Pokaždé když jsem potřeboval jít na Kiwi tak jsem vyzkoušel i podzemku ale na mnou zkoušených pásmech si moc nevydělala.
Upraveno 10.11.2018 00:19Téma podzemní antény zůstalo několik měsíců neaktivní a tak jenom připomínám, že tato podzemní anténa je již nějakou dobu připojena k našemu klubovému SDR KIWI. Ke KIWI jsou zatím připojeny tři antény a jejich přepnutí se volí v z nabídky okna přijímače v pravo - "EXTENSION" "ant_switch"
Tak jsem si zajel dnes večer na Slatinu a připojil opět Elad k "podzemní" anténě abych udělal večerní nahrávku. Doma teď v klidu a v teple přehrávám NDB pásmo. Podle DGPS je anténa směrová a přijímá z SZ-SV. Uvidíme ještě podle NDB. Šum je zde S2-S3 a atmosferické vlivy nepozoruji.
Jsem šílenec, 800m mě již nestačí :-) Dnes jsem využil hezkého počasí a zajel si na "rotu" pohrát s anténou. První co jsme udělali, bylo odpojení nožových pojistek v přívodním rozvaděči od transformátoru. No a pak test zda není na vodičích nějaký ten potenciál z tak dlouhého vodiče. Nic jsme nenaměřili a tak jsem pro jistotu osahal vodiče vlastním tělem, přeci jenom je lepší, abych uhořel já a ne ELAD, to dá přeci rozum :-) Připojil jsem balun a signál silný, ale hodně zarušený. proto jsem odpojil balun a připojil živý vodič natvrdo. Malinko se to zlepšilo, ale nic moc. V autě jsem měl ještě jeden balun 1:9 od OK5IM, ten také nevykazoval dobré výsledky. Nakonec kolega odpojil nevyužitý vodič co má do vodárny a ten připojil na druhý vývod balunu. A to už se začali dít věci. Jenom pro informaci - stávající kabel má 800m a druhý k vodárně má cca 1km :-) Příjem se mnohonásobně zlepšil a zrovna teď doma analyzuji nahrávky spektra. Již v počátcích jsme věděli, že podzemní anténa bude na nízké kmitočty a to se praktickým testem potvrdilo. Anténa přijímá do max 1MHz, což jsem chtěl. Teď si nechám vyrobit anténní propust 0-1MHz a zbytek uříznout. Zde je odkaz na fotografie z dnešního dne: https://photos.app.goo.gl/QrMn267RwnOeAg2e2
Upraveno 01.04.2018 16:12Po revoluci zde MV nebo jiná státní složka po rozpadu Pohraniční stráže vybudovala stožár s převaděčem pro spojení v kopcovitém terénu státní hranice s NSR. Poté stožár po uzavření Shengenské smlouvy přestal být potřebný a stát ho prodával původně za 40.000Kč a nakonec ho prdal za 30.000Kč. Dnes je tam oplocený pozemek s patkou v zemi a zpevněnou plochou pro domek s technologií. Kabel není vidět, ale bude nejspíš ukončený u země a nebo zahrabaný. Nebude pro mne problém kabel najít, ptotože pomáhám trasovat kabely pro CETIN. Na začátku je zděný rozvaděč, který se bude snad letos odpojovat od sítě. K patě stožáru vede i telefonní kabel, typuji 3X4 (0,75mm2), tím bych mohl anténu prodloužit :-) :-) :-) o dalších 800m :-) a zároveň přepínat směr :-)
Ano, jsem blázen, ale neškodný :-)
Tondo, a co je na tom druhem konci? Mapa ukazuje nejaky stozar, vysilac?
Tondo, a co je na tom druhem konci? Mapa ukazuje nejaky stozar, vysilac?
Dnes jsem obhlédnul místo po starém stožáru. Konečně totiž slezl sníh. Tak od rozvaděče k patě antény je to 844m rovně pod úhlem 297 st. Byl bych hloupý, abych tento zakopaný "poklad" nevyužil k mému prospěchu. Mám velkého brouka a těším se, až se oteplý více.
Honzo, díky.
Tato anténa není plánovaná na příjem na vyšších kmitočtech. Na to mám jiné antény, vím že bude dobrá maximálně na ELV, ale za pokus to stojí :-) Nic mě to stát nebude, jen trochu toho času a kus drátu.
Až bude příznivější počasí, tak se do toho pustím. Ale nejdříve musím natáhnout LW/Bewerage 300m.
Ahoj Tondo. Obecně vzduch a zemina mají jiné fyzikální vlastnosti např permitivitu respektive relativní permitivitu εr, (relativní permitivita vzduchu je 1,00054, křemíku 12, vody 80), permeabilitu μ respektive relativní permeabilita μr, vodivost atd. To má samozřejmě vliv na šíření elektromagnetických vln. Toto popisují Maxwellowy rovnice. Je to poměrně složitá problematika, kterou neovládám, ale například pro fázovou rychlost elektromagnetických vln platí vztah v=1/√εμ.
