Tondo, a co je na tom druhem konci? Mapa ukazuje nejaky stozar, vysilac?

Dnes jsem obhlédnul místo po starém stožáru. Konečně totiž slezl sníh. Tak od rozvaděče k patě antény je to 844m rovně pod úhlem 297 st. Byl bych hloupý, abych tento zakopaný "poklad" nevyužil k mému prospěchu. Mám velkého brouka a těším se, až se oteplý více.

https://mapy.cz/s/2uK3j

Honzo, díky.

Tato anténa není plánovaná na příjem na vyšších kmitočtech. Na to mám jiné antény, vím že bude dobrá maximálně na ELV, ale za pokus to stojí :-) Nic mě to stát nebude, jen trochu toho času a kus drátu.

Až bude příznivější počasí, tak se do toho pustím. Ale nejdříve musím natáhnout LW/Bewerage 300m.

Ahoj Tondo. Obecně vzduch a zemina mají jiné fyzikální vlastnosti např permitivitu respektive relativní permitivitu εr, (relativní permitivita vzduchu je 1,00054, křemíku 12, vody 80), permeabilitu μ respektive relativní permeabilita μr, vodivost atd. To má samozřejmě vliv na šíření elektromagnetických vln. Toto popisují Maxwellowy rovnice. Je to poměrně složitá problematika, kterou neovládám, ale například pro fázovou rychlost elektromagnetických vln platí vztah v=1/√εμ.

Zemní anténu popisuje anglická Wikipedie: https://en.wikipedia.org/wiki/Ground_dipole, ale tam se jedná o dipól tvořený dvěma elektrodami, zakopanými desítky nebo stovky kilometrů od sebe propojených nadzemním vedením. Slouží pro komunikaci s ponorkami na extrémně dlouhých vlnách (3Hz až 3kHz). Malé zemní dipóly se používají jako senzory v geologickém a geofyzikálním výzkumu.

Jsem zvědav jaké budeš mít výsledky, ale předpokládám, že použitelné to bude právě u těch extrémně dlouhých vln případně velmi dlouhých vln.

Ještě doplním, že ve vodě se vyjimkou výše zmýněných ZDV a VDV radiové vlny nešíří. Předpokládám, že vlhká nebo mokrá půda na tom bude obdobně, a zanedbáme-li ostatní prvky, bude horní použitelný kmitočet záviset na množství vody v půdě.

Zdravím, tyto pokusy jsem na své dálkově ovládané SDR přijímací stanici v jižních Čechách zkoušel před cca dvěma a půl roky.  Ne sice anténu přímo pod zemí, ale dlouhý drát na zemi - viz klubová publikace a anténa Had.  Výsledek předčil všechna očekávání - nehrálo na to nic - ani Praha. Přitom, když se alespoň kousek toho drátu zvedl kousek nad zem, aspoň ta Praha už hrála. Anténu jsem proto zavrhl a zkusil experimentovat s něčím jiným.... Neříkám ale, že jsem nedělal něco špatně.... už v té době jsem měl zakopáno plno radiálů a zemních sítí k několika anténním stanovištím a je možné že příčinou nezdaru bylo, že se anténa ovlivňovala s tím uzemněním?  Držím palce a moc rád si zde přečtu výsledky, jak to dopadlo a zkušenosti s takovou anténou.  Zajímá mě, jestli tohle opravdu funguje.  Martin