Czechoslovak DX club
Československý DX klub - Czechoslovak DX Club
Horní 9, CZ-768 21, Kvasice, Czech Republic
Home Page of Czechoslovak DX Club mail@dx.cz
Menu
Czech English

· Hlavní strana
· O CSDXC
· Přihláška
· Co je DXing
· Klubový časopis
· Kontakty
· Klubové akce
· Klubová edice
· Diplomy
· Technika
· Předpověď šíření
· Výluky vysílačů
· Encyklopedie
· Ke stažení
· Odkazy na WWW

· Diskuzní fóra
· Emailová konference
· DX cluster
· Inzerce

· Témata
· Archív článků
· Top 10
· Statistika
Hledání

Doporučujeme
  
Rámová anténa s dálkovým laděním a směrováním (článek z RR 9/2005)
Autor: Frantiček Müller. Zveřejněno: Úterý 08.11.2005 v 17:20
Téma: Technika
V poslední době roste mezi radioamatéry i posluchači zájem o rámové antény. Přispívají k tomu některé výhodné vlastnosti rámu: malé rozměry, směrové účinky, zisk (zejména antény laděné), a také relativně jednoduchá výroba. Dalším prvkem, přispívajícím ke zvýšenému zájmu, je stále stoupající úroveň rušení na všech pásmech. Použitím stíněné rámové antény, která přijímá pouze magnetickou složku signálu, se nám většinou podaří snížit úroveň rušícího signálu a tím zlepšit poměr signál/šum.
Stíněné rámové antény používám již několik roků, a mám s nimi dobré zkušenosti.

Výborně se osvědčily při příjmu NDB na dlouhých vlnách. Se stíněným rámem o průměru jeden metr, který používám již několik let, se mi podařilo zachytit a identifikovat přes 1200 NDB. Ale postupem času se rušení nevyhnulo ani mému QTH, a tak jsem se rozhodl zkonstruovat novou stíněnou rámovou anténu, ale dálkově ovládanou, a umístit ji na střechu domu, co nejdále od zdrojů možného rušení.

Zkonstruovaná anténa má průměr 60 cm a ladí v rozsahu 195 až 600 kHz . Na obr. 1 je celkový pohled na anténu, nasunutou na trubku stožáru. Anténa se skládá ze čtyř hlavních dílů (viz obr. 2):

1. vlastního rámu, ve kterém je uložena ladící cívka,
2. podstavce, ve kterém je umístěna ladící jednotka,
3. ladící jednotky,
4. a spodního víka s upevněním na stožár.

Ad 1. : Rám tvoří hliníková trubka o průměru 32 mm, síle stěny 2 mm, která je stočena do kruhu o průměru 60 cm. Tento rám byl kdysi zakoupen na radioburze, a původně pracoval jako širokopásmová KV anténa. Když jsem jej získal, byla to pouze prázdná trubka, a musel jsem vyřešit, jak do ní navinout potřebnou indukčnost. Do trubky je, jako nosná část, vsunuto víčko od elektroinstalační vkládací lišty. Víčko má tvar U, dobře se do rámu zasunuje a drží tvar. Na tuto nosnou část je z obou stran přichycen patnáctižilový plochý kabel AWG 28-15 (dodavatel GES). Přichycení je provedeno plastovými cvočky které procházejí řezy mezi vodiči kabelů a otvory vyvrtanými v nosném víčku v rozestupu asi po 15 cm. Takto připravený polotovar byl vsunut do rámu a na obou koncích upevněn. Oba provlečené kabely byly propojeny do dvou cívek: 26 závitů je cívka laděného obvodu a 4 závity tvoří cívku vazební. Detail plochých vodičů, jejich upevnění v rámu a propojení cívek je na obr. 3.

Ad 2. : Podstavec antény tvoří krabice o rozměrech 140 x 85 x 85 mm, a je vyrobena svařením z hliníkového plechu síly 5 mm. K podstavci je čtyřmi šrouby přišroubován rám antény a uvnitř podstavce je upevněna ladící jednotka.

