Czechoslovak DX club
Československý DX klub - Czechoslovak DX Club
Horní 9, CZ-768 21, Kvasice, Czech Republic
Home Page of Czechoslovak DX Club mail@dx.cz
Menu
Czech English

· Hlavní strana
· O CSDXC
· Přihláška
· Co je DXing
· Klubový časopis
· Kontakty
· Klubové akce
· Klubová edice
· Diplomy
· Technika
· Předpověď šíření
· Výluky vysílačů
· Encyklopedie
· Ke stažení
· Odkazy na WWW

· Diskuzní fóra
· Emailová konference
· DX cluster
· Inzerce

· Témata
· Archív článků
· Top 10
· Statistika
Hledání

Doporučujeme
  
Zkušenosti s navázáním rámové antény na různé přijímače
Autor: Vlastimil Kubíček. Zveřejněno: Pátek 13.08.2004 v 17:06
Téma: Technika
Zde jsou moje zkušenosti z experimentů s navázáním rámové antény k různým radiopřijímačům.
Kdysi - v na začátku 90tých let - jsem pro středovlnný DX-příjem používal starou ruskou selenu 211 B.

Mojí první skutečnou rámovou anténou byla „obluda“ z palivového dřeva o rozměrech 50 x 50 cm. s deseti závity z měděného kablíku 0,5 mm s izolací PVC.

Tuto jsem připojoval pomocí dvojdrátového vedení od kondenzátoru do zdířek pro anténu a zem. Výsledkem byly otřesné směrové (či spíše nesměrové) vlastnosti.

Na kmitočtech pod 900 kHz se signál z rámovky fázově sčítal se signálem, který vznikal kapacitní vazbou antény proti zemi (rádio bylo napájené ze sítě), a na frekvencích nad 1200 kHz již po nějakém směrovém účinku nebylo ani stopy.

Přitom při postavení antény vedle rádia (a jejím odpojení od zdířek AZ) se ukázalo, že to směruje dobře na celém rozsahu středních vln a i ta selektivita je lepší.

Bohužel, můj malinký stolek znemožňoval používání rádia i s anténou a ještě psaní DX-úlovků. Proto jsem se rozhodl experimentovat s jiným způsobem navázání antény na rádio.

První verzí byly závity namotané okolo celého přijímače (a vazební závit okolo antény). To již bylo lepší, něco mezi tím jak to chodilo s přímým připojením z kondenzátoru na zdířek AZ a postavením vedle rádia.

Jenže v kmitočtech nad 1 MHz to dost šilhalo, nadto síla signálu byla o poznání menší než z antény vedle rádia. Potom jsem tedy přijímač otevřel a na jeho FA jsem vedle vazebního vinutí středovlnné cívky navinul 7 závitů kablíku, a na zadní víko jsem namontoval pár banánkových samic. Vypadalo to elegantně, ale ladění bylo stále tupé a signál (již z antény 60 x 60 cm. s deseti závity a 80 let Starým otočným kondenzátorem 50 až 500 pF) byl slabý. Při zmenšení počtu vazebních závitů na feritce na 5 se signál velice zlepšil!!!

Ale anténa "šilhala" i nadále...

Na anténě jsem tedy odřízl svod z "kroucené dvojlinky" a namontoval tenký koaxiál 50 Ohm.

Podobnou vazbu jako na Seleně jsem nainstaloval i do Olympie,- na její feritku jsem navinul vazební vinutí, ale v počtu 12 závitů – též vedle studeného konce cívky. Tuto vazbu jsem vyvedl na samici CINCH namontovanou na horní panel přijímače. Příjem byl s tímto vazebním vinutím o mnoho silnější než přes zadní souosý konektor.

Stejný konektor jsem zabudoval také na zadní víko Seleny místo banánkových samic.

Jenže šilhání antény a její poněkud tupé ladění se těmito i nadále nedařilo odstranit.

Pak mi Tomáš Burian poradil, že ten veliký vazební závit mám dát pryč, a namontovat vazbu menší. Stalo se, a ejhle! ladění bylo mnohem ostřejší a i to šilhání téměř vymizelo, i když ještě směrovost ještě nebyla zcela přesně dokonale "osmičková".

Ještě o něco později provedli OK2 BLO a Tomáš experiment se zesilovačem s FETem na vstupu pro rádio Nasa HF4E. Jenže tento pokus nevyšel...

Anténa se chovala jako ta první 50 x 50 cm, když ještě byla připojená přímo od ladícího kondenzátoru na zdířky AZ - nad to její zesilovač silně vazbil. Potom tedy jsme anténu 60 x 60 cm zrušili a na její kostru mi OK2 BLO namontoval rohové nosníky.

Dalšími pokusy s počty závitů a různými vazbami jsem došel ke dvěma jedině možným řešením:

Tím prvním je anténa bez jakéhokoliv vazebního vinutí, pouze se rádio, které má vnitřní feritovou anténu, postaví souose k anténě - přičemž si vlastní feritkou "nasaje" potřebný signál z rámovky.

