Czechoslovak DX club
Československý DX klub - Czechoslovak DX Club
Horní 9, CZ-768 21, Kvasice, Czech Republic
Home Page of Czechoslovak DX Club mail@dx.cz
Menu
Czech English

· Hlavní strana
· O CSDXC
· Přihláška
· Co je DXing
· Klubový časopis
· Kontakty
· Klubové akce
· Klubová edice
· Diplomy
· Technika
· Předpověď šíření
· Výluky vysílačů
· Encyklopedie
· Ke stažení
· Odkazy na WWW

· Diskuzní fóra
· Emailová konference
· DX cluster
· Inzerce

· Témata
· Archív článků
· Top 10
· Statistika
Hledání

Doporučujeme
  
300 vydání našeho časopisu
Autor: CSDXC. Zveřejněno: Sobota 14.02.2015 v 09:18
Téma: RADIO revue

Už jsme si naše výročí připomněli v minulém, prosincovém čísle Radio Revue, které zdobily velké zlaté číslice „300“. Ano, v prosinci jsme rozeslali všem čtenářům vydání s pořadovým číslem 300.

K tomuto počtu jsme se dostávali pomalu, měsíc za měsícem, celých 25 let, už od roku 1990. Od revoluce v té době uplynuly dva měsíce, my jsme na leden svolali do Prahy celostátní setkání, na kterém jsme založili Československý DX klub. Informace o něm byla až v únorovém čísle našeho nového časopisu, který jsme ale bez ohledu na věci příští začali vydávat už v lednu. Dostal název DX REVUE podle svého předchůdce, který vycházel ještě za hluboké totality a potom po akci StB proti nám jsme vydávání museli zastavit.


První čísla DX REVUE nesla všechny známky tehdejších omezených možností. Omezené zdroje pro náplň časopisu, omezené výrobní prostředky (psaní textů, tisk) a koneckonců i omezené finanční prostředky. V té době byla ale velká euforie, a tak se lidé nabízeli, že budou dělat všechno zadarmo.

Texty pro první čísla byly psány na stroji. Díky kontaktům v drážní tiskárně v Plzni se tyto texty ofotily v temné komoře na ploché filmy, ty se nastříhaly a pracně se z nich slepovaly články, titulky a obrázky na další fólie, ze kterých se potom kopírovaly na tiskové desky. Nějakým příznivým řízením osudu, kterému se náš kontakt v tiskárně snažil ze všech sil pomoci, dostala tiskárna jako první pracoviště na celém ředitelství Jihozápadní dráhy v Plzni osobní počítač. A nebyl to žádný šunt, ale poctivá americká značka HP. V té době byl v jedné kanceláři v 1. patře ve zkušebním provozu jiný osobní počítač, výrobek tehdy slavného JZD Slušovice. Na moravský zázrak se chodili všichni dívat a pracovník, který ho měl na svém stole, se snažil, aby zkušební provoz prodloužil na co nejdelší dobu.

V té době už PC od HP vyrábělo první texty a titulky. Byl tam i skener a laserová tiskárna, takže první skromné DTP pracoviště se začalo klubat na svět. Pro výrobu celých stránek sloužil program PageMaker. To byl zázračný program, který je užitečný ještě dnes a i dnešní časopis se v něm vyrábí, přestože už v mnohem dokonalejší verzi. Laserová tiskárna, také od HP, byla schopna vytisknout kompletní stránku A4 s textem i obrázky, a tak byl proces výroby DX Revue značně urychlen. Laserová tiskárna vytiskla stránky na speciální pauzák A4 a tyto listy se potom mnohem lépe kopírovaly na tiskové desky. V té době měl náš časopis sotva 20 stránek formátu A5, ale nadšení bylo velké a další nárůst počtu stránek bylo možné očekávat.

