V prvním díle tohoto seriálu jsme si napsali, proč je dobré používat satelitní USB/PCI přijímače TBS 5927 a jemu podobné. Dnes si napíšeme něco o základním programovém vybavení. Nejprve je potřeba stáhnout si driver, bez něhož vám přijímač fungovat nebude. Následně se už vrhneme na to zajímavější - skenovací software Easy Blindscan, přičemž další dva skenovací programy si necháme zase až na třetí díl.

Zabýváte-li se vážněji satelitem, po čase zjistíte, že vám nebude klasický přijímač stačit. Satelitní lovec totiž potřebuje specifickou funkci s názvem blindscan, neboli slepé vyhledávání, vyhledávání bez zadání parametrů. Přijímače disponující touto funkcí naleznou kanály bez zadání frekvence, symbolové rychlosti, polarizace a FEC. Důležité je, aby bylo vyhledávání rychlé a kompletní a to už jsou vlastnosti, ve kterých se přijímače vybavené blindscanem liší. 

V seznamu na Lyngsatu je uveden poměrně velký počet transponderů vysílajících v svazku C s teoretickou celoplošnou sílou pokrytí 41 dB. Což značí parabolu o velikosti 90-120 cm. Předpokládal jsem tedy, že všechny programy budou hrát bez problémů. Ale skutečnost mne vyvedla z omylu. Podobně jako na ostatních družicích některé transpondéry ve stejném svazku hrají hůře, jiné lépe a některé vůbec. Celkem jsem zatím zachytil z parabolou Channel Master 180 8 transponderů.

Minulý týden jsem slíbil seriál pro lovce na satelitním orbitu, dnes tedy tento slib plním a popíši vám zde své první zkušenosti s příjmem programů v satelitním C pásmu 3,4-4,2 GHz. Postupně projdeme celý orbit, přičemž dnes se zaměříme na družici Intelsat 907 nacházející se na pozici 27,5W. Je to pro mne nejzápadněji zachytitelná družice s C pásmem. V Ku zachytím ještě Hispasat, dále na západ se momentálně vzhledem k místním poměrům nedostanu. Po krátkém nezbytném technickém úvodu si představíme hrstku programů, které jdou s parabolou Channel Master 180 přijímat na rozhraní středních a severních Čech. 

Tímto článkem bych chtěl zahájit seriál věnující se satelitnímu příjmu. Loni jsem si totiž pořídil parabolu větších rozměrů, která umožňuje příjem již i exotičtějších svazků (beamů) družic v C i Ku pásmu. Jedná se o profesionální offset parabolu Channel Master 180 (made in USA) s rozměry odrazné plochy 200x185 cm. Parabola je vyrobena technologíí Glass Fiber Reinforced Polyester SMC, neboli jednoduše česky - laminát. Výhoda takové paraboly je její přesnost a tvarová stálost. Nevýhodou je její obrovská váha. S držákem AZ/EL a hlavním a pomocnými rameny ozařovače váha atakuje 100kg. S takovým monstrem se špatně manipuluje, takže mi trvalo skoro rok, než se mi anténu podařilo umístit. Kromě této velké paraboly provozuji ještě Alu Offset 120x100 cm s DiseqC motorem.

Před rokem jsem měnil zdroj u svého PC a schválně se zaměřil jak se to projeví na spektru SDR přijímače. Původní zdroj byl Eurocase 300W, nový zdroj je Seasonic M12II 520W. Nový zdroj výrazně přispěl k vyčištění příjmu od nežádoucích nosných a celkově přispěl ke snížení šumu. 

Včera se značně rozčeřily vody na satelitním nebi. V podvečer jsem při pravidelném skenování satelitního pásma naskenoval velice nečekaně kanály z UK svazku na Astře 28.2 E (moje parabola je 120x100, Mladoboleslavsko). Okamžitě tuto informaci začínáme řešit ve facebookové skupině Satelitní lovci CZ/SK a následně posílám echo do DX fora satellites.co.uk. Jedná se o mimořádnou událost, neboť pro příjem stanic z tohoto svazku jsou v ČR potřeba antény velkých rozměrů od 180 cm a více. Nyní je příjem ve středních Čechách možný na antény od 110 cm (Lukáš, Praha). 

