Nové vydání WRTH 2023, jako každým rokem dlouho očekávané, dorazilo. Mám knihu sotva pár dní a stačil jsem ji zatím letmo prohlédnout.

Léta, kdy bývaly krátké vlny přibližně tím, čím je dnes Internet, jsou nenávratně pryč. Informační technologie přešly na mnohem snadnější a přitažlivější platformy a poslouchat zprávy či komentáře z rádia, ještě k tomu za často obtížných příjmových podmínek, se stává archaickou metodou. Přesto rozhlas na KV stále vysílá, třebaže došlo k přeskupení hlásných trub a cílových oblastí či motivací posluchačů.

S Jeffem Whitem, který stojí v čele společnosti Radio Miami International, jsme se setkali v roce 1997 na konferenci EDXC ve Zlíně, kterou tehdy pořádal náš klub.

O existenci příručky, která obsahuje všechny potřebné údaje o rozhlasovém a televizním vysílání na celém světě, jsem se poprvé dověděl z pravidelných výkladů Poznámky nikoliv na okraj doktora Mrázka v tehdejším pořadu pro fonoamatéry Halali.

Neměl jsem zatím možnost věnovat se tomu pořádně, ale první postřehy vyzněly docela zajímavě, přestože k žádnému většímu DX překvapení zatím nedošlo. Přiznávám, že událost vypnutí našich AM vysílačů mne zasáhla jako většinu mých kolegů. Žili jsme s nimi naplno po dlouhá léta. Dnes mi to připadá, jako bych jel po známé místní silnici a kolem chyběly nejmohutnější stromy.

Lidé umírají a vysílací střediska zanikají. Na jedny i druhé vzpomínáme jako na souputníky našich zájmů a životů.

V červencovém čísle RADIO mne kromě dalších článků zaujal přehled Christopha Ratzera, týkající se letního středovlnného příjmu v denní době, tedy přízemní vlnou.

Shepparton je pojem, který v naší generaci krátkovlnných DXerů téměř vyčnívá. Jde o nejznámější z několika vysílacích center Radio Australia, stanice, jakkoliv po dlouhá léta dobře dosažitelné a souvisle přijímané, u níž se však při poslechu svým způsobem opakovaně tajil dech. Snad z úcty nad tou vzdáleností a jistotou, že i dnes ionosféra globálně funguje.

Kdo rozklikne, nebude litovat.

Stanice OL30DXC v loňském roce za devět měsíců propagace Čs. DX klubu navázala celkem 6872 spojení provozem CW, SSB a FT8 v pásmech od 1,8 do 144 MHz se 131 zeměmi DXCC na všech kontinentech.

V březnovém číslo RADIO vyšel aktuální Seznam meteorologických stanic určených pro letecký provoz. Známe je jako VOLMET a jedná se zde o vysílání na krátkých vlnách.

Dnes děláme všechno jinak, rychleji a snadněji. Tenkrát dominoval papír a tužka a neustále jsme zápasili s přesností stupnice. Odečítat na 1 kHz býval špičkový komfort na nejlepších rádiích.

Prach jsi a v prach se obrátíš, starý lovče dálek. Zatím vzpomínky zůstávají, jenže lístky, zavřené v albech nebo v krabicích, nikoho neosloví.

Nedávno mi poslal Jirka Vinter snímek svého zachovalého přijímače Panasonic DR26, který po dlouhých letech stále perfektně hraje. To bylo brnknutí na správnou nostalgickou strunu.

Kontaktem se stanicí OE9APH dosáhl 16.listopadu kolega Přemek předpokládaných 5000 spojení stanice OL30DXC, která je v provozu od 23. března s úmyslem propagace 30. výročí našeho klubu. 

Stanice OL30DXC k letošnímu 30. výroční našeho klubu má za sebou první měsíc vysílání a k dnešnímu dni navázala zatím 1667 spojení s 82 zeměmi světa.

Pepa za námi pravidelně jezdíval na olomoucká setkání, kde jsme ho poznali. Skromný a přátelský kolega, výtečný technik, profesí vývojář v Tesle Litovel. Navštěvoval Vlastu Kubíčka, zkonstruoval pro něj řadu kvalitních doplňků k jeho přijímačům na míru. Neprezentoval sebe a své výsledky, předával je a pomáhal jiným. Vzácný člověk, na jakého se nezapomíná. R.I.P.

Diplomy vždy představovaly vrcholné trofeje lovců na rádiových vlnách a ocenění dosažených úspěchů. V našem klubu nabízíme už čtvrt století atraktivní diplomový program, který se bohužel propadl do naprostého nezájmu.

Neuvěřitelných padesát let. Můj život s rádiem je dokonce ještě starší. Půlstoleté výročí se týká vyvrcholení projektu Apollo, prvním přistáním na Měsíce v červenci 1969. Hodně se mi to tehdy prolínalo, byl jsem pravidelným posluchačem Hlasu Ameriky, vůbec první stanice, vysílající česky a slovensky, kterou jsem zachytil a odstaroval tak svůj DXing. VoA mne mimo jiné přivedl k zájmu o kosmické lety a Apollo mne zase utvrdilo v prospěšnosti a přinosu tohoto vysílání.

Občas se objeví zpráva o tom, co se někomu podařilo a to samozřejmě bývá vítané povzbuzení pro ostatní aktivisty i skryté čtenáře. Zkusím to z jiného konce, mně se nic nepovedlo, skoro se mi v posledních dnech vysloveně nedaří. Proč to sem vlastně píšu? Ne abych odradil, ale v problému se cílevědomě pohrabal.

Využil jsem vrácené hodiny tak, že jsem v půlnoci vyslechl statní hymnu z Dobrochova ČRo2 954 kHz, ještě pustili kus zpráv z Radiožurnálu (to by někoho zmátlo) a rázem vypnuli. Rozprostřel se mi svět tentokrát ne na stupnici, nýbrž na poloze otočného kondu. S SDR to umí každý, ale zkusit to s krystlakou, chce kus sebezapření.

Znáte to? Člověk dlouho neposlouchal a pásmo jako by se urazilo, když nemáš zájem, nic ti nepředvedu!

Plánované výluky českých vysílačů ČRa na AM, FM a DVB na květen a červen jsou uvedeny v připojeném přehledu.

S bolestí oznamujeme, že nás v noci na dnešek navždy opustil náš kolega Jirka Zeman z Děčína, OK1APF.

Kdybychom označili za prvotní rozměr samotný poslech – dálkový příjem, pak tím druhým rozměrem bude dostatečný přísun potřebných aktuálních informací. Třetím bych označil možnost komunikace, vzájemně si sdělovat poznatky a vyměňovat zkušenosti. Hypotetický čtvrtý rozměr pak vidím jako navazování osobních vztahů a přátelství a možnosti vzájemného setkávání či navštěvování. Za vrchol čtvrtého rozměru v rámci našeho spolku považuji výroční setkání.

Už to tu zase dlouho nebylo. Popadá mne to tradičně po Novém roce, když začne plesová sezona, to zalézám do dílny a podléhám omamné vůni kalafuny při pájení. Ve věhlasném bastlířském šuplíku jsem nalezl dva variometry, rámový a kulový.

Začal jsem dávno po dvanácté, někteří se mi smějí, přesto to nesměle zkouším. Ať si každý rozhodne, zda příjem přes vzdálené SDR je či není ten pravý DXing.

Než vám začnu přát, chci nejprve poděkovat. Vám všem, kteří jste mi byli po celý letošní rok nablízku v klubu, na telefonu, webových stránkách, na FB, v diskusních mailových konferencích a prostřednictvím dalších elektronických vymožeností, ale nejvíce ze všeho při osobních setkáních.

Kdybychom šablonovitě shrnuli typické vánoční poslechové aktivity z nedávných let, šlo by to zúžit až ke zvykovému poslechu Grimetonu na štědrý den a k silvestrovské vysílací taškařici Radia Bílá hora.

DXing nás baví, ale když ho bereme vážně, bývá to současně tvrdá řehole. U rádia musíme číhat když to chodí, pozdě večer, v noci, brzy ráno a přes den zase těžko nacházíme čas, když toho musíme denně tolik zařídit a udělat. Naštěstí dnes můžeme současně využívat techniky, o níž se nám kdysi ani nesnilo. Vidím hrozící prst a dokonce sám někdy hrozím, je to podvod nebo šance, které je škoda nevyužít? Nevedu si tabulky, nezapočítávám úlovky, zato pečlivě registruji a odděluji, kde jsem kdy to a to slyšel a proč mne to zaujalo. DXing nabývá rozměru zábavných her, když v noci zrovna nepřichází spánek, uchopím v posteli svou hračku a v tu ránu jsem v Kongsfjordu nebo v Tichomoří. Sezobávat místní stanice je na náturu potulného dálkového lovce příliš levný a nepřitažlivý způsob. Ožívám, když slyším něco slabého a nesnadného.

Na každého a na všechno jednou dojde. Stalo se v letošním pozdním parném létu, že i můj přijímač, obecně nazývaný Modrásek, putoval z krabice ven. Vlastně to už před časem, kdy jsem do něj vložil baterky a dokonce i přečetl kus návodu. Odhad možností příjmu DAB či DAB+ z mého domova nabral na významu letošním spuštěním vysílání z Krížavy. Tato lokalita pro mne bývala v dobách analogového vysílání TV a dosud s FM je dobře dosažitelná. To byla výzva.

Je tomu už neuvěřitelných čtyřicet let. Reportáž z první spontánní akce společného poslechu v přírodě na Horní Černé Studnici u Jablonce nad Nisou popisuje tehdejší oběžník, nahrazující klubový časopis. Dnešní ohlédnutí kontrastuje odstupem času, technického vybavení, pracovních metod, ale zároveň vnáší obdiv k tehdejšímu nadšení a obětavosti.

V dobách největší pirátské slávy, kdy ještě brázdily vlny Severního moře plavidla jako MeBo II nebo Ross Revenge vedl Pirátskou rubriku v tehdejším oběžníku DX REVUE Honza Obrátil z Karlových Varů. To bylo před čtyřiceti lety a dnes se mi propojily zajímavé souvislosti.

Všichni už vědí, že miluji Matildu. Trvalo mi to dlouho, ale přece jsem se vypravil do Riverlandu, asi 100 km od Adelaide v Jižní Austrálii. Odtud je k dispozici hned první v pořadí z nabídky SDRKiwi přijímačů na serveru www.sdr.hu VK5FO. Už jsem vyzkoušel celou řadu z nich, především skandinávských, nyní jsem se pro zpestření podíval dál do světa a dopadlo to jako docela pěkná zábava na sobotní odpoledne.

Za šest dekád života se dá vyzkoušet mnohé, dobré je stále znovu začínat. Je jedno kdy a s čím. Digitalizace rádia nás všechny vtáhne do hry.

Čas od času seřídíme čas, pravidelně dvakrát ročně pak probíhá časové zmatení. Jsem už notoricky známý coby odpůrce všech letních, zimních a jiných časových posunů a dnešní noc byla zase tou osudnou (ostudnou). Takže si opět nedám pokoj.

Přestože aktuálně obracíme pozornost k moderním digitálním komunikacím, hlasové služby, stejně jako rozhlas, tradičně působí nezaměnitelnou exotikou, rády se poslouchají. K všestranému DXingu patří občas proladit USB provoz pobřežních stanic nebo letecký meteorologický servis.

Každá nově zachycená stanice nám udělá radost, ale pokud vysílá s malým výkonem, je úlovek o to vzácnější. Co je to však malý či nízký výkon, jak jej definovat a kde leží hranice?

Situace v Itálii po ukončení monopolu RAI pro vysílání na středních vlnách se vyvíjí ve prospěch mnoha malých stanic (viz rubrika Střední vlny v klubovém časopise RADIO 11-2016).

Často se zastavím na SV kmitočtu 1359, není ucpán žádnou silnou evropskou stanicí, vyniknou zde tedy slabé signály.

Zato vám ho v našem klubu nikdo nezakazuje. Laďte a pijte i v posledním dnu v roce podle libosti, rozšiřujte cévy a podpořte krevní oběh pro zdraví.

Milí kolegové, příznivci rádia a dálkového příjmu, čas rychle běží a rok, kdy začal fungovat náš nový server, se naplňuje. Nepatřím k jeho tvůrcům, pouze se snažím jej podporovat a přispívat. Řekl bych, že tento klubový web splnil mnohá dávná očekávání. Stal se moderním a dobře přístupným médiem, umožňuje rychlé a přehledné zveřejňování zpráv i obrázků a dalších souborů, také pružně diskutovat, nakupovat, inzerovat a sledovat novinky v klubu i mimo něj.

DXing na středních vlnách nabývá nových možností a opět vcházíme do období klidného slunce, způsobujícího menší útlum, tedy příznivější dálkové šíření na nízkých kmitočtech. Kromě asijských a afrických stanic slyšíme i signály z druhé strany Atlantiku. Nejsilnější z nich bývají průkazné pro posouzení momentálních podmínek. Nejčastěji přijímaná stanice pak bývá označována "vlajkovou lodí" středovlnné flotily.

I ty Brute? Budou se ptát mnozí, ještě konzervativnější, než jsem já. No konečně, povzdechnou ostatní, co už dávno začali. Do světa SDR lze vstoupit hned několika dveřmi, jedněmi z nich jsou remote SDR. Zde si lze snadno a nezávazně osahat techniku, která vyplynula z digitalizace čehokoliv a způsobila nemalý převrat také v našem hobby dálkového příjmu. Nedávno avizovaný server SDR.HU nabízí hned 85 SDR přijímačů, rozmístěných po celém světě, zaměřených obecně na 0 - 30 MHz, nebo specializovaných na jednotlivá, zejména amatérská pásma. Už jen přirozená zvědavost našemu člověku nedá, aby si nevyzkoušel, co se tak dá slyšet třeba v Tasmánii. Záleží pak především na použitých anténách, jaká bude citlivost příjmu na VLF, na středních vlnách či na vyšších KV, kmitočtový obor 0 - 30 MHz je fyzikálně velmi rozličný.

Dnešní metody elektronických seznamů a přehledů, dokonce integrovaných do ovládacích programů pro SDR příjem jsou nepochybně skvělým pokrokem. Nicméně já jsem tvrdošíjně zvyklý na papírový seznam, do kterého mohu bez omezení čmárat, škrtat, zatrhovat, zvýrazňovat a vpisovat nikdy nekončící poznámky. Kromě tištěných seznamů stanic bývají pro různé příležitosti dobré ještě dílčí výběry, týkající se sezony, času a zaměření, tedy šmíráky pro konkrétní práci na dálkovém příjmu. Někdo jim říká přípravky a bývají opravdu důležité pro rychlou orientaci na pásmech, neboť podrobné seznamy někdy zápasí s nepřehledností. Protože jsem se pár dní zabýval podvečerním příjmem stanic z Asie, vytvořil jsem dílčí aktuální přehled nízkých KV pásem a myslím, že by bylo škoda, kdybych si ho nechal jen pro sebe. Hádám, že může posloužit i jako návnada kolegům, kterým tímto přeji pěkné zážitky u rádia. Vypsané stálice jsou orientační kostrou, cílem je upřesňovat a vpisovat další úlovky a poznatky. Neboli žádné vzácné DXy, ty máte teprve objevit. Připojil jsem i několik pozorování, které nepatří do Asie s předpokladem, že někoho odvedou zcela jiným směrem podle zkušenosti "kdybych nezačal večer s Asií, nikdy bych nezachytil tolik stanic ráno z Ameriky".

S dost vysokou pravděpodobností bych si mohl připsat dva nové NDB majáky s pořadovými čísly 2142 a 2143.

Studený vítr přižene první sníh, blíží se Mikuláš. Už je to zase tady, jedeme do Olomouce.

S prodlužující se nocí slýcháme zase častěji provoz služeb na nízkých kmitočtech. Zachytil jsem jistý zájem o četné italské, ale i další pobřežní stanice, které dosud drží tradici HF provozu a vysílají hlasovým (USB) provozem. Protože je sleduji po mnoho let, rád jsem se vrátil a za večer si vytvořil menší přehled.

Media Veneta, Piove di Sacco nedaleko Padovy. Pro mne nová stanice, zachycená dnes v podvečer na 1017 kHz.  V příznivém okně kolem 1620 UTC dosahoval příjem hodnoty 444. Pěkná ID a populární muzika.