Od samého začátku byl náš časopis tvořen způsobem, který vlastně platí dosud, i když už ne v takovém měřítku. Tehdy jsme se dohodli, že v časopisu budou stálé rubriky a v nich se budou objevovat výsledky naší činnosti. Každá rubrika bude mít svého redaktora, to znamená toho, který je v dané oblasti nejzkušenější, ať už jde např. o krátké vlny, střední vlny, VKV, služby apod. Redaktorovi budou ostatní členové klubu posílat své příspěvky, on je bude třídit (to znamená řadit podle kmitočtů) a přepisovat načisto do své rubriky. Rubriku pak pošle poštou šéfredaktorovi. Ano, poštou, o nějakém e-mailu si na začátku 90. let mohl každý nechat jen zdát. Ale nikomu to nevadilo, protože zatím nevěděl, jak může být mailová korespondence přínosná. Stejný způsob redaktorské práce trvá dodnes, i když dnes už je zpracování rubrik na počítači snazší a mnohem rychlejší, zvlášť když příspěvky od členů klubu jsou psány také na počítači do jednotného formuláře. Přesto je to práce chvályhodná, protože je dobrovolná a jedinou odměnou redaktorům je jejich osvobození od členských příspěvků.

Jak šly roky, členů klubu a zároveň čtenářů časopisu přibývalo, a tedy podle očekávání i procento „pravých“ DXerů mezi čtenáři se postupně snižovalo. Narůstal počet stránek klubového časopisu a s tím se rozšiřoval výběr témat. Po 12 letech vydávání DX Revue časopis změnil svůj název na takový, který by lépe vyjadřoval jeho zaměření. Tedy už nikoliv striktní zaměření na DXing, ale na širší oblast toho, co nás nejvíc zajímalo - rádio, jeho historie a současnost. V lednu 2002 se časopis objevil s novou hlavičkou - RADIO revue. Ano, někdo jistě řekl: Proč ne pouze RADIO? Proč tam ještě dáváte nějaké další cizí slovo? - To byla pravda, nicméně ochranná známka RADIO měla v té době v ČR svého majitele. A tak jsme velký nápis RADIO doplnili ještě malým dodatkem „revue“.

Další zlom ve vydávání našeho časopisu nastal po dalších 8 ročnících. To byl rok 2010. V té době už bylo nepřijatelné, aby tiskovina vycházela stále v malém formátu A5 a v černobílém provedení, když všechno kolem nás zářilo barvami. Jedině ony jsou přirozené a všechno ostatní je jen náhražka. Jenže my jsme nemohli vydávat drahý barevný časopis, jako byly ty na stáncích. Na to jsme neměli dost čtenářů, ani reklam, ani sponzora, který by kompenzoval velké finanční ztráty při vydávání takového periodika. Byli jsme stále ti nadšenci, kteří víceméně amatérským způsobem píší pro amatéry stejného zaměření. Ale i takoví lidé mají své ambice a snad i nárok na trochu radosti z práce, která se podaří. Jak to tedy zařídit? V té době už technické možnosti nebránily tomu, aby se časopis distribuoval v elektronické podobě. A tak první číslo roku 2010 spatřilo světlo světa ve velkém formátu A4 a v elektronickém, plnobarevném formátu PDF.

Rázem bylo všechno o skok dál. Časopis už vypadal jako skutečný časopis, ne jako skromný zpravodaj ještě skromnějšího zájmového spolku, zvětšila se plocha stránek a na fotografiích bylo nebe modré a tráva zelená. Bylo trochu smutné, že radost z toho neměli všichni naši kluboví kamarádi. Někteří neměli počítač, někteří neměli e-mailovou adresu, jiní zase lpěli na papírovém výtisku, který jediný byli ochotni číst. Nakonec ale těch, kteří se kvůli změně formátu časopisu s námi rozloučili, nebylo mnoho. K našemu překvapení se celá řada váhajících rozhýbala, koupili si počítač, zařídili si e-mailovou adresu, požádali kamaráda nebo někoho z rodiny, aby jim po nějakou dobu časopis stahoval a tiskl. Během roku nebo dvou se všechno srovnalo a dnes probíhá distribuce časopisu bez problémů. I když máme jisté soukromé podezření, že někteří z těch konzervativnějších si časopis stále ještě tisknou na papír, a že jim příliš nevadí prohlížet si černobílé obrázky.