V článku naleznete možná vysvětlení a seznam všech TP přijímaných na parabolu 120x100 na Mladoboleslavsku

Vzhledem k plánovanému budování zahradního domku jsem musel změnit také současné umístění stožáru a jeho osazení. 

Ačkoli EWE anténa má své nesporné přednosti, můj nový objev - aktivní smyčka 1,5 x 10 m (zasilovač mi vyráběl kolega LK) v pásmu SV a DV jednoznačně dominuje, jak dokazují obrázky podvečerního spektra (2144 CEST)

Díky nové anténě, které pracovně říkám mega loop zkouším po letech zase příjem NDB. Tato anténa mi přijímá relativně málo rušení, a tak je pásmo dlouhých vln zase použitelné. Od doby, kdy jsem se příjmem NDB lehce zabýval, už uplynula drahná doba a já jsem konvenční přijímač Icom R75 vyměnil po většinu času již za SDR přijímače Perseus a Airspy. Příjem majáků v morse, často velmi slabých nebo naopak velice blízko sebe posazených, má svá specifika, a tak jsem se potýkal s jejich ideálním zobrazením na vodopádu (waterfall). 

Ahoj! Tak jak jsem avizoval měl jsem dnes v plánu prověřit 10p DAB anténu. Měla to být celkem jednoduchá věc, jenže jsem zjistil, že se zřejmě po minulé montáži zamotal kabel a přestal fungovat rotátor. Což znamenalo rotátor i obě vertikální antény sundat. To se také stalo a rotátor mám na stole. Zatím jsem nezkoušel zda funguje. Ale využil jsem prázdný stožár a namontovaný výložník pro anténu, kterou jsem pracovně nazval MEGA LOOP :-)

Na základě reakce KH jsem připravil video z porovnání těchto třech přijímačů. Hledal jsem vhodnou frekvenci, kde bych mohl vyzkoušet oba tyto parametry. Jako vhodný jsem našel kmitočet 89,8, který je obklopen dvěma silnými vysílači. Ještěd (89,9) z jedné strany a Krásné z druhé strany (89,7). Na 89,8 na vertikálnmí polarizaci mi z jihu chodí BBC z Českých Budějovic. Příjem je závislý na momentálních podmínkách. Udělal jsem dvě videa, jedno včera a druhé dnes, kde signál také je, ale na tak silný. Měl jsem anténu natočenou trochu více na západ, z hlediska vzájemného porovnání to ale není podstatné. Z nahrávky je alespoň mně patrné, že Sony XDR F1HD má z těchto dvou přijímačů ciltivost i selektivitu nejlepší. Všechny přijímače měly nastaven filtr na 35-36 kHz a nucené mono. Jedná se o ukázku v případě opravdu extrémních podmínek, kdy je příjem na hranici. 

Okna byla zaznamenávána programem OBS, přepínal jsem je mezi sebou a windows mixerem jsem zapínal a vypínal zvuk z příslušeného přijímače, proto jsou na videu chvílemi pauzy.

V rámci lovu na 1602 jsem zachytil polskou stanici Radio AM z Krakowa

Klubová mailová dx konference v těchto dnech debatuje především o příjmu z Nového Zélandu. Vyzkoušel jsem to a také u mne je signál této maritime stanice slyšet. Příjem jsem zkoušel na Perseus i na Airspy/SpyVerter. Rozdíl v podstatě žádný. Použita anténa EWE. Datum příjmu 17.3. cca 1635 UTC. Videa v článku.

V noci ze čtvrtka na pátek byla venku velká vichřice. V podkroví se špatně spalo a měl jsem také trošku obavy o antény. Držel jsem tedy hlídku asi do jedné hodiny našeho času a díky tomu zaznamenal další americkou stanici, kterou jsem neslyšel. Jedná se o WFED, Federal news Radio na 1500 kHz, z Washingtonu s výkonem 50 kW. Kdo ví, možná jsem poslouchal stejné rádio jako americký prezident:-)

Identifikaci můžete na nahrávce slyšet hned dvakrát včetně webové adresy http://federalnewsradio.com/listen-live/

Knížku Antény 1, kterou vydal náš klub jistě zná většina čtenářů tohoto webu. Jedním z příspěvků je článek o EWE anténě v zahradě, já jsem si tuhle anténu během krátké doby natolik oblíbil, že ji mám již ve 3 provedeních. Dlouhá léta jsem na střední vlny použival především oblíbenou anténu miniwhip a na krátké vlny mám pak již 5 let nainstalované invertované V. Mezitím jsem zkoušel řadu  smyčkových antén. Když jsem ale loni na jaře vylezl na půdu a připomněl si, že tam mám dvě kilometrová kluba PK kabelu, řekl jsem si, že by stálo za to vyzkoušet i EWE, kterou tolik chválil VD.