Zemní anténu popisuje anglická Wikipedie: https://en.wikipedia.org/wiki/Ground_dipole, ale tam se jedná o dipól tvořený dvěma elektrodami, zakopanými desítky nebo stovky kilometrů od sebe propojených nadzemním vedením. Slouží pro komunikaci s ponorkami na extrémně dlouhých vlnách (3Hz až 3kHz). Malé zemní dipóly se používají jako senzory v geologickém a geofyzikálním výzkumu.
Jsem zvědav jaké budeš mít výsledky, ale předpokládám, že použitelné to bude právě u těch extrémně dlouhých vln případně velmi dlouhých vln.
Ještě doplním, že ve vodě se vyjimkou výše zmýněných ZDV a VDV radiové vlny nešíří. Předpokládám, že vlhká nebo mokrá půda na tom bude obdobně, a zanedbáme-li ostatní prvky, bude horní použitelný kmitočet záviset na množství vody v půdě.
Upraveno 03.03.2018 16:41
Zdravím, tyto pokusy jsem na své dálkově ovládané SDR přijímací stanici v jižních Čechách zkoušel před cca dvěma a půl roky. Ne sice anténu přímo pod zemí, ale dlouhý drát na zemi - viz klubová publikace a anténa Had. Výsledek předčil všechna očekávání - nehrálo na to nic - ani Praha. Přitom, když se alespoň kousek toho drátu zvedl kousek nad zem, aspoň ta Praha už hrála. Anténu jsem proto zavrhl a zkusil experimentovat s něčím jiným.... Neříkám ale, že jsem nedělal něco špatně.... už v té době jsem měl zakopáno plno radiálů a zemních sítí k několika anténním stanovištím a je možné že příčinou nezdaru bylo, že se anténa ovlivňovala s tím uzemněním? Držím palce a moc rád si zde přečtu výsledky, jak to dopadlo a zkušenosti s takovou anténou. Zajímá mě, jestli tohle opravdu funguje. Martin
Zdravím Tě Toníku. Ty ferity jsem myslel navléknout na koaxiál, který povede z toho rozvaděče k přijímači. Pokud by si použil koax mikrokabel, ten se mi podařilo provléci tím feritem třikrát. Je to ovšem televizní mikrokabel 75 ohm. Ideální by bylo, kdyby ten rozvaděč byl mimo provoz. Potom jako dostatečné uzemění by se mohly použít zemnící pásky a nebo jako protiváha ostatní kabely, které i vodičem PeN by byly odpojeny od nadřazeného rozvaděče i od ostatních. Já se omlouvám, ale já jsem myslel, že ten kabel "trčí" ze země "uprostřed louky". ....Je tedy ten rozvaděč (co je ta fotka) pod proudem, nebo ne?
Pokud ano, je to horší, muselo by se dbát na to, aby v "živém" rozvodu nebyl žádný pulzní zdroj, protože se rušení přenáší i po vodiči PeN, ale i po zemnících páscích. Potom by byl problém hledat neovlivněné uzemění, nebo protiváhu. Paseku nadělá i pitomý adapter k mobilu. Také je třeba oddělit kondenzátory cca 1n a 10n na 1000V koax od toho kabelu, ale i opletení koaxu od země nebo protiváhy, aby se zabránilo bludným proudům po koaxu. Samozřejmě je třeba na vstupu přijímače provést několikastupňovou přepěťovou ochranu,už proto, kdyby někde v blízkosti "cáklo",tak "krokové"napětí udělá své. Všimni si, jak to řeším u mé aktívní antény.
Doufám,že už jsem "přihlášený" , přeji šťastnou ruku při experimentování a zdravím : Petr Hejkrlík, Hlinsko.
PS.: Kolik stál ten anténní analyzátor?
Petře H. díky za rady. Vytýčit kabel není pro mě problém, občas si trasováním přivydělávám :-) Ale vodič uprostřed jeho délky přerušit či jinak narušit jeho izolaci nechci. Jakmile jednou na něho sáhnu, poteče do něho voda a kdyby ho náhodou chtěl někdo použít (pochybuji, ale člověk nikdy neví :-) ) asi bych hodně dlouho škytal :-)
K měření mohu použít anténní analyzátor AA-200
S paralelním zapojením počítám a o kapacitě vzniklé souběžným vodičem jsem diskutoval s Pavlem F.
Navlékat feryty asi nepůjde, musel bych použít magnety ze starých televizorů, protože kabel má asi 4cm v průměru :-) Na této fotografii ten úplně vlevo.
Petře H. díky za rady. Vytýčit kabel není pro mě problém, občas si trasováním přivydělávám :-) Ale vodič uprostřed jeho délky přerušit či jinak narušit jeho izolaci nechci. Jakmile jednou na něho sáhnu, poteče do něho voda a kdyby ho náhodou chtěl někdo použít (pochybuji, ale člověk nikdy neví :-) ) asi bych hodně dlouho škytal :-)
K měření mohu použít anténní analyzátor AA-200
S paralelním zapojením počítám a o kapacitě vzniklé souběžným vodičem jsem diskutoval s Pavlem F.