Pryč jsou ty doby, kdy jsme pro časopis jezdili do tiskárny, balili do obálek, nalepovali adresní štítky, nosili na poštu... Měl by na to dnes někdo čas? Dnes zvládneme výrobu i distribuci z jednoho místa od stolu s počítačem. Mohl by to zvládnout, při vší úctě, i fyzicky úplně nemohoucí člověk, který by ani nemusel opustit práh svého bytu. Výroba časopisu do konečné podoby stránek si sice vyžádá nějakých 70-80 pracovních hodin (k tomu je třeba připočítat práci redaktorů rubrik, jejíž časovou náročnost neznáme; redaktoři připravují své rubriky doma, většinou v jednoduchém formátu Excel, Word, text apod.), ale s tím je třeba počítat. Po dokončení časopisu se jeho soubor PDF nahraje na úložiště a z klubové databáze se pošle mail všem členům klubu, že si mohou svoji kopii stáhnout na udané adrese. A je to. Pak už tvůrce jen čeká, jestli někdo upozorní na neplechy, které v novém čísle způsobil tiskařský šotek. On totiž nikdy nespí. To má s námi společné. Skutečný DXer také nikdy nespí.

Staré časy jsou pryč, my jedeme stále dál i po 25 letech. Za tu dobu jsme se s některými kolegy rozloučili, buď si našli jiného koníčka, nebo jinou ženu, která už nebyla tak tolerantní, nebo museli odejít na věčnost. Naproti tomu je stále velké množství věrných čtenářů, které poznáme podle jejich nízkých členských čísel. To jsou ti nepřelétaví, kteří jsou DX klubu a časopisu věrní, protože si v něm rádi čtou o tom, co je zajímá a baví. A z toho mají dobrý pocit i ti, kteří časopis připravují. Z toho čerpají sílu do dalších let.

Změna je život

V roce 2015 vstupujeme do 26. ročníku našeho časopisu. Některý pozorný čtenář si možná všiml malé změny v hlavičce, ze které zmizelo drobné slůvko „revue“. O jeho dosavadní zástupné roli píšeme v předchozím textu. V současné době už si nikdo jiný v ČR nečiní nárok na ochrannou známku „RADIO“, a tak můžeme tento „plnohodnotný“ název používat pro náš časopis. Po 25 letech si to rozhodně zaslouží. Asi před 15 lety tady sice časopis stejného názvu nějaký čas vycházel (a nebyl špatný), neměl ale dlouhého trvání a zase zanikl. Dnes je v publikační činnosti obtížné pracovat komerčně s tématem „rádio“, ale je to pochopitelné, protože každý chce mít ze svého podnikání slušný zisk, v redakcích požadují lidé řádný plat apod. Naše výhoda je v tom, že máme nízké náklady, řadu činností děláme zadarmo, náš časopis má dlouhou tradici, široké zdroje informací doma i ve světě, máme kamarády, kteří občas rádi napíšou článek bez nároku na honorář... To všechno jsme budovali dlouhých 25 let, a možná ještě déle, když vzpomeneme na naši nelegální publikační činnost v 70. a 80. letech, pro kterou bylo shánění zdrojů informací těžší než dnes. Proto patří velké poděkování každému, který byť jen jednou přispěl do našeho časopisu nějakou informací, tipem na zajímavé stanice, fotografií, reportáží ze svého výletu s rádiem nebo jen krátkým dopisem, že se mu časopis líbí a že jeho příchod každý měsíc netrpělivě očekává...

 

Karel Honzík

 

Jubilejní 300. vydání časopisu můžete stahovat zde.

 

 


 
Hodnocení článku
Hodnocení: 5
Hlasů: 1


Ohodnoťte tento článek:

Excelentní
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout článek  Vytisknout článek

 Poslat známým  Poslat známým

Přidružené téma

RADIO revue

"Login" | | 0 komentáře
Úroveň
Za obsah komentáře odpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrujte se

Reprodukce zde zveřejněných informací jen s udáním jejich původu (CSDXC)
Information published on these pages may not be reproduced unless the source (CSDXC) is mentioned.

Powered by PhpNuke Powered by Apache Powered by MySQL Powered by PHP Powered by PhpBB Really Simple Syndication

Generování stránky: 0.210 Vteřin