Dočasně uvolněných 5 frekvencí tohoto silného vysílače je pro nás na Moravě vždy příležitostí k zalovení si v éteru.
Tipy pro DX-y jsem zpracoval do tabulky.

Vlasta se narodil 6. února 1959 s komplikovaným tělesným postižením. Svůj handicap snášel statečně, byl vnímavý a snaživý a zvládl vše potřebné, včetně solidního vzdělání. Jeho největším zájmem se stalo bezesporu rádio. Brzy po vzniku našeho klubu objevil toto společenství jako to pravé prostředí, kam patří. Uměl trpělivě poslouchat, ale nebál se ani bastlení a šel do všeho, pokud stačil zvládnout potřebné nástroje. Našel si úzké zaměření na středních vlnách. Oblíbil si přenosná rádia, protože manipulace s nimi mu byla nejbližší a snadná. Při skromných možnostech upřednostňoval četné laděné anténní jednotky a především si oblíbil rámové antény, které mu v domácích podmínkách nahrazovaly pořádné venkovní. Snaha mnoha našich kolegů s mnohostrannou pomocí pokaždé nevyzněla zcela podle úmyslu, Vlasta měl svá přísná měřítka a metody. Mrzí mne třeba, že přes velkou snahu nikdy se nepodařilo instalovat jeho MiniWhip.

Drátové antény jsou v poslední době trochu opomíjené. Pro poslech v přírodě a v dočasných "polních" podmínkách vůbec jsou ale stále jednou z nejvhodnějších možností. Inspirací pro jejich stavbu můžou být i antény vojenské.

Historie této příručky sahá do roku 1995, kdy jsme takto nasytili potřebu papírových seznamů českých a slovenských stanic. Mít v praktickém formátu A5 doma i na kopci po celý rok ucelený přehled vysílačů, to byla výhra. Vzápětí si o příručku psali též nadšení kolegové z Německa a předem přikládali peníze. Za více než dvě desetiletí prošla naše ročenka složitým vývojem, obměnou redakčního týmu i tisku. Hlavně se však rok od roku zdokonaloval její obsah, aby obsáhl ještě detailnější a aktuálnější informace o vysílačích. Že jde o seriózní a zdařilé dílo, svědčí také zájem firem a institucí, které si je ve větším počtu objednávají. Kdo se systematicky zabývá dálkovým příjmem, ocení pomůcku tohoto typu a ví, že ji snadno nenahradí stažením čehosi z Internetu, přičemž ušetří pár korun, kterými má podpořit svůj klub. V nejnovějším vydání nás upoutá, jak opět vzrůstá počet českých AM vysílačů, četné změny a novinky v FM seznamech, důraz na narůstající scénu DAB+, dokonalé mapky vysílačů i četné doplňky, jako rozhlasové a TV normy. Těžko byste hledali na trhu něco srovnatelného. Tak jako před sto lety patřil do každé rodiny knižní kalendář, dnes každý příznivec dálkového příjmu sahá po této ročence a ví proč.

http://www.dx.cz/index.php?obsah=eshop&akce=detail&produkt_id=14#top

Poďme sa pozrieť, čo je dnes ešte možné prijímať na stredných vlnách zo štátov bývalej Juhoslávie. Juhoslávia začala masívnejšie investovať do lokálnej rozhlasovej infraštruktúry koncom šesťdesiatych rokov na základe udalostí v Československu v auguste 1968. V rámci posilovania svojej obranyschopnosti vznikli plány na vybudovanie SV vysielačov s lokálnym štúdiom v takmer každom "okresnom" meste. V sedemdesiatych a osemdesiatych rokoch k tomu pribudli veľké vysokovýkonové vysielače šíriace programy jednotlivých republík federácie.

Procházeli jste si někdy přehled bandscanů na FM listu? Dívali jste se na něj někdy v posledních měsících? Pak vám jistě neuniklo, že čeští DX-eři na něm patří mezi evropskou elitu. Opravdu! Mezi deseti DX-ery s největším počtem úlovků v Evropě je hned pět Čechů. První pozici drží dle očekávání náš „DX guru“ Petr Vozár, který se blíží těžko uvěřitelné cifře 1400 kousků. Na dalších pozicích jsou pak s odstupem několika set kousků Daniel Neumann, Jirka Pažout a Pavel Flégl. Jména to jistě pro nás velmi známá. Čechy v první desítce pak uzavírá Tonda Roll.

Nadpis, vypůjčený ze středovlnné rubriky v našem časopise, obohacuji dalším zdůrazněním, že ať se to komu líbí nebo nelíbí, je dodnes toto pásmo nabité stanicemi a nepřestává být jedinečným rejdištěm pro dálkový příjem. Spíše naopak, možností pro nás přibývá s tím, jak silné evropské stanice postupně uvolňují místo. Podívejme se blíž, co přineslo uvolnění šestnácti německých a francouzkých kmitočtů. Rozvažme, čeho chceme v dálkovém příjmu na SV dosáhnout a co k tomu potřebujeme a co slibují výhledy pro nejbližší léta.

V únoru jsme v klubové konferenci diskutovali příjem ukrajinských SV stanic. Ty stále sledují zavedený kurz v této zemi: střídavě bývají v provozu, načež téměř náhle ukončí vysílání z ekonomických důvodů a stejně nečekaně se zase v éteru vynoří. Nezbývá, než je pro udržení přehledu na pásmu trvale sledovat. Krásným doplňkem k představě o fungování ukrajinských vysílačů byla reportáž obrazem a slovem na nedávném klubovém výročním setkání.