Navlékat feryty asi nepůjde, musel bych použít magnety ze starých televizorů, protože kabel má asi 4cm v průměru :-) Na této fotografii ten úplně vlevo.
Zdravím Tě Antoníne. Rozhodně to stojí za pokus. Myslím si, že smysl má propojit všechny vodiče paralelně. Při zapojení do serie to "zkazí" vysoká kapacita mezi vodiči. Bude to chtít také velmi dobré uzemění a impedanční přizpůsobení , bude třeba zjistit impedanci na daném kmitočtu. Na vysílání se to asi hodit nebude, budou velké ztráty, jak v nevhodné izolaci kabelu pro VF, tak v zemi.V provedení beverage bude nutno stanovit zakončovací odpor (bude rozhodně nižší, než u běžného beverage).
Zase bude problém kvalitní uzemění. ...... Viděl bych to vytyčit trasu, kudy kabel vede a uprostřed délky kabel přerušit a konce zaizolovat a uprostřed změřit impedanci a pokud se bude hodně lišit od impedance kabelu, provést přizpůsobení. Symetrizaci lze provést navlečením feritových válečků - trubiček určených k odrušování pulzních zdrojů na koax.
Tím získáš jakýsi dipól pro velmi dlouhé vlny tak, jak to popisuje OK1IKE. Tento dipól bude pravděpodobně dost širokopásmový, protože na něj jsou "navěšeny" všechny možné útlumy.
Začal bych však nejprve z toho dostupného konce a i zakončení odporem, jako u beverage, nebude nutné, protože VF ztráty v kabelu budou tak velké, že ani zakončovací odpor nebude třeba.
Přeji mnoho úspěchů v laborování a jsem zvědav na výsledky.
Petr Hejkrlík, Hlinsko v Č.
Řeším antény pro náš klubový web přijímač KIWI a samozřejmně i pro moji potřebu. Jedna ze šílených myšlenek je "podzemní anténa" kterou popisuje OK1IKE na svém webu. V objektu bývalé vojenské roty je AL třífázový vodič cca 75mm2 který vedl k bývalému stožáru, kde napájel vysílací technologii. Napadlo mě využít tento vodič jako podzemní anténu. Délka je minimálně 800m, napadlo mě vodič buď spojit dohromady a tím zvětšit její přijímací plocu a nebo vodiče spojit seriově a tím prodloužit délku antény na čtyřnásobnou délku. Ano, je to šílený nápad, ale nic mě to stát nebude a aspoň bude sranda :-) A nebo nakonec dát relé a odpor a udělat z toho podzemní přepínací Bewerage.
Byla by velká škoda toto nevyzkoušet, je to obrovská bezpracná šance. Jsem velmi zvědav na výsledek porovnání s jinými anténami na různých vlnách co do síly signálu, odolnosti k rušení, směrovosti. Vstříc bláznivým nápadům! Třeba se nakonec zakopeme všichni i s rádiem a vrátíme se k podzemnímu klubu ze 70. a 80. let. Polní lopatku stále mám. Ale s tím kabelem, samozřejmě jen vážně.
Řeším antény pro náš klubový web přijímač KIWI a samozřejmně i pro moji potřebu. Jedna ze šílených myšlenek je "podzemní anténa" kterou popisuje OK1IKE na svém webu. V objektu bývalé vojenské roty je AL třífázový vodič cca 75mm2 který vedl k bývalému stožáru, kde napájel vysílací technologii. Napadlo mě využít tento vodič jako podzemní anténu. Délka je minimálně 800m, napadlo mě vodič buď spojit dohromady a tím zvětšit její přijímací plocu a nebo vodiče spojit seriově a tím prodloužit délku antény na čtyřnásobnou délku. Ano, je to šílený nápad, ale nic mě to stát nebude a aspoň bude sranda :-) A nebo nakonec dát relé a odpor a udělat z toho podzemní přepínací Bewerage.
Řeším antény pro náš klubový web přijímač KIWI a samozřejmně i pro moji potřebu. Jedna ze šílených myšlenek je "podzemní anténa" kterou popisuje OK1IKE na svém webu. V objektu bývalé vojenské roty je AL třífázový vodič cca 75mm2 který vedl k bývalému stožáru, kde napájel vysílací technologii. Napadlo mě využít tento vodič jako podzemní anténu. Délka je minimálně 800m, napadlo mě vodič buď spojit dohromady a tím zvětšit její přijímací plocu a nebo vodiče spojit seriově a tím prodloužit délku antény na čtyřnásobnou délku. Ano, je to šílený nápad, ale nic mě to stát nebude a aspoň bude sranda :-) A nebo nakonec dát relé a odpor a udělat z toho podzemní přepínací Bewerage.
Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015