Z části pozůstalosti po Vláďovi OK1MVV vznikl tento radioamatérský muzejní koutek.

Nedávno uplynulo sté výročí od začátku rozhlasového vysílání v Československu. Český rozhlas a další organizace k této  příležitosti pořádají zajímavé akce a výstavy.

Občanské radiostanice jsou většinou mimo hlavní zájem radiových posluchačů. V současnosti vzniká nové "Všeobecné oprávnění" pro CB pásmo a dění okolo něj je velmi zajímavé. Hlavním tématem jsou takzvané "hotspoty". O co se jedná?

Po teoretické přípravě přejdeme k praktickému  poslechu SSB a telegrafniho provozu.

V posledních letech se na trhu objevilo množství levných a přitom dobře použitelných   přijímačů v přenosném až kapesním provedení, umožňujících díky vestavěnému záznějovému oscilátoru  i příjem SSB a telegrafie na krátkých vlnách. Obdobně je dnes možné celkem levně koupit i starší radioamatérské transceivery nižších a levnějších modelových řad.  Současná turbulentní doba má za následek zvýšený zájem o krátkovlnný příjem i mezi víceméně laickými uživateli, kteří o telegrafii a především SSB modulaci nemají znalosti a snaha o naladění například radioamatérského provozu končí nezdarem.  Následující řádky  nejsou určeny zkušeným posluchačům, ale právě těmto začátečníkům.

V minulosti se používaly elektronické přístroje, jejichž doba dříve nebo později pominula a dnes už jsou zapomenuty. Namátkou můžeme vzpomenout třeba na laditelné televizní  konvertory, telefaxy nebo bezdrátové telefony. Patří k nim i jednoduché  VKV přehledové přijímače.

Před několika dny jsem se v klubové konferenci zmínil o nápadu na rozlučkový silvestrovský výlet k liblickému středovlnnému vysílači. Počasí bylo celkem  příznivé, dálnici už také stačili protáhnout východně za Hradec Králové, nic tedy nebránilo realizaci.

V souvislosti s vypnutím většiny českých středovlnných vysílačů jsem zaznamenal otázku od majitelů a sběratelů historických rádií, která zněla:

Co budeme poslouchat?

Jednomu známému radioamatérovi je připisováno heslo, že rádio bez ptákovin není rádio. I ptákovinu je ale třeba dotáhnout do vítězného konce. V následujícím příspěvku se dočtete, jak na jednoduchý přijímač alespoň vzdáleně připomínající krystalku poslouchat FM rozhlas i v domácích podmínkách.

Plánovaný konec našeho rozhlasu na středních a dlouhých vlnách přináší mimo jiné i problém pro pokusy s krystalkami a podobnými jednoduchými přijímači. Nostalgici uroní slzu, ale zkusme se na to podívat jinak. Krystalky už nejméně sedmdesát let neslouží jako přijímače pro běžný poslech rozhlasu, ale výborně poslouží k získání základních praktických zkušeností se stavbou a konstrukcí.  Jednoduchý a snadno oživitelný přijímač lze postavit i na VKV pásma. Stejně jako se středovlnnou krystalkou si s ním lze i hrát a pokusničit. Je ale nutné se smířit s tím, že   jako se liší i SV od VKV,  je prostě jiný. 

Doba přibližně před třiceti lety byla přelomová. Nejen z pohledu politického a následně také díky vzniku našeho klubu. Novinkou byl také přijímač Olympia ATS-803A, začátkem devadesátých let hojně  rozšířený mezi členy CSDXC, nejdříve téměř legendární, dnes už téměř zapomenutý.

O chystaném zrušení majáku TBV se zde už psalo. Udělal jsem si k němu  výlet a vkládám několik fotografií:

Podruhé  budu článkem  na blogu  trochu šťourat klackem do vosího hnízda. Bude se týkat zájmu a nezájmu veřejnosti o rozhlas DAB. Částečně mě k tomu vyprovokoval článek z letního speciálu našeho klubového časopisu Radio, následující úvahy se mi ale honí hlavou už delší dobu.

