Musel jsem si najít jak ta Helita vypadá a hlavně funguje.

http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/casopis/tema/aktivni-hromosvod--11906

Tady v Pardubicích je na nových nebo opravovaných budovách občas vidět.

Co se děje mám představu, vím co dokáže zkrat na generátoru v elektrárně a výboj ve 110kV rozvodně a to je slabý odvar proti skutečné buřině.

To co tvrdím, tak funguje. Něco řeší ČSN/EN 62305. Akorát zemnící vodič od bleskojistky bych doporučil Cu 10mm2 namísto 6mm2.

Dnes najít RT na hromosvody je stejný problém jako RT se znalostmi EMC.  Jak to píše kolega, je v tom bordel a to má pravdu.

Zajímal jsem se jak ochránit přijímače před bleskem. Téma jsem konzultoval i s bývalými profesionály v radiotechnice a z toho co jsem viděl osobně nebo znám, před přímým zásahem bleskem neexistuje ochrana.

Před čím, můžete chránit své přijímače a elektronické obvody je přepětí které vzniká naindukováním na anténách, speciálně dlouhodrátových a vertikálech. 

Bouřka není jediný meteo jev který je nebezpečný. Stačí v lednu třeba mrak ze kterého začne sněžit a obsahuje elektricky nabité částice, "černé mraky" taktéž bývají nebezpečné.

Existují místa, kde účinky bouřek se neprojevují a místa kde to "práská" velice často a tam žádná domluva s bleskem nefunguje.

VHF/UHF antény doporučuji chránit koaxiálními bleskojistkami. Tyto musí být řádně uzemněné aby ochrana fungovala.To je nezbytná podmínka.

Lze použít pro fyzické odpojení tzv. koaxiální relé.  

Jiná situace je na KV/SV/DV. lze použít taktéž koaxiálních bleskojistek. případně DL4ZAO navrhl kombinaci s relé, které funguje velice dobře. osobně jsem ji použil a mám bleskojistky 2ks paralelně CG75 (75V) Zapojení je zde.

https://www.dl4zao.de/_downloads/ADS_en.pdf

V případě remote QTH jde velice dobře ovládat třeba pomocí LAN relé od KMtronics

https://www.kmtronic.com/lan-ethernet-ip-8-channels-web-relay-board.html

Pomocí tohoto web switche jde i ovládat anténní přepínač a přepínat antény. Případně vypínat zařízení. Jedná se o rozhodně levnější variantu než výrobky firmy Microbit.

Mohu poskytnout starší prezentace HB9RYZ, kde je takové stanoviště popsané. Včetně zapojení HW. Airspy Discovery se spyserverem , KIWI SDR. 

K těm ochranám obvodů bych ještě na závěr varoval před nákupem zařízení zvané SDR protector na ebay nebo aliku.

Tak jak to je, je to nefunkční. Stačí si to proměřit pomocí nanoVNA a víte že to je nepoužitelné.

VY 73! Láďa

No, pánové, kolegové. Nejlepší by bylo někoho v blízkosti jeho domu ukecat, aby si dal nainstalovat aktivní bleskosvod Helitu. Unás je na novém kulturním domě , ( jednopatrová budova ) nainstalována a od té doby do 300 m vzdáleného 100m vysokého komínu neuhodilo, snad jen jednou, to šla bouřka z druhé strany, od východu. ....Samozřejmě to myslím v nadsázce, takový aktivní bleskosvod je hodně drahá věc.  O instalaci stožáru daleko od domu, atd. atd. jak to popsal předešlý kolega Jiří, se dá uvažovat, je to sice drahé, ale levnější, než vyhořelý barák. Pokud nebydlí v paneláku.

Zdraví Vás Petr Hlinsko.

Nejlepší je, domluvit se s bleskem, aby raději praštil jinam :-)

Mám obavu že normami se dnes nemá smysl ohánět, protože jim  už z velké části nerozumí ani odborníci, natož laici. Nehledě na cenu za požadované komponenty.

Pokud má tazatel obavu z poškození domu při úderu blesku do antén, asi nejlepší řešení je zcela samostatný stožár pro antény, co nejvíc vzdálený od domu. Tento stožár musí být uzemněný na vlastní uzemnění s parametry vhodnými pro hromosvod. Kabely od antén vést od stožáru k domu v zemi nebo po zemi a u paty stožáru instalovat přepěťové ochrany. Takové řešení je zároveň výhodné i kvůli omezení rušivých signálů. Ano, je to drahé, složité, a ne vždy to jde realizovat. Ale vím o CBčkáří, kterému to zachránilo barák.

Podobně to řeší i americké předpisy, kde je i při instalaci antény na dům vedený kabel z venku až k zemi, tam je namontovaná přepěťová ochrana připojená na uzemnění nebo základový zemnič a až poté se kabel vede do domu.

Naprosto nevhodná je česká praxe kdy se TV nebo rozhlasová anténa prostě prdne někam na střechu a kabel od ní se zatáhne nejkratší cestou k TV nebo rádiu. Tím se jen vytvoří paralelní hromosvod přímo do obýváku, a myslím že je úplně jedno jestli je anténa na hromosvod pospojená, nebo je hromosvod oddálený, nebo chybí. Nějak mi prostě nejde do hlavy, jak může někdo vysvětlit blesku, který přeskočí několik km vzduchem, že má prásknout právě do té "oddálené" jímací tyče, a metr vzdálenou anténu nechat bejt....

Kolego. Dnes, podle nových norem, se používá t.zv. oddálený bleskosvod. Bylo by třeba nastudovat příslušné normy, nebo si to dát udělat od odborné firmy.

Horší je to u t.zv. vertikálů, tam se používají bleskojistky, protože oddálený bleskosvod by vertikál rozladil. Další možná ochrana je vytahovat ze zařízení anténu, případně ji uzemnit. Nesmí se však na to zapomenout. A schválnost je na snadě. Další ochrana je ze strany sítě, t.zv. přepěťová ochrana. Zase je na to norma.Ta ochrana je čtyřstupňová. Používají se dehn ventily, bleskojistky, varistory, supresní diody  ...... .Takže, zařízení vytahovat ze sítě. Nezapomínat.                        Když se staneš členem klubu, stojí to ročně 500 Kč, tak to najdeš i na stránkách klubu. Ochrana proti blesku.

   Přeji mnoho úspěchů a žádný malér.

Petr Hejkrlík Hlinsko.

Mohu se zeptat na praktické zklušenosti, jak nejlépe chránit antény/stožár/přístroje před zásahem blesku?