Košík je prázdný
V následující sérii článků bych se chtěl vrátit v čase a popsat své zkušenosti se stavbou a provozováním dálkově ovládané přijímací stanice, dále třeba i inspirovat další kolegy v klubu, kteří o stavbě přijímací stanice na vzdáleném místě uvažují, nebo jim i poradit se stavbou a zapojením různých komponet a částí přijímací stanice.
Na dálkovém příjmu signálů v klasických AM pásmech (dlouhé, střední a krátké vlny) mě vždy fascinovalo, jak jsou tato pásma proměnlivá v závislosti na denní či roční době. Po západu slunce se ze šumu začnou vynořovat mnohdy velmi vzdálené a exotické stanice a vysílače. Je úžasné co všechno za zvláštní, cizokrajné a někdy i tajemné zvuky tisíce kilometrů vzdálených vysílačů je možno vylovit z éteru, který je kolem nás. Myslím si, že příjem stanic v klasických AM pásmech středních, dlouhých a krátkých vln má svoje veliké, neopakovatelné a nenahraditelné kouzlo, velikou dávku romantiky a exotiky velkých dálek. Dálek, které signály v těchto pásmech na cestě mezi anténou vysílače a anténou našeho přijímače musely urazit.
Je to už dávno, co jsem ve svých cca pěti letech v garáži objevil starý tranzistorák Rossija 303, ačkoliv mě všichni ujišťovali, že určitě nehraje, tak jsem do něj tajně vrazil devítivoltovou baterii a čekal co se stane:-), rádio se kupodivu rozehrálo... každý večer jsem na něm potom ladil rozhlasové pohádky Hajaja na středních vlnách a zároveň si i všímal, jak se s večerem pásmo zaplňuje, jak se při přelaďování ozývají různé hvizdy, houkání atd... zkusil jsem přepnout i na krátké vlny a slyšel směsici různých "hatlamatilek" a tajemných zvuků. V té době (cca rok 1993) dávali v TV film Miraklet i Valby (Zázrak ve Valby) - bylo to o malém klukovi - radioamatérovi, který ladil rádio, naladil nějaké tajemné vysílání a pak se s kamarády a svojí láskou dostal do středověku, tehdy jsem to viděl u dědy, seděl napnutý před jeho malým, černobílým Merkurem a hltal to:-) Také jsem si myslel, že takové tajemné vysílání někdy naladím:-)... Vždy, když jsme projížděli okolo, jsem vyhlížel a obdivoval jihlavský středovlnný vysílač (červená světýlka nahoře v kapacitním nástavci). Původní Rossija se nedochovala, jako dítě jsem ji nakonec rozebral a důkladně prozkoumal, stejně jako další a další SV a DV tranzistoráky... postupem času jsem se po nějaké době dostal ke starým elektronkovým rádiím (Tesla Populár, Symfonic, Empo 451M atd..) a stále zkoušel lovit vzdálené stanice... teprve před pár lety jsem začal i se psaním opravdových poslechových reportů stanicím a sbíráním QSL kartiček. Stále se věnuji výhradně pouze klasickým AM pásmům (DV, SV, KV) a rozličným provozům v nich (AM, DRM, CW, SSB, SSTV, úzkopásmové FM apod.).... Kdybych to tenkrát jako pětiletý věděl, že se do toho tajemného areálu SV vysílače Jihlava - až přímo ke stožáru jednou podívám, navíc odtud dostanu i tu neonovou lampičku z vrcholu stožáru a bude mi umožněno odvézt si spousty kilogramů historické technické dokumentace k vysílači. Že jednou získám i několik původních velkých patních izolátorů z "Eiffelovek", které byly vidět z vlaku cestou do Prahy (starý vysílač Liblice - 1931 až 2004 - SV a DV vysílač, OMA50 atd..). Tenkrát jsem ani netušil, že za nějakých dvacet let budu mít SDR rádio k počítači a to jak vypadá přijímaný signál i uvidím na monitoru a oproti Rossiji 303 s tím půjdou dělat všelijaká "kouzla", že budu sbírat QSL kartičky a že z toho všeho nejspíše bude koníček na celý život.
S SDR jsem se poprvé setkal v roce 2013 zakoupením přijímače Bonito RadioJet 1102S, to jsem ještě přijímač provozoval doma na stole v bytovce. Bohužel kvůli hladině rušení jsem postupně přišel na to, že tudy cesta určitě nepovede. Koncem roku 2014 jsem provedl několik pokusů s RTL SDR 2832 ve funkci TCP serveru běžícím na notebooku s Linuxem Ubuntu a později na mikropočítači Raspberry Pi, jako klienta jsem používal druhý notebook s Windows 7 a programem SDR Sharp. I když jsem to testoval v rámci jedné domácí sítě, už to defacto bylo "vzdálené ovládání". Bohužel jsem ale velmi rychle přišel na to, že tudy rovněž cesta nepovede - server s RTL 2832 často nepravidelně padal, bylo to velmi nestabilní. Následovalo několik pokusů s ovládáním přijímače Bonito prostřednictvím aplikace třetí strany - TeamVieweru. Zde už se dostavily první úspěchy - přenos zvuku i pohyblivého spektra byl velmi rychlý a svižný, nic se nesekalo, nepadalo. Přijímače Perseus a Cloud IQ, které mám dnes a které režim klient - server přímo podporují bez požadavků na software pro vzdálenou plochu od třetích stran, jsem tehdy ještě nevlastnil.