Dneska jsem trochu ponocoval, už krátce po půlnoci se začaly objevovat transatlantické signály. Nebylo to ale nikterak silné, modulace prosákla jen u některých z nich. Např. již zachycené náboženské WFME na 1560 z New Yorku.

Rok se sešel s rokem, a stejně tak se opět po roce sešla o prodlouženém říjnovém víkendu skupinka DXerů v malebné vesničce na okraji Českého ráje. Letošní DX camp byl od začátku plánovaný jako akce s pokud možno malým počtem účastníků, neboť jsme se chtěli soustředit na nižší frekvence, které jsou jak známo dosti náchylné na rušení. Na akci nemohli chybět tradiční účastníci jako Jarda, Přemek ani Jirka, kteří se zúčastnili téměř všech místních dx campů. 

Následující video je jedním z příkladů přínosu dvou EWE antén:

Včerejší ranní chvilka u rádia naznačila, že sezona transatlantických signálů je tady a vyplatí se každé ráno sledovat středovlnné americké kmitočty. Ráno to dělám tak, že aspoň na minutku pustím Icom R75, projedu nejznámější kanály a zjistím, zda jsou podmínky. Ve středu jsem slyšel zřejmě kubánské radio Rebelde na 1620, ostatní kanály nic nepřinesly, tak jsem rádio vypnul a šel do práce. Ve čtvrtek jsem to opět zkusil, na 1510 byl zřejmě WMEX z Bostonu s výkonem 50 kW, signál byl slabý, ale byla zřetelná a občas srozumitelná modulace. Hned jsem tedy zapnul notebook s SDR Sharp a Airspy+Spyverter. Byl jsem zvědavý, jak se takovéto ultra DXy projeví na spektru a zda je opravdu má SDR přijímací sestava srovnatelná s referenčním klasickým přijímačem. Odpověď byla vzápětí hned jasná.

Dlouho jsem se bránil SDR technologii, snad ani ne kvůli tomu, že bych byl nějakým extrémním staromilcem, který by se nemohl zbavit ladícího kolečka nebo knoflíků, ale prostě mě ta zařízení z uživatelského hlediska nepřesvědčovala. Měl jsem dosti negativní zkušenost s klíčenkou RTL-SDR (vžil se pro ni název Rudoch) pár let zpátky. Byl tam neustálý problém s instalací driverů, spektrum bylo zašumělé až hrůza, frekvence vlastního oscilátoru se stále pletla v zobrazení atd. Asi se s tím dalo experimentovat a příjem zlepšit, ale prostě mně to strašně odrazovalo. Nepřesvědčila mne ani levná SDRka ostatních kolegů typu FiFi SDR. Vše bylo zahlcené, hromada fantomových kmitočtů, kdy stanice byly tam, kde být neměly, spektrum bylo zašumělé atd.

Následující článek přináší základní informace o příjmu signálů satelitního systému Inmarsat. Dozvíte se v něm především jaké přijímače a antény jsou vhodné pro příjem v L-pásmu,  které satelity a kde vysílají a co je na nich možno slyšet. Text je překladem původního článku z webu Satellitenwelt.de z roku 2012, některé informace tedy již nemusí být aktuální. Případnému zájemci o podrobnější technické informace doporučuji prostudovat další dostupné internetové zdroje. Praktické stránce příjmu se zkušenostmi a ukázkami se budeme věnovat v dalším článku.

Nový klubový portál je značně rozsáhlý a ne každému musí být zřejmé, jakými funkcemi disponuje a jak se používají.V následujících dnech proto budeme zveřejňovat seriál, který se věnuje podrobnému rozboru portálu. Ve třetím díle jsme se seznámili s administračním panelem.

Ve dnešním čtvrtém díle se budeme věnovat hlavnímu bloku s články a novinkami a řekneme si něco o responzivním designu.