Výhody:
Jednoduché a účinné! Je vhodné pro každé menší rádio s vnitřní feritovou anténou. Dále velká účinnost a dobré směrové vlastnosti (neexistuje žádná "elektrická složka" - tedy kapacitní vazba vůči okolí protože anténa nemá kapacitní protiváhu), - dále je snadná možnost regulace síly signálu i selektivity pouhou změnou vzájemné vzdálenosti přijímače a antény.

Nevýhody:
Nelze použít u rádií bez vnitřní feritové antény. Vyžaduje větší prostor pro anténu i s rádiem na stole. Někdy dost obtížná manipulace...

Zde je druhé řešení - tím je vazební závit velikosti asi třetiny až poloviny vlastního rámu. Pokud rádio má feritku, tak na její tyč vedle studeného konce cívky navinout vazbu, jejíž počet závitů odpovídá desetině až dvanáctině (to druhé spíše při aperiodických feritkách) počtu závitů vlastního vinutí feritové antény.
Anebo připojit svod od rámové antény paralelně k vazebnímu vinutí vstupního laděného obvodu (to tehdy nemá-li rádio feritku a ani FET na vstupu).

Nevýhody již vyplívají z výše uvedeného, hlavně není zcela vyloučena nežádoucí kapacitní vazba. To znamená, že u málo kvalitních vstupních dílů přijímačů mohou nastat "průlezy", neboť svůj vlastní signál „vyrábí“ i vazební závit a svod, přičemž tento signál nemá mít nic společného se signálem z vlastního laděného obvodu rámové antény!

Na Seleně jsem takto připojil rámovku na péro číslo 17 a kostru přijímače. Výsledkem sice byla relativně dobrá směrovost a ostré ladění, jenže – i zde také, sice slabě a pouze v podvečer, ale přece prolézaly krátké vlny!

Ale jinak opravdu vlastní kanálová selektivita rámovky nebyla skoro vůbec tlumena!
Směrovost byla (téměř) stejně dobrá jako u nepřipojené antény vedle rádia.

Pouze se ve dne nedalo chytit RAI na kmitočtu 1062 kHz - neustále bylo slyšet silné pražské Country Radio (pokus byl konaný v létě). Zatím co na rádio s anténou na stole RAI občas ze splitrů na chvíli "povyskočilo"...

Poprvé jsem slyšel také Tunis na 630 kHz z vysílače Djedejida i ve dne!!!

Vlastimil Kubíček

 
Hodnocení článku
Hodnocení: 3.84
Hlasů: 13


Ohodnoťte tento článek:

Excelentní
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout článek  Vytisknout článek

 Poslat známým  Poslat známým

Přidružené téma

Jak se dělá DXing

"Login" | | 3 komentáře | Prohledat diskuzi
Úroveň
Za obsah komentáře odpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrujte se

Re: Zkušenosti s navázáním rámové antény na různé přijímače (Skóre: 0)
Autor: DXer v Neděle 15.08.2004 v 21:35
Rámovky se zesilovačem se s přijímači co mají feritovou anténu obyčejně použít nedají. Leda že se feritka vypíná jako u ATS909 nebo ji můžete zastínit jako já u DX394. Ovšem bez zesilovače se to sice nezavazbí zpětnou vazbou ale bude to k ničemu taky leda že ten přijímač strčíte dovntř rámu a bude otáčet celým tím systémem. Krysa




Re: Zkušenosti s navázáním rámové antény na různé přijímače (Skóre: 0)
Autor: DXer v Neděle 15.08.2004 v 21:41
Ještě jsem zapomněl: na KV se dají dělat feritky či rámy kombinované s prutem. Výsledkem je kardioida, čili to má jen jedno minimum a to se dá využít k odladění nežádaného signálu či zaměřování.
Více viz. např. přijímače pro "hon na lišku" a Daneš, první díl nebo moje anténka na zaměřování na CB pásmu. Krysa




Re: Zkušenosti s navázáním rámové antény na různé přijímače (Skóre: 0)
Autor: DXer v Pondělí 16.08.2004 v 13:24
Ještě bych měl jednu poznámku k "šilhání" antény.
Ono je totiž nutný tu rámovku či feritku stínit!!! Požadavkem totiž je, aby přijímala pouze magnetickou složku pole a ne elektrickou! takže by bylo dobrý např rám na KV udělat ze smyčky koaxiálu, který má ve středu přerušené opletení (ale na obou koncích zemněné) nebo obdobně navinout rám do trubky a pod..




Reprodukce zde zveřejněných informací jen s udáním jejich původu (CSDXC)
Information published on these pages may not be reproduced unless the source (CSDXC) is mentioned.

Powered by PhpNuke Powered by Apache Powered by MySQL Powered by PHP Powered by PhpBB Really Simple Syndication

Generování stránky: 0.211 Vteřin