Vyšlo nové číslo klubového časopisu RADIO.

Časopis dostává každý člen DX klubu jako součást svého členství.

Časopis se neprodává volně "na stánku".

Dlouho jsem se bránil SDR technologii, snad ani ne kvůli tomu, že bych byl nějakým extrémním staromilcem, který by se nemohl zbavit ladícího kolečka nebo knoflíků, ale prostě mě ta zařízení z uživatelského hlediska nepřesvědčovala. Měl jsem dosti negativní zkušenost s klíčenkou RTL-SDR (vžil se pro ni název Rudoch) pár let zpátky. Byl tam neustálý problém s instalací driverů, spektrum bylo zašumělé až hrůza, frekvence vlastního oscilátoru se stále pletla v zobrazení atd. Asi se s tím dalo experimentovat a příjem zlepšit, ale prostě mně to strašně odrazovalo. Nepřesvědčila mne ani levná SDRka ostatních kolegů typu FiFi SDR. Vše bylo zahlcené, hromada fantomových kmitočtů, kdy stanice byly tam, kde být neměly, spektrum bylo zašumělé atd.

V dnešnej dobe už nie sú strechy domov ovešané anténami ako na konci minulého storočia. Z panelákov začali rozmachom káblových sietí a vďaka vyššej dostupnosti satelitných platforiem miznúť spoločné televízne antény. Na rodinných domov zasa vidno pomenej individuálne kanálové a širokopásmové antény určené na príjem televízie zo západu, alebo spoza brehu Moravy. Rozmerné antény na prvé TV pásmo začínajú byť pomaly raritou a spomienkou na časy, kedy na frekvenciách pod 70 MHz vysielala televízia.

Ještě jednou se vrátím k drátovým a prutovým anténám z vojenských výprodejů. Prutové antény mají jednu zásadní výhodu pro krátkodobou instalaci - jsou rychle připravené k provozu, stejně jako posléze demontované. Jsou i nezávislé přírodních podmínkách - kromě držáku na autě nepotřebují nic. O drátových anténách z vojenských výprodejů jsem se už zmínil. Slíbil jsem popis  jejich původního využití pro radiostanice na VKV kmitočtech, které sice není pro běžného posluchače až tolik potřebné, ale je jistě zajímavé.

Opožděně jsme dostali zprávu o odchodu našeho člena Milana Valo z Brna.