Czechoslovak DX club
Československý DX klub - Czechoslovak DX Club
Horní 9, CZ-768 21, Kvasice, Czech Republic
Home Page of Czechoslovak DX Club mail@dx.cz
Menu
Czech English

· Hlavní strana
· O CSDXC
· Přihláška
· Co je DXing
· Klubový časopis
· Kontakty
· Klubové akce
· Klubová edice
· Diplomy
· Technika
· Předpověď šíření
· Výluky vysílačů
· Encyklopedie
· Ke stažení
· Odkazy na WWW

· Diskuzní fóra
· Emailová konference
· DX cluster
· Inzerce

· Témata
· Archív článků
· Top 10
· Statistika
Hledání

Doporučujeme
  
Vstupní obvody přijímače Sangean ATS909
Autor: Pavel Pelikán. Zveřejněno: Pátek 07.05.2004 v 16:34
Téma: Technika
(Originál uveřejněn v časopise Radio Revue 3 / 2003)

Následující řádky vznikly na základě několika dotazů a podnětů od čtenářů, směřujících k myšlence věnovat se na těchto stránkách technickým informacím o komerčních přijímačích, které jsou běžné v našich posluchačských koutcích.
ATS909Jako první padla volba na přijímač ATS909. Tento přijímač sice nezískal pozici kultovního přijímače, tak jak se to v našich krajích podařilo staršímu modelu ATS803 (tzv. velká Olympie), ale poslouchá na něj velké množství členů CSDXC. Detailní technický popis přijímače je asi nad rámec tohoto textu. Věnujme se ale jedné klíčové části přijímače - vstupním obvodům. V přiloženém schématu je vykresleno kousek schématu přijímače, který ukáže záměry konstruktéra a možná uživateli objasní chování přijímače v některých situacích.
ATS909 zpracovává signál celkem ze třech vstupních bran. První je vestavěná teleskopická anténa, druhou je vestavěná feritová anténa a třetí je konektor pro připojení externí antény. Které zdroje signálu používá přijímač na jednotlivých pásmech?
ATS909 input
Teleskopickou anténu si přijímač elektronicky přepíná mezi vstupem FM části a vstupem AM části. Vestavěná feritová anténa je zdrojem signálu pro pásma LW a MW. Vstupním konektorem pro externí anténu lze poskytnout přijímači signál pro AM pásma.
Sledujme nejprve cestu signálu z teleskopické antény. Spínací diodou D1, spolu s pomocnými obvody (L25, C1, R27, …), se teleskopická anténa připne na vstup AM části přijímače, spínací diodou D24, spolu s pomocnými obvody (C2, R44, T1, …), pro FM se teleskopická anténa připne na vstupní laděný obvod T1 + VC1 + D3, tento obvod je laděný v souběhu s dalšími dvěma LC obvody, zapojenými k integrovanému obvodu TA7358AP. TA7358AP je výrobek firmy Toshiba, jde o obvod pro FM tunery. Pro případ poruch tohoto obvodu můžeme zůstat klidní, jde o součástku u nás dobře dostupnou, její cena je cca 20 až 30 Kč. Po případné výměně tohoto obvodu je třeba sladit LC obvody FM části přijímače. Pro případné úpravy vstupního obvodu lze uvažovat především o doplnění přijímače vstupním konektorem pro externí anténu. Tato úprava by přicházela v úvahu, ale v přijímači není příliš místa pro instalaci potřebného konektoru. Kdo by se do této úpravy přesto rád pustil, nabízí se připojit externí anténu na primární vinutí vstupní LC obvodu přes malý kondenzátor o hodnotě 0,5 až 2 pF.
Vraťme se nyní zpět k teleskopické anténě a sledujme cestu signálu pro AM pásma. Pro kmitočty SW pod 30MHz se teleskopická anténa připojí přes D1 na vstup AM části, pokračuje ke konektoru pro připojení externí antény (ten zatím pomineme, vrátíme se k němu později). Přes C3 a R6 se dostane signál na jednoduchý atenuátor v podobě potenciometru VR1, potenciometr je „podepřen“ malým odporem, aby nedocházelo k úplné ztrátě vstupního signálu při nastaveném maximálním útlumu. Ochranu polovodičů vstupních obvodů má na starosti čtveřice diod (D30, D31, D33, D34), přestože se zkušený konstruktér při pohledu na antiparalelní zapojení diod silně zamračí, a zabručí něco o intermodulaci a křížové modulaci, přesto nedoporučuji diody bezhlavě odstranit. Jak dále poznáme další aktivní součástky jsou tranzistory FET a tedy pomětně citlivé součástky, které snadno zničíme elektrickým nábojem. Přicházela by v úvahu náhrada diod za transily nebo podobné ochranné součástky, ale u přijímače tohoto typu se to myslím nevyplatí. Za atenuátorem, následuje první dolní propust (L2, L6, C171, C9, C15, C7). Následuje VF zesilovač z paralelně spojených FET tranzistorů Q1 a Q6, jsou typu 2SK4350. Tyto dva tranzistory jsou vystaveny nebezpečí poškození, dostupnost těchto tranzistorů pro případné opravy neznám, ale vzhledem k tomu, že se nejedná o žádné speciální typy, dá se předpokládat, že s jejich náhradou nebude vážný problém. Za VF zesilovačem následuje druhá dolní propust. Dolní propustí potlačují kmitočty 1. mezifrekvence a zrcadlové kmitočty. Dále signál pokračuje přes transformátor T1 na směšovač přijímače - dva FET tranzistory 2SK4350 ve vyváženém zapojení. Dalšími obvody se zde zabývat nebudeme.
Pro pásmo LW a MW je přijímač vybaven neladěnou feritovou anténou L9. Její signál je zesilován FET tranzistorem Q42. Stabilitu tohoto obvodu zajišťují dvě zpětné vazby. Z transformátoru T12 je signál odebírán tranzistorem Q57, zapojeným jako emitorový sledovač. Výstup emitorového sledovače je zaveden na již zmíněný atenuátor. Atenuátor tedy funguje na spodní i vrchní AM pásma. Do obvodu feritové antény nedoporučuji zasahovat, z velkou pravděpodobností se podaří rozvážit stabilitu vstupního zesilovače a pak máme naději na rozkmitání tohoto obvodu. Samozřejmě přichází v úvahu např. magneticky navázat vnější laděnou feritovou anténu nebo rámovou anténu. Moje osobní zkušenost ukazuje, že u některých kusů přijímačů dochází k nepříjemnému příjmu vlastního vyzařování obvodů přijímače (řídící obvody, displej), tímto nešvarem netrpí všechny přijímače, předpokládám, že zdroj tohoto ručení může být např. nevhodně vedená kabeláž či nějaké nepřesnosti v montáži součástek, tyto parazitní příjmy nesouvisí ale třeba s rozdílnou citlivostí přijímače.
Zajímavostí přijímače jsou obvody pro vypínání feritové antény pomocí konektoru pro externí anténu. Obvodům vstupního konektoru se vyplatí věnovat pozornost. Především těm, kteří se věnují dlouhým a středním vlnám.
Jako konektoru pro externí anténu je použit NF stereofonní souosý konektor – typu Jack. Pro připojení antény ale výrobce doporučuje konektor monofonní. Proč? Konektor namontovaný v přijímači má tyto kontakty: Vnější kontakt je standardně použit pro zemnící (stínící) přívod. Nejhlubší kontakt (v NF technice používaný pro levý kanál) je určen pro anténní vodič. Zasunutím Jacku do zásuvky, dojde jednak k připojení vnější antény na kondenzátor C3 a dále na atenuátor, stejně jako u ostatních signálových cest AM. Současně dojde k mechanickému rozpojení kontaktu v signálové cestě od teleskopické antény. Vstupní konektor využívá ale i střední kontakt – v NF používaný pro pravý kanál. Zasuneme – li do zásuvky monofonní jack (ten nemá kontakt pro pravý kanál a v jeho místě najdeme kontakt pro zem) dojde k propojení kontaktu zemnícího s kontaktem středním. Tím dojde k uzemnění báze tranzistoru Q40 přes odpor R1. Zavře-li se tranzistor Q40, otevře se tranzistor Q41, který zablokuje vstup zesilovače feritové antény Q42, současně se dále zavře tranzistor Q39, který odpojí napájení zesilovače feritové antény a následného emitorového sledovače Q57. Tím je bezpečně odpojena feritová anténa od vstupu přijímače. Přijímač pak zