Každá nově zachycená stanice nám udělá radost, ale pokud vysílá s malým výkonem, je úlovek o to vzácnější. Co je to však malý či nízký výkon, jak jej definovat a kde leží hranice?

Situace v Itálii po ukončení monopolu RAI pro vysílání na středních vlnách se vyvíjí ve prospěch mnoha malých stanic (viz rubrika Střední vlny v klubovém časopise RADIO 11-2016).

Často se zastavím na SV kmitočtu 1359, není ucpán žádnou silnou evropskou stanicí, vyniknou zde tedy slabé signály.

Zato vám ho v našem klubu nikdo nezakazuje. Laďte a pijte i v posledním dnu v roce podle libosti, rozšiřujte cévy a podpořte krevní oběh pro zdraví.

Milí kolegové, příznivci rádia a dálkového příjmu, čas rychle běží a rok, kdy začal fungovat náš nový server, se naplňuje. Nepatřím k jeho tvůrcům, pouze se snažím jej podporovat a přispívat. Řekl bych, že tento klubový web splnil mnohá dávná očekávání. Stal se moderním a dobře přístupným médiem, umožňuje rychlé a přehledné zveřejňování zpráv i obrázků a dalších souborů, také pružně diskutovat, nakupovat, inzerovat a sledovat novinky v klubu i mimo něj.

DXing na středních vlnách nabývá nových možností a opět vcházíme do období klidného slunce, způsobujícího menší útlum, tedy příznivější dálkové šíření na nízkých kmitočtech. Kromě asijských a afrických stanic slyšíme i signály z druhé strany Atlantiku. Nejsilnější z nich bývají průkazné pro posouzení momentálních podmínek. Nejčastěji přijímaná stanice pak bývá označována "vlajkovou lodí" středovlnné flotily.

I ty Brute? Budou se ptát mnozí, ještě konzervativnější, než jsem já. No konečně, povzdechnou ostatní, co už dávno začali. Do světa SDR lze vstoupit hned několika dveřmi, jedněmi z nich jsou remote SDR. Zde si lze snadno a nezávazně osahat techniku, která vyplynula z digitalizace čehokoliv a způsobila nemalý převrat také v našem hobby dálkového příjmu. Nedávno avizovaný server SDR.HU nabízí hned 85 SDR přijímačů, rozmístěných po celém světě, zaměřených obecně na 0 - 30 MHz, nebo specializovaných na jednotlivá, zejména amatérská pásma. Už jen přirozená zvědavost našemu člověku nedá, aby si nevyzkoušel, co se tak dá slyšet třeba v Tasmánii. Záleží pak především na použitých anténách, jaká bude citlivost příjmu na VLF, na středních vlnách či na vyšších KV, kmitočtový obor 0 - 30 MHz je fyzikálně velmi rozličný.

Dnešní metody elektronických seznamů a přehledů, dokonce integrovaných do ovládacích programů pro SDR příjem jsou nepochybně skvělým pokrokem. Nicméně já jsem tvrdošíjně zvyklý na papírový seznam, do kterého mohu bez omezení čmárat, škrtat, zatrhovat, zvýrazňovat a vpisovat nikdy nekončící poznámky. Kromě tištěných seznamů stanic bývají pro různé příležitosti dobré ještě dílčí výběry, týkající se sezony, času a zaměření, tedy šmíráky pro konkrétní práci na dálkovém příjmu. Někdo jim říká přípravky a bývají opravdu důležité pro rychlou orientaci na pásmech, neboť podrobné seznamy někdy zápasí s nepřehledností. Protože jsem se pár dní zabýval podvečerním příjmem stanic z Asie, vytvořil jsem dílčí aktuální přehled nízkých KV pásem a myslím, že by bylo škoda, kdybych si ho nechal jen pro sebe. Hádám, že může posloužit i jako návnada kolegům, kterým tímto přeji pěkné zážitky u rádia. Vypsané stálice jsou orientační kostrou, cílem je upřesňovat a vpisovat další úlovky a poznatky. Neboli žádné vzácné DXy, ty máte teprve objevit. Připojil jsem i několik pozorování, které nepatří do Asie s předpokladem, že někoho odvedou zcela jiným směrem podle zkušenosti "kdybych nezačal večer s Asií, nikdy bych nezachytil tolik stanic ráno z Ameriky".