MiniWhip a AW-06. Test vlivu zemnění v různých částech pásma ještě napověděl, kudy vede cesta k vylepšení či snížení hladiny šumu v pozadí, protože v dálkovém příjmu velmi oceníme každý dBm. Pak už jen celou tu teorii zkloubit s praktickými zkušenostmi a věnovat problematice patřičný čas a trpělivost.
Stokrát jsem v DXingu s něčím začínal a vždycky se mi vracel cenný poznatek, že nejde o laciné sbírání bodů, které padají samy do klína, nýbrž bývá to dřina a na úspěchy se často dost dlouho čeká. Trpělivost Ameriku přináší.
Dobrou taktikou je vysledovat příznivé dny, kdy přicházejí nejsilnější signály. Ty nepřicházejí často, ale ionosféra někdy jaksi sama zařídí, že to chodí, aniž bychom zrovna potřebovali ty špičkové antény a šumové prostředí. Nemyslím tímto ani tak denní, v tomto případě spíš noční špičky šíření, jako kladné anomálie. Opravdu to nechodí každý den stejně a někdy dlouho čekáme, až se situace překlopí na správnou stranu. Někdy bohužel tak dlouho, až nás to přestane bavit a utíkáme na jiná pásma.
25. října jsem ráno v 0604 zastihl pěknou ID stanice WOAI ze San Antonia, TX na 1200 kHz. Na této frekvenci jsou v Evropě nejčastěji reportovány stanice CFGO a WXKS z východního pobřeží, takže vzdálenější signál potěší, i když také patří k celkem běžně dosažitelným. V dalších dnech jsem se zabýval spíš poslechem na KV a také jsem oprášil krystalku, abych v druhé polovině noci otestoval její selektivitu. Dopadlo to docela příznivě, ale to je jiná kapitola. Při sledování ranní špičky 30. října jsem snadno rozpoznal WBZ Boston MA na 1030 kHz. Stále znovu se nabízela směs dvou stanic na 1200 kHz, ale s ID to nyní vypadalo bledě. V každou celou hodinu šel signál typicky do hlubokého úniku a srovnání s webstreamy CFGO a WXKS naprosto selhávalo. Občas vydatný signál se nedal uchopit a to znova i v dalších dnech pokusů. Stálice z New Yorku WINS 1010, či WBBR Bloomberg 1130 mne jaksi nepřitahovaly, chce to něco dalšího a nového. Nadějně vypadaly zřetelnější stopy vodopádu na 1050 a 1150 kHz, ale s pravidelnými a dlouhými úniky, žádná ID trefa.
V dalších dnech jsem si pečlivě vedl na papíru registraci vyskytujících se desítkových signálů na 570 - 590 (nejspíš typicky VOCM) - 680 – 730 – 740 - 770 – 840 - 850 (patrně WEEI) – 860 - 880 (zřejmě WCBS) – 930 – 1020 - 1040 – 1120 – 1250 – 1290 – 1300 – 1440 – 1480 – 1520 (pravděpodobně WWKB). Jenže nejsem hadač a bez zřetelné ID nic neberu, pouze zkušenost.
2. listopadu jsem to zkoušel večer od 2230, když už je padá na atlantickém pobřeží tma. Signály naskakovaly vceku ochotně a bez větších potíží jsem brzy identifikoval WFED Washington DC na 1500 a WWKB Buffalo NY na 1520 kHz. Což jsou pro mne už vcelku levné, častěji opakované stanice. Podobně i třetí úlovek CHIN Toronto ON, multijazyková stanice, tentokrát aspoň zachyceno poprvé vysílání v hebrejštině (na webu stanice označené jako Jewish). Po zdánlivém rozjezdu však už jen následovalo tápání, ne a ne z žádného kolísavého signálu vykřesat konkrétní závěr. Tak jsem si z nouze zapisoval stanice jako ERTU Al-Barmameg 1350, egyptský General programme // 819 kHz. A znovu ten záludný a nepřející kmitočet 1200, podrobil jsem ho asi hodinové analýze s výsledkem „vím, že nic nevím“. Při momentech srozumitelné modulace na 6 kHz šířce jsem zoufale zkoušel otevírat webstreamy různých pravděpodobných stanic, což asi není ten nejlepší způsob práce, ale tonoucí se stébla chytá. V tomto případě jsem se na 1200 kHz znovu utopil v beznaději. Na otázky co jsem to tedy vlastně slyšel či zda musí webstream zaručeně souhlasit s rádiovým vysláním, si odpovídám zásadou: lépe poslouchej a nespekuluj.
