Poďme sa pozrieť, čo je dnes ešte možné prijímať na stredných vlnách zo štátov bývalej Juhoslávie. Juhoslávia začala masívnejšie investovať do lokálnej rozhlasovej infraštruktúry koncom šesťdesiatych rokov na základe udalostí v Československu v auguste 1968. V rámci posilovania svojej obranyschopnosti vznikli plány na vybudovanie SV vysielačov s lokálnym štúdiom v takmer každom "okresnom" meste. V sedemdesiatych a osemdesiatych rokoch k tomu pribudli veľké vysokovýkonové vysielače šíriace programy jednotlivých republík federácie.

Procházeli jste si někdy přehled bandscanů na FM listu? Dívali jste se na něj někdy v posledních měsících? Pak vám jistě neuniklo, že čeští DX-eři na něm patří mezi evropskou elitu. Opravdu! Mezi deseti DX-ery s největším počtem úlovků v Evropě je hned pět Čechů. První pozici drží dle očekávání náš „DX guru“ Petr Vozár, který se blíží těžko uvěřitelné cifře 1400 kousků. Na dalších pozicích jsou pak s odstupem několika set kousků Daniel Neumann, Jirka Pažout a Pavel Flégl. Jména to jistě pro nás velmi známá. Čechy v první desítce pak uzavírá Tonda Roll.

Nadpis, vypůjčený ze středovlnné rubriky v našem časopise, obohacuji dalším zdůrazněním, že ať se to komu líbí nebo nelíbí, je dodnes toto pásmo nabité stanicemi a nepřestává být jedinečným rejdištěm pro dálkový příjem. Spíše naopak, možností pro nás přibývá s tím, jak silné evropské stanice postupně uvolňují místo. Podívejme se blíž, co přineslo uvolnění šestnácti německých a francouzkých kmitočtů. Rozvažme, čeho chceme v dálkovém příjmu na SV dosáhnout a co k tomu potřebujeme a co slibují výhledy pro nejbližší léta.

V únoru jsme v klubové konferenci diskutovali příjem ukrajinských SV stanic. Ty stále sledují zavedený kurz v této zemi: střídavě bývají v provozu, načež téměř náhle ukončí vysílání z ekonomických důvodů a stejně nečekaně se zase v éteru vynoří. Nezbývá, než je pro udržení přehledu na pásmu trvale sledovat. Krásným doplňkem k představě o fungování ukrajinských vysílačů byla reportáž obrazem a slovem na nedávném klubovém výročním setkání.

Súčasné autorádiá obsahujú množstvo funkcií, o ktorých sa nám mohlo ešte pred dvadsiatimi rokmi iba snívať. Zobrazenie RDS je už úplnou samozrejmosťou, väčšina nových rádií zobrazuje aj rádiotext s názvom práve hranej skladby.
Autorádio sa nám automaticky prelaďuje, bez postrehnutia zmeny frekvencie. Pribudli nové možnosti v podobe TMC, navigácie, možnosti prehrávania ďalších médií, alebo čítania pamäťových zariadení. Viaceré multimediálne systémy umožňujú príjem digitálnej televízie.

První dubnový víkend není jen dnem výročního setkání CSDXC, ale také dnem spuštění dlouho očekávaného nového klubového portálu. Cesta k jeho vytvoření byla dlouhá a trnitá.Koncem roku 2013 ale nabraly věci rychlejší spád. Na zásadní schůzce Jirky Pažouta a Borise Bielika v Bratislavě byly dohodnuty kroky k vytvoření nového portálu. Bylo zpracováno obsáhlé technické zadání našich požadavků a představ, jehož hlavním autorem je právě Jirka za přispění Borise. Záhy nato proběhlo oslovení vytipovaných firem a následně osobní schůzky s jejich zástupci. 

Pod tímto názvem rubriky v měsíčníku RADIO proběhne na nadcházejícím výročním setkání v Lomnici nad Popelkou tématická prezentace. Tato zahrne přehled o současných trendech vysílání a příjmu ve středovlnném rozsahu s klíčovým konstatováním skutečnosti, že AM rozhlas zdaleka nekončí.

Československý DX klub sdružuje od 70. let příznivce hobby, pojmenovaného DXing (z angl. distance x - neznámá vzdálenost). Toto zaměření rozhlasových posluchačů bylo od počátků rádia pevně spjato s radioamatérskými spolky, v obdobích totalitních režimů u nás potlačováno a vyháněno za hranice legality, zatímco zejména v západní Evropě a v Severní Americe se těšilo velké popularitě. První nezávisle organizovaný okruh vznikl v roce 1976, řádný spolek Československý DX klub (zkratka CSDXC) je registrován od r. 1990 a sdružuje více než 300 členů z obou našich republik. Po rozdělení Československa se členové rozhodli zachovat původní název spolku.