Košík je prázdný
Léta, kdy bývaly krátké vlny přibližně tím, čím je dnes Internet, jsou nenávratně pryč. Informační technologie přešly na mnohem snadnější a přitažlivější platformy a poslouchat zprávy či komentáře z rádia, ještě k tomu za často obtížných příjmových podmínek, se stává archaickou metodou. Přesto rozhlas na KV stále vysílá, třebaže došlo k přeskupení hlásných trub a cílových oblastí či motivací posluchačů.
Poslední číslo našeho měsíčníku RADIO přineslo zajímavou statistiku Ankera Petersona, legendárního DXera a experta, pod násvem Trendy v tropických pásmech. Porovnání počtů stanic v těchto pásmech mezi rokem 1973 (tehdy jsem sám začínal), určených zejména k lokálnímu příjmu, ale zároveň tolik oblíbených příznivci dálkového příjmu, působí zdrcujícím dojmem. Zbylo nám paběrkování a silné vzpomínky. V tomto směru jde o část krátkých vln zejména pro specialisty.
Klasická rozhlasová KV pásma se rovněž změnila a z vlastních padesátiletých zkušeností dnes vidím poněkud paradoxní situaci. Pohledem do aktuálních KV seznamů jako EIBI, AOKI či SW Info se pásma jeví jako trvale přecpaná, stanice stále víc expandují mimo vymezené hranice a s koordinací kmitočtů, které spravuje HFCC, jsou zjevné potíže. Klademe si otázku, zda jde o náhodné či cílené vysílání na stejných kmitočtech ve stejnou dobu anebo je koordinace tak tak nesnadná a bezzubá. Z pohledu praktického příjmu zase nacházíme pásma poloprázdná, ve vymezených časech stanic neslyšíme ani jejich nosnou a dojem z toho vzniklý lze popsat, jakože něco plánovaného neplatí.
Zmíněné propagandistické hlásné trouby informačních hegemonů se změnily od základů. Úlohu světového hegemona na KV dávno převzala Čína se všemi důsledky zaplevelení pásem stovkami silných vysílačů, chrlících jak domácí i zahraniční rozhlas, tak rušících rozhlasy jiné, vysílající do Číny, na prvém místě samozřejmě z Taiwanu. Obraz vyšších KV pásem, takto deformovaných, působí doslova odpudivým dojmem. Těžko nacházíme jiné vysílače, než válcující čínské. Letitá zkušenost s praktikami překřikování a rušení z období studené války vede k úsudku, k čemu to všechno slouží a s jakým nezdarem se to potýká. Až s podivem z krátkovlnné scény téměř zcela zmizelo Rusko (nelitujeme).
Musíme s tím žít, nechceme-li KV úplně vypustit ze zřetele. To druhé by byla škoda. Krátkovlnné šíření představuje fenomén snadného šíření rádia v globálních rozměrech, navíc je ovlivňované přírodními fyzikálními zákonitostmi prostorového šíření, které se mění podobně jako počasí. Nabízí se tak nepřeberné množství situací a náhod, kdy se podaří něco málo obvyklého a potom mluvíme o vzácném úlovku. V uplynulých letech jsme přišli o řadu atraktivních KV ikon, v čele s Radio Australia. Řada stanic zase racionalizovala své možnosti a přešla na využití vzdálených výkonných vysílacích středisek na jiných kontinentech. Zde působí již známý problém KV lovce. Když slyším třeba vysílání Radia Japan z Francie, nebo Radio Canada z Afriky, mám z toho divný pocit a něco se ve mně vzpírá toto se zájmem poslouchat.
Každopádně pořád nalézáme zajímavé stanice ze všech kontinentů a z mnoha exoticky znějících zemí, počínaje Radiem New Zealand. Ty zcela naplňují pocit nefalšovaného dálkového příjmu, kdy se signál lehce houpá v rychlém úniku a nepřestává nás udivovat sílou signálu, bez rušení i přednesem. Jedná se namátkově o vysílání z pacifických Mariánských ostrovů i z Guamu, z Filipín, Thajska, ze Zambie, Madagaskaru, Jižní Afriky, z více jihoamerických zemí, také z USA, kde těžiště vysílání dávno převážilo ve prospěch náboženských nadací, šířících evangelium. Každý jistě nalezne specifikace, které jsou mu osobně bližší a vzácnější.
Pozvolný útlum tzv domestic stations, vysílajících pro vnitrostátní oblast na nižších KV pásmech je do jisté kompenzován neutuchajícím zájmem o vysílání hobby pirátů, které je už po desítky let zajímavou specializací.
Kromě rozhlasu vytěžuje krátké vlny nepřeberné množství pevných i pohyblivých služeb. Většina z nich je digitalizovaných, ale cestu k nim si najde každý zájemce, vybavený počítačem, zájmem a trpělivostí. Zůstala ještě i část hlasových služeb, zejména k zabezpečení leteckého provozu a dokonce pozůstatky telegrafie, ta ovšem dnes dominuje především v amatérských pásmech. Krátkovlnné amatérské vysílání se těší neutuchajícímu zájmu a také tam se provoz značně posunul ve prospěch digitalizace.
Patřím ke generaci, která s DXingem na krátkých vlnách začínala a také na nich skončí. KV komunikace patří k technickému a kulturnímu dědictví a jejich využití hned tak nevymizí. Užívejme si jich, jak jen to jde.
K textu bych doplnil frekvence-kmitočty. jinak hezky napsáno. Díky.
Dobrý den příteli Václave D;
Roky spolupracuji s Petrem Prausem ( OK1DPX) v jeho vydavatelsko publikační činnosti ( HAMÍKŮV KOUTEK).
Má "SPOLUPRÁCE" je trvale orientována na "Dětskou radiotechniku". Kolaps SV v ČR ( krystalky "všeho druhu" jsem "pořešil" experimenty na rozhl. ( nižších) pásmech KV s MLAp + IO TA7642 + ( i jen dvoutranzistorový) NFZ.
Václave - prosím - lze získat časové vysílací schema ( na KV) z evropských i blízkovýchodních států ?
S popsaným modelem přijímám ( max současně 3 stanice) celkem snad více než 10 stanic - ale mimo maďarštiny. ruštiny ( UA) je nedovedu ztožnit ( s nejistotou Italie, Rumunština). Rád bych Ti Václave poslal mé již zpracované texty ( k posouzení - k rozšíření) - ale Tvojí mail adr. neznám. Děkuji a zdravím z Ostravy: Josef
Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015