Aneb všechno vypnout?

Před asi pěti lety jsem na svém soukromém blogu napsal sérii článků o tehdy uvažovaném vypnutí dlouhovlnného vysílače Topolná (270kHz). Nakonec se ukázalo, že poslechovost dlouhovlnného vysílání  není tak zanedbatelná  jak se předpokládalo a protesty posluchačů vedly k prodloužení provozu, byť v omezené podobě s 50kW výkonem.

O aktivních  anténách pro klasická pásma  už bylo napsáno mnoho. Ať už šlo o nejrozšířenější "Miniwhip", nebo o varianty prutové antény s impedančním převodníkem. Tentokrát bych přidal popis maximálně zjednodušené aktivní antény.

Přesněji by se dalo napsat - bývalý vysílač. Anténní systémy ještě stále z velké části stojí, ale o provozuschopném stavu už nelze mluvit. Po nedávném upozornění kolegy z klubu jsem se do Pohodlí také vydal na průzkum a pořídil následující obrázky:

Kolega Luděk Košek  upozornil v klubové konferenci na článek od Dirka Rijmenatse o konstrukci drátové antény se svodem z koaxiálního kabelu.

Rámová anténa pro střední vlny je  klasickou konstrukcí, známou po celou rádiovou historii. Jedinou její zásadní nevýhodou jsou  velké rozměry, při požadavku na skutečně dobré vlastnosti se dostáváme  k velikosti cca 1x1 metr.  Pokud  pasivní rámovou anténu změníme na aktivní, je možné ji výrazně zmenšit.

Lampičky k rádiu jsou napřiklad i na DX campech vděčným tématem diskusí. Některým se téma bude zdát banální, ale mnoho posluchačů se kvůli rušení produkovanému moderními elektronickými výrobky vrací ke klasickým žárovkám.  Následující návod je na jednoduchou úpravu prodávané LED bateriové lampičky na 12V napájení.

VKV FM rozhlas je běžnou součástí našeho života.  I on má svou historii, která  je trochu opomíjena. V době před přibližně třiceti lety nastal začátek  zásadních  změn, srovnatelný snad jen s digitalizací - postupný přechod z pásma OIRT do pásma CCIR.

Posluchači na klasických pásmech používající aktivní anténu mají v převážné většině všem dobře známý Miniwhip. Přes všechny dobré vlastnosti má tato anténa i některé nevýhody.  Sám mám dobré zkušenosti s aktivní anténou KAA1000, která je jen o málo složitější a je možné ji vyrobit v domácích podmínkách.

Následující téma je trochu odlehčeně "silvestrovské". Asi před rokem se v médiích objevily zmínky o přístroji pro monitoring nízkofrekvenčních elektromagnetických polí, který byl pojmenován jako "elektrosluch". To mě zaujalo a začal jsem o této problematice hledat informace.

Začátkem srpna byl spuštěn nový středovlnný vysílač rádia Dechovka na kmitočtu 792kHz. Páteční cestu do Hradce Králové jsem proto využil i k pořízení několika fotografií.

Ještě jednou se vrátím k drátovým a prutovým anténám z vojenských výprodejů. Prutové antény mají jednu zásadní výhodu pro krátkodobou instalaci - jsou rychle připravené k provozu, stejně jako posléze demontované. Jsou i nezávislé přírodních podmínkách - kromě držáku na autě nepotřebují nic. O drátových anténách z vojenských výprodejů jsem se už zmínil. Slíbil jsem popis  jejich původního využití pro radiostanice na VKV kmitočtech, které sice není pro běžného posluchače až tolik potřebné, ale je jistě zajímavé.

Drátové antény jsou v poslední době trochu opomíjené. Pro poslech v přírodě a v dočasných "polních" podmínkách vůbec jsou ale stále jednou z nejvhodnějších možností. Inspirací pro jejich stavbu můžou být i antény vojenské.