Článek navazuje na starší článek a konstrukční popis „Skládací rámová anténa malá, velká“. Konstrukce vychází z oscilátoru Ing. Vackáře „V49“.

Následující téma je trochu odlehčeně "silvestrovské". Asi před rokem se v médiích objevily zmínky o přístroji pro monitoring nízkofrekvenčních elektromagnetických polí, který byl pojmenován jako "elektrosluch". To mě zaujalo a začal jsem o této problematice hledat informace.

V následující sérii článků bych se chtěl vrátit v čase a popsat své zkušenosti se stavbou a provozováním dálkově ovládané přijímací stanice, dále třeba i inspirovat další kolegy v klubu, kteří o stavbě přijímací stanice na vzdáleném místě uvažují, nebo jim i poradit se stavbou a zapojením různých komponet a částí přijímací stanice.

Dlouho jsem se bránil SDR technologii, snad ani ne kvůli tomu, že bych byl nějakým extrémním staromilcem, který by se nemohl zbavit ladícího kolečka nebo knoflíků, ale prostě mě ta zařízení z uživatelského hlediska nepřesvědčovala. Měl jsem dosti negativní zkušenost s klíčenkou RTL-SDR (vžil se pro ni název Rudoch) pár let zpátky. Byl tam neustálý problém s instalací driverů, spektrum bylo zašumělé až hrůza, frekvence vlastního oscilátoru se stále pletla v zobrazení atd. Asi se s tím dalo experimentovat a příjem zlepšit, ale prostě mně to strašně odrazovalo. Nepřesvědčila mne ani levná SDRka ostatních kolegů typu FiFi SDR. Vše bylo zahlcené, hromada fantomových kmitočtů, kdy stanice byly tam, kde být neměly, spektrum bylo zašumělé atd.