Na jaře 2015 jsem začal shánět pozemek pro stavbu stanice, objíždět a obvolávat realitní kanceláře, prohlížet inzeráty, nakonec po dohodě s příbuznými, kteří mi umožnili "ukrojení" a vytvoření nové parcely (cca 900-1000 m2) z části zahrady zděděné po mém dědečkovi v jednom malebném jihočeském městečku. K této zahradě jsem měl už od dětství velice kladný vztah a oddělení její části pro mé antény jsem s velikou radostí uvítal. Navíc je to v obydlené a hlídané části, není nutné se tedy bát zlodějů a vandalů, je to uprostřed okolních zahrad a daleko od okolních domů - to naznačovalo, že se jedná o klidné a nezarušené místo. Cca 900 - 1000 m2 na běžné antény bohatě stačí a jsem za ně rád, na stovky m dlouhé Beverage si prostě musím nechat zajít chuť:-). První pokusy s příjmem v této lokalitě jsem provedl v sobotu 21.3.2015 - tedy den po zatmění slunce:-) Prováděl jsem ho pomocí netbooku napájeného z baterie, přijímače Bonito a antény Boni-whip napájené z baterie. Naladil jsem dlouhé vlny, které jsem měl vždycky a všude nejzarušenější a valil oči..... všude ticho, spodní křivka šumového pozadí hluboko pod úrovní -140dB na spektru tohoto přijímače, původně jsem si myslel, že nefunguje anténa. Anténa ale fungovala a z nízkého šumového pozadí se při prolaďování v ohromné síle a naprosto čistě začaly vynořovat Poláci na 225 kHz, Radiožurnál 270 kHz, Europe 1 183 kHz, Francouzi 162 kHz, Rumuni 153 kHz, RTL 234 kHz, Alžírsko 252 kHz.... Obdobná byla situace i na SV, kde jsem v dopoledních hodinách slyšel naprosto čistě silnější evropské stanice, na které jsem byl doteď zvyklý jen večer a ještě ve špatné kvalitě. To stejné vyšší i nižší krátké vlny....čisto.... Po těchto pokusech mě ovládlo obrovské nadšení a odhodlání do budování dálkově ovládané přijímací stanice. Samozřejmě, uznávám, že někde v "opuštěné divočině" by to s čistotou bylo ještě lepší, možná by tam bylo i více místa na dlouhodrátové antény, ale přineslo by to i spoustu nevýhod - zejména strach z vykradení nebo vandalismu. Svojí přijímací lokality a pozemku, který jsem dostal od rodiny darem, si tak nesmírně vážím. Den 21.3.2015 zároveň považuji za den vzniku mé přijímací stanice. Do země jsem poprvé kopnul o dva týdny později a položil první (padesátimetrovou) část trubky pro přívod NN napájení 3x400V / 230V a datový optický kabel.
V následujících článcích bych se s Vámi chtěl podělit o své zkušenosti se stavbou, různá schémata jak jsem jednotlivé části stanice řešil, fotografie apod.
Martin Bobek
Skok v ÄŤase kupĹ™edu:-) - prvnĂ postavená vertikálnĂ pĹ™ijĂmacĂ antĂ©na se SV balunem. V pozadĂ 2x2 aktivnĂ loop AAA1-C na 4m dĹ™evÄ›nĂ©m stožárku.
Jee ahoj, já jsem úplně zapomněl, že tu visí ještě tenhle "úvodní" článek:-).... teď úplně celý ten seriál o budování SDR stanice začal vycházet v klubovém časopisu, tak tady na stránkách to asi opravdu zůstane jen u tohoto úvodu.
Liblické Eiffelovky byly hezké, škoda jich, že padly. Konstrukčně velice podobný typ stožáru, jenom v menším provedení je ještě v Litomyšli. Ten stožár co je na fotce + ještě jeden hodně podobný, který tam mám, beru více-méně jako provizorní anténu na pár let a bude nutné se do budoucna poohlédnout po něčem lepším. Oproti době psaní článku se toho dost změnilo (např. zemnící síť), nějaké úspěchy v podobě třeba amerických SV stanic na to byly, ale není to ještě ono....hlavně co se týče měření parametrů analyzátorem a výpočtů.... navíc, na anténní vodič bych už nikdy nepoužil lanko, ale vždy jen plný drát, i když je to v izolaci, tak na větru a dešti to lanko doslova hnije zevnitř.... v případě vertikálu bych chtěl něco s pořádným kapacitním kloboukem, v případě smyčkových antén, pak takové ty velké smyčkové antény, jak bývají vidět na fotkách na různých profi střediscích. Mně osobně se moc líbí ten styl těch starých vysílacích stanic - dobová uhlazenost - mezi anténami kytičky, stromečky atd... tak v tomto stylu se snažím budovat i svou přijímací stanici.
Ještě jedna věc, předminulou sobotu jsem u antény podotahoval kotevní lanka...předtím jsem s tím nic dva roky nedělal, zaujalo mě, jak to bylo volné (několik větrných smrští a bouřek to za tu dobu ustálo)... je to zvláštní pocit, když si člověk uvědomí tu analogii s velkými stometrovými a a ještě vyššími stožáry....
jde vidět že tě ty "Eiffelovky" zaujaly když sis dal práci s výzdobou stožáru :)
Wau o něčem takovém uvažuji taky už nějakou dobu, udělat si na chatě, kde jsem jen o víkendech vzdálenou poslechovou stanici. Těším se na další díly, třeba mi budou inspirací k něčemu podobnému.
Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015