Ad 3. : Srdcem celé antény je ladící jednotka. Na izolační nosné desce je upevněn ladící kondenzátor - duál Hopt. Obě sekce kondenzátoru jsou spojeny paralelně, takže výsledná ladící kapacita je asi 26 až 720 pF. Ladění kondenzátoru zajišťuje, přes dvojici ozubených kol a třecí spojku (obr.4), převodový synchronní motor reverzační B406, výrobce Regulace-Automatizace Bor (obr. 5). Osa ladícího kondenzátoru je vyvedena na obě strany. Na jedné straně přes převod 1:6 (tato strana je využita pro ladění), na druhé straně přímo. Na této straně je připojen odporový trimr, který slouží jako snímač pro indikaci ladění (obr. 6). Na nosné desce ladící jednotky je ještě upevněn emitorový sledovač (obr. 5) pro přizpůsobení antény ke koaxiálnímu kabelu, svorkovnice a dva konektory: koaxiální PL pro připojení antény k přijímači, a šestišpičkový ŠR pro napájecí a ovládací kabel (obr.7). Ladící jednotka je jako celek připevněna dvěma šrouby M5 do podstavce antény.

Ad 4. : Spodní víko tvoří opět hliníkový plech síly 5 mm, ke kterému je přivařena trubka o průměru 60 mm a délce 120 mm. Na spodním okraji trubky jsou po 120 stupních závity pro šrouby M6, které slouží, po nasunutí trubky na nosný stožár, k upevnění antény. Ve víku je vyříznut obdélníkový otvor, kterým procházejí oba konektory ladící jednotky.

Anténa je upevněna na horním konci otočného stožáru, umístěného na ploché střeše schodiště, a dálkově otáčeného. Ovládání (otáčení antény a ladění antény) je jediným pákovým ovladačem: pohybem vpravo nebo vlevo se anténa otáčí, pohybem nahoru nebo dolů se ladí.

V tomto článku jsem se snažil stručně popsat konstrukci a výrobu laděné stíněné rámové antény s dálkovým ovládáním. Článek neměl být podrobným návodem pro výrobu, ale pouze inspirací pro samostatnou konstrukci.


 
Hodnocení článku
Hodnocení: 4.95
Hlasů: 20


Ohodnoťte tento článek:

Excelentní
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout článek  Vytisknout článek

 Poslat známým  Poslat známým

Přidružené téma

RADIO revue

"Login" | | 3 komentáře | Prohledat diskuzi
Úroveň
Za obsah komentáře odpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrujte se

Re: Rámová anténa s dálkovým laděním a směrováním (článek z RR 9/2005) (Skóre: 0)
Autor: DXer v Pátek 30.12.2005 v 16:04
Jenom stručná krysí poznámka ke konstrukci: moje zkušenosti říkají, že rámovky tvořené plochými vodiči mají velkou mezizávitovou kapacitu, a že v rámci přeladitelnosti je tedy líp použít volné dráty v trubce, ač to dá víc práce. Druhou věcí je to, že osobně bych nepoužil vazební cívku, ale zesilovač s tranzistorem, např. s fetem J310, kterým teče kolem 30mA, čímžpádem se hned tak nezahltí silným signálem, nebo rovnou dva a tak jde pak použít symetrické zapojení, což je ještě lepší. Zdvihne se tím jak selektivita, tak síla signálu...




Re: Rámová anténa s dálkovým laděním a směrováním (článek z RR 9/2005) (Skóre: 0)
Autor: DXer v Pátek 30.12.2005 v 16:13
Jo a ještě jedna možnost: selektivitu a citlivost by patrně zlepšilo zvýšení "Q" antény, tedy LC obvodu, za použití "lambda diody" dle mého kolegy Ramona Vargase, z Limy v Peru. Používá totiž neobvyklé zapojení kombinace fet/bipolar, které je stabilní, na rozdíl od kdysi v DXR zveřejněného zapojení s dvěma fety, které tedy stabilní nebylo...
Obvod jde odvodit z jeho zapojení přijímače na tomto webu: http://krysatec-labs.crypt.sk/phprs/view.php?cisloclanku=2005111702
a stabilní opravdu je, neb jsem to zkoušel osobně!
Dodávám jen, že jde o jeho vlastní konstrukci a že Ramon přednáší v Limě na univerzitě v oboru telekomunikace.
Zapojení též vyšlo (i s jinými doporučenými součástkami) v časopise AR a to letos koncem roku.




Reprodukce zde zveřejněných informací jen s udáním jejich původu (CSDXC)
Information published on these pages may not be reproduced unless the source (CSDXC) is mentioned.

Powered by PhpNuke Powered by Apache Powered by MySQL Powered by PHP Powered by PhpBB Really Simple Syndication

Generování stránky: 0.257 Vteřin