Skutečně každý den nemusí být posvícení. Opakovaně vás to už skoro štve při té vynaložené snaze a věnovaném čase, výsledky jaksi nepadají. Zato už se v pásmu vyznáte a dovedete hbitěji reagovat. A také nebyly dosud nasazeny všechny prostředky, jako třeba nahrávka širšího spektra kolem celé hodiny. No, myslím si, že zapracuje pravděpodobnost a průměrné podmínky z posledních dnů vyústí do lepších alespoň v kratších údobích, nejlépe při náběhu před půlnocí a ráno kolem osmé, kdy doznívají. V ničem jsem nepřeháněl, nic nezatajil. Třeba budete úspěšnější, když to vyzkoušíte také a nasbíráte více stanic, než já. Sezona vlastně začíná a Ameriku máme na dosah. Proč toho nevyužít?
Všechno, co píše Jirka, je pravda, pod to bych se podepsal. Mám stejné zkušenosti. A že se pustil do studia ovládacího programu JAGUAR, tak je o krok před námi. Program vyvinuli DXeři ve Skandinávii, kde se provádí zámořský DXing na špičkové úrovni, takže u nás ve střední Evropě ho plně nevyužijeme, nemáme tady takové možnosti, bereme jen tu malou špičku ledovce. Ale program má dvě verze - odlehčenou, která je zdarma, a plnou verzi, která je placená. Takže je možné ho vyzkoušet.
Nevadí pirát taky stanice :) .
Já nikdy nebral DXing jako způsob sportu ale jako způsob zábavy při hraní s anténama.
Máš pravdu že SDR je lepší než klasika.
Zklamu tě, ale na těch 1710 jsi americkou AM stanici určitě neslyšel. K tomu budeš potřebovat více zkušeností:-) Na 1710 jsi měl nejspíše nějakého piráta z Balkánu. Je tady řada kmitočtů, kde je zachycení transatlantických signálů mnohem pravděpodobnější - viz např. tento Vencův článek. Přesto AM stanice z USA zachytí jen hrstka kolegů DXerů. Sám jsem na to řadu let čekal, než jsem našel způsob jak na to.
1) selektivní a citlivý přijímač. Mne se obzory za oceán rozšířily až s Icom R75.
2) samozřejmě anténa - zda se osvědčí defacto taková, která neber rušení a je buď všesměrová a nebo naopak směrovaná v požadovaném azimutu. Osvědčily se mi drátové antény EWE, ale i miniwhip (dnes už nepoužívám) a v poslední době především bulharská Active Loop EU
3) správný čas a pravidelnost. Kmitočty je potřeba kontrolovat denně. Budeš li to dělat sporadicky, nejspíše se trefíš do dnů, kdy to nebude chodit a odradí tě to. Vhodný čas je v noci, po půlnoci a nebo lépe ráno za východu slunce
4) Dobré uši. Jsou dny kdy stanice hrají naplno i bez sluchátek, ale to je spíše výjimečné. Většinu času je potřeba stanice tahat ze šumu.
5) Na rovinu musím říct, že SDR přijímač pak poskytuje mnohem lepší přehled na pásmu a i bez poslechu vidíš, jak to ten den chodí.
Nyní kdy používám Perseus a Active Loop mohu říci, že nosné vidím defacto skoro na všech 10kových kanálech. Sruzumitelný signál je ale jen na pár z nich.
Pro majitele přijímačů Perseus bych doporučil speciální program vyvinutý pro AM DXing s názvem Jaguar. V posledních týdnech jej testuji a musím říct, toto je opravdu DXerův sen.
Jsou tam evropské stanice - tak jak říká Karel, zrovna teď je silnější pirát i hned vedle - chvilku na 1713.5 kHz, potom se přesunul na 1714 kHz. Další je teď na 1701 kHz (resp. 1700.7 kHz) atd... Jinak na tom kmitočtu 1710 kHz je (mělo by být):-) těch amerických vysílačů více:
https://www.mwlist.org/mwlist_quick_and_easy.php?area=3&kHz=1710
a tady tam jsou uvedeny i vysílače evropské:
https://www.mwlist.org/mwlist_quick_and_easy.php?area=1&kHz=1710
Výraz "večer" je široký pojem, chtělo by to upřesnit hodinu. Stanice typu TIS v New Jersey na 1710 kHz má minimální výkon (max. 10 W), večer je její příjem nepravděpodobný. Jedná se o místní informativní stanici, která stále opakuje smyčku s nějakou aktuální zprávou, většinou pro řidiče. Je třeba vzít v úvahu, že v tomto pásmu vysílá celá řada pirátů z Holandska, Srbska, Ruska... a tedy vyloučit, že to byl právě jeden z nich. Tak hodně úspěchů na pásmu.
Patřím mezi začátečníky ( pul roku mění dxery ) a netusil jsem ze je to takovy oříšek. Já po eliminaci ruseni S9 chytám večer 1710kHz (sice je tam jen nepatrny náznak modulace ) ale pokud vím tak na 1710kHz vysila jen jedna stanice tato.
http://dx-kh.cz/2018/01/01/wqfg689-tis-new-jersey-1710-khz-usa/
Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015