Nový klubový portál je značně rozsáhlý a ne každému musí být zřejmé, jakými funkcemi disponuje a jak se používají.V následujících dnech proto budeme zveřejňovat seriál, který se věnuje podrobnému rozboru portálu. Ve druhémdíle jsme se seznámili s uživatelským panelem.

Ve dnešním třetím díle se budeme věnovat administračnímu panelu.

Nový klubový portál je značně rozsáhlý a ne každému musí být zřejmé, jakými funkcemi disponuje a jak se používají. V následujících dnech proto budeme zveřejňovat seriál, který se věnuje podrobnému rozboru portálu.

V prvním díle jsme se seznámili s logikou menu a přihlašovacím formulářem. Ve druhém díle seriálu se budeme věnovat uživatelskému panelu.

Nový klubový portál je značně rozsáhlý a ne každému musí být zřejmé, jakými funkcemi disponuje a jak se používají. V následujících dnech proto budeme zveřejňovat seriál, který se věnuje podrobnému rozboru portálu. V prvních dílech se nejprve stručně seznámíme s klíčovými prvky portálu.

Dnes se budeme věnovat logice hlavního menu a přihlašovacímu formuláři.

První dubnový víkend není jen dnem výročního setkání CSDXC, ale také dnem spuštění dlouho očekávaného nového klubového portálu. Cesta k jeho vytvoření byla dlouhá a trnitá.Koncem roku 2013 ale nabraly věci rychlejší spád. Na zásadní schůzce Jirky Pažouta a Borise Bielika v Bratislavě byly dohodnuty kroky k vytvoření nového portálu. Bylo zpracováno obsáhlé technické zadání našich požadavků a představ, jehož hlavním autorem je právě Jirka za přispění Borise. Záhy nato proběhlo oslovení vytipovaných firem a následně osobní schůzky s jejich zástupci. 

S novým QTH je potřeba zdokonalit anténní vybavení. Již se nejedná o žádnou provizorní instalaci, ale anténní systém by zde měl sloužit dlouhá léta. Sice nemám možnost natáhnout dlouhý drát více než nějakých 40 metrů, na antény typu dipol, invertované V atp. bude drátu potřeba ještě moc. Stejně jako na MLA anténu.

Mohlo by se zdá, že jak rychle jsem s Radio DX blogem začal, tak rychle jsem s ním skončil, ale opak je pravdou! Několikadenní, možná i týdenní absenci v psaní blogu má na svědomí přesun na nové QTH. To se nachází pouze 2 kilometry východně od QTH předchozího, pár kilometrů od Mnichova Hradiště. Na rádio jsem měl teď velmi málo času, protože stěhování bylo náročné a také dokončovací práce na domě dávají stále zabrat. Každý večer si ale na rádio opět snažím nějaký ten čas vyhradit

Dnes ráno jsem se probudil tradičně kolem 0615. Ihned jsem zapnul přijímač na americké kanály a XBand. Na 1510 vyhrávala solidně WWZN z Bostonu, o které jsem psal před pár dny.

Jak dlouho se zabývám rádiem a pravidelně podrobně studuji záznamy v rubrice DX Tipy, tak dlouho obdivuji lovce, kteří dokázali zachytit a identifikovat zámořské stanice. Než došlo k zaplevelení FM éteru zabýval jsem se seriózně pouze příjmem v pásmu VKV, k čemuž jsem měl a stále mám slušné dx vybavení, avšak na klasická pásma jsem zabrousil jen díky malému přenosném World receiveru Sony ICF SW 7600G. 

Blíží se jaro a s ním i letošní výroční setkání, které se bude konat v tradičním termínu na přelomu března a dubna. Letos se společně sejdeme hned první víkend po Velikonocích, konkrétně od 1.4. do 3.4.2016 a to ve východních Čechách, v penzionu Tábor na stejnojmenné 678 metrů vysoké kótě mezi Jičínem a Lomnicí nad Popelkou.
Na letošní jaro si tedy již teď zapište tučným písmem datum 1.4.-3.4.2016 Výroční setkání CSDXC 2016 Tábor u Lomnice nad Popelkou. Těšíme se na viděnou!
Další podrobné údaje budou spolu s přihláškou zveřejněny na webové stránce klubu www.dx.cz.

Následující tabulka byla odprezentovaná na letošním klubovém setkání v Zásece, při přednášce o poslechu radiového provozu na VKV a UKV. Jde o užitečnou pomůcku pro každého, kdo vlastní scaner, proto ji přetiskujeme i zde.

