Košík je prázdný
Ještě jednou se vrátím k drátovým a prutovým anténám z vojenských výprodejů. Prutové antény mají jednu zásadní výhodu pro krátkodobou instalaci - jsou rychle připravené k provozu, stejně jako posléze demontované. Jsou i nezávislé přírodních podmínkách - kromě držáku na autě nepotřebují nic. O drátových anténách z vojenských výprodejů jsem se už zmínil. Slíbil jsem popis jejich původního využití pro radiostanice na VKV kmitočtech, které sice není pro běžného posluchače až tolik potřebné, ale je jistě zajímavé.
Jednoduchou prutovou anténu s držákem, který původně sloužil k jejímu upevnění na bočnici nákladního auta už delší dobu používám pro vysílání na CB. Držák je původně z příslušenství radiostanic Astra R105 až 109 a po drobné úpravě (doplnění o plech tvarovaný podle profilu střešního nosiče, bránící jeho vysmeknutí) umožnil bezproblémovou montáž na příčník střešního nosiče. V držáku jsou dva bajonetové pruty s prodloužením na celkovou délku 2.65m. Zemní rovinu nahrazuje několik drátových čtvrtvlnných radiálů rozprostřených po karosérii. Tato anténa je na obrázku vpravo.
Vlevo je pokusně namontovaný čtyřmetrový prut. Měl jsem obavu, zda už nebude příliš mechanicky zatěžovat střešní nosič, ale zatím se zdá že ne. Samozřejmě tato anténa rozhodně není určena pro použití za jízdy, ale opatrně popojet se s ní může. Samotný držák je z odstřižků 3mm silného ocelového plechu, do něj je vsazena pata antény s izolátorem. Zdířkou se k anténě připojuje svod, pro přenosný přijímač Tecsun v podobě asi 2m dlouhého kablíku s banánky, který se k rádiu připojí jednoduše krokodýlkem na nevysunutý teleskop. Anténu jsem úspěšně vyzkoušel i pro vysílání na CB, kde byla doplněna čtvrtvlnnými radiály a vyladěna anténním tunerem ze stanice R109. Zatím velkou neznámou je její použití pro vysílání na krátkých vlnách, kde ji chci vyzkoušet s anténním tunerem z radiostanice R130.
Antény pro VKV pásma si vesměs představíme jako antény Yagi, případně některé jejich modifikace, nebo jako širokopásmové antény typu Discone. Použití takových antén pro vojenské radiostanice v polních podmínkách by ale bylo těžko představitelné. Pro VHF pásmo byly v příslušenství vojenských radiostanic řady Astra R105 -109 i moderních RF10 drátové antény. Samotný anténní vodič má délku 30 - 40m, přibližně pět vlnových délek podle použitého kmitočtu. U radiostanic Astra se připojoval přímo do anténního konektoru stanice a anténa se vyladila vestavěným tunerem, druhý konec antény byl opatřen zátěžovým odporem a čtvrtvlnnými radiály.
Na prvním obrázku je novější provedení antény se zeleným vodičem s izolací z PVC. Starší antény jsou z pogumovaného lanka se žlutavým opředením na povrchu.
Při natažení antény cca 1m nad zemí vznikla směrová anténa s vertikální polarizací a směrovým účinkem, s maximem vyzařování ve směru ke vzdálenému konci se zátěžovým odporem. V podstatě je to obdoba antény Beverage:
Anténu bylo možné natáhnout i nejrůznějšími způsoby, především aby umožnila bezpečný provoz z úkrytů, úvalů, zákopů a podobných krytých míst:
Anténu bylo také možné natáhnout od radiostanice svisle vzhůru několik metrů a dále šikmo dolů směrem k protistanici. Účinnost byla ještě lepší než u vodorovné drátové antény.
Kromě této nízké směrové antény bylo možné natáhnou také tzv. polorhombickou anténu. V podstatě se jedná o polovinu rhombické antény, otočené na výšku a pracující tak s vertikální polarizací. Druhou polovinu antény zastupuje zemní rovina, podobně jako např. u GP antén:
Takto natažená anténa měla mít vyšší účinnost než nízká přízemní anténa. Podmínkou byla jen dostatečná výška středu antény - optimálně asi 8m, minimálně 4m. Hlavní rozdíl proti starším radiostanicím u RF 10 představovalo přizpůsobení. Drátové antény mají impedanci okolo 450 Ohmů, kterou anténní tuner starších radiostanic dokázal přizpůsobit. RF10 ale mají standardní padesátiohmový výstup. Pro připojení drátových antén se proto používal impedanční transformátorek na feritovém toroidu 1:3, tedy s převodem impedance 1:9.
Radiostanice RF10 pracuje mezi kmitočty 44 až 54MHz. Pokusil jsem se proměřit kmitočtový rozsah transformátorku. Nahoře je maximum okolo 65 - 70MHz, dané pravděpodobně jeho rezonancí. Dále už účinnost velmi rychle klesá a o jeho použití například pro VKV rozhlas nemá smysl uvažovat. Směrem k nižším kmitočtům je pokles účinnosti velmi mírný, transformátorek výborně pracuje i na kmitočtech občanských radiostanic a útlum se začíná projevovat až okolo 10MHz. Se sníženou účinností ho můžeme použít i pro téměř celé krátkovlnné pásmo od asi 5MHz.
Další anténou používanou u radiostanic RF10 byla půlvlnná závěsná. Sestává z asi 4m dlouhého přívodního kabelu z bílého koaxiálu, zakončeného konektorem BNC. Vlastní anténa je 3.3m dlouhý půlvlnný úsek lanka, s kabelem je spojen přes laděný anténní transformátor. Anténa je tak vhodná pouze pro pásmo 50MHz, například pro poslech na scanneru nebo pro QRP radiostanici. Bez zásahu do laděného transformátoru anténu nelze použít pro jiné kmitočty, stejně tak je omezený i přenášený výkon.
S továrními preselektory nemám zkušenost, vhodný typ vám proto neporadím. Ale dnes jich je v nabídce tak málo, že stejně asi nezbude vzít to co je ke koupi. Ano, jsou konstruované pro 50 ohmový výstup, impedance anténního vstupu u PL660 bude nejspíš vyšší, už jen proto že v příslušenství je k němu dodávaná drátová anténa. V praxi to ale není problém, sám PL660 používám a pro krátké vlny do něj přes tento vstup běžně připojuji koaxiální kabel.
Spíš bych Vás upozornil na dvě věci :
- Za prvé údajně první série PL660 měly anténní vstup neochráněný proti přepětí, pokud použitý preselektor nemá výstupní živý vodič galvanicky spojený přes cívky v něm se zemí, bylo by vhodné živý vodič spojit raději se zemí přes odpor v řádu asi desítek kiloohmů, aby se nemohl náhodně nabít statikou. Sám pro jistotu používám kabel s oddělovacím transformátorkem.
- Za druhé - pro připojení do rádia si kupte skutečně kvalitní konektor Jack, v celokovovém provedení. Rozhodně ne nejlevnější plastové šunty, těm se po roce - dvou začnou rozpadat plastové kryty a už jsem se setkal i s tím že se z něj vytrhla špička a zůstala v konektoru.
Zdravim
Vydim ze ste testovali dratove anteny a v problematike ste doma.Ja by som si chcel tiez natiahnut dratovu antenu na prijem.Vlastnim radio Tecsun 660.Ja by som vas chcel poprosit o radu.Chcel by som si k tejto dratovke kupit aj PRESELEKTOR.Lenze neviem aky preselektor by bol vhodny ku spominanemu radiu a ako to vlastne napojit ked preselektory maju 50ohm vstupy a vystupy.Na dratovku by som dal balun 1:9,ten mam uz urobeny.Ale potom aku vlastne do radia?Dakujem za radu.Budem rad ked mi poradite.
Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015