Dost často se setkáváme se situací, kdy se náš úvodní report (zpráva o příjmu) ukáže být jen prvním z mnoha, které je třeba zaslat, něž obdržíme odpověď. Někdy to trvá i celá léta. Jsou stanice, které jsou přeborníky v ignorování našeho úsilí a někdy vůbec nezáleží na našich zkušenostech, jak postupovat. Zdá se, že přibývá stanic, které náš report nepotvrdí hned napoprvé. Může to být známka horší ekonomické situace dané stanice, někdy může stanice trvale dostávat mnoho reportů, které nemají pro ni zvláštní důležitost a v podstatě ani o ně nestojí, anebo jsou prostě jen nezdvořilé. Ať už je důvod jakýkoli, jsou způsoby, které zvýší vaši šanci odpověď získat. Ani tak nemusíte být úspěšní hned napoprvé, ale určitě se zvýší procento vašich úspěchů. Někteří dále uvedené zásady dodržují a je jim vše známo. Je ale mezi námi mnoho nových kolegů, kterým problematika získávání potvrzení o příjmu není dosud zcela známa. Podívejme se tedy na to, jak do vaší poštovní schránky přivést více QSL.

Pořídil jsem si nový tuner. Marantz ST-50. Stalo se tak poté, co mi odešly 2 tunery krátce po sobě (Yamaha TX-350 a Technics ST-505). Následovala anabáze s hledáním nového, cenově dostupného. Podařilo se. Na tuneru mě zaujalo především 5 mf filtrů, klteré slibovaly výbornou selektivitu. Krátce po rozbalení krabice s tunerem putovaly původní filtry do krabičky k dalším podobně širokým kamarádům a nahradily je ultra úzké 50 kHz a 80 kHz filtry. Pro šířku pásma Wide jsou aktivní 3 filtry 80 kHz. Při přepnutí na Narrow se k těmto třem filtrům připojí další dva 50 kHz. Takže celkem v řadě za sebou 5 filtrů. Slušná selektivita, na českých stanicích již celkem zřetelné zkreslení, po přepnutí na Wide, lze ale poslouchat vše. Tuner je obrovská bedna, vejde se tam velký bezúdržbový aku 7Ah i audio zesilovač.

V tomto článku se pokusím registrovat seznam dalších prací na webu. Realizace bude postupná, seznam není seřazen podle priorit.

V dnešní době, kdy se ceny tunerů z druhé ruky pohybují na naprosto minimální ceně, pár našich kolegů přistoupilo k obnově přijímacího zařízení pro lov v pásmu FM.  Za ceny od 500 do 2000 Kč lze koupit např. na aukčních portálech tunery, jejichž cena jako nového bývala několikanásobně vyšší. Léta nic neubrala na funkčnosti a příjmových vlastnostech těchto strojů, jen jim možná přibylo pár škrábanců, někdy ani to ne. Uvedu příklad u mne – odešel mi dlouhá léta používaný a ještě Michalem Hoftichem upravený tunery Yamaha TX-350. Začal jsem tedy sledovat nabídku použitých přijímačů. V záloze z loňska jsem měl Technics ST-550 (koupen za 500 Kč – netknutý, perfektní kvalita), ale po zásahu v přijímači začal zlobit displej (problém již odstraněn). 

O aktivní anténě MiniWhip už jsme v našem časopisu napsali za posledních asi 8 let dost, probrali jsme několik modifikací původní konstrukce z Holandska a dokonce jsme měli možnost otestovat originální výrobek autora této antény Roelofa Bakkera, PA0RDT z Holandska a porovnat ho s kopií, kterou u nás před léty vyráběl neznámý radioamatér z Kladna a bylo možné si ji koupit například na výročních setkáních našeho DX klubu. Dnes se nám dostaly do rukou dvě fotografie, na kterých můžeme vidět, kde má anténu MiniWhip umístěnu sám její autor PA0RDT, a jak má provedené uzemnění pod stožárem. Roelof žije v oblasti Zeeland blízko pobřeží a MiniWhip zkonstruoval nejdříve sám pro sebe, aby měl lepší DX příjem majáků NDB na dlouhých vlnách, protože dosud vyzkoušené antény mu příliš nevyhovovaly. Konstrukce se mu podařila a anténa zaujala DXery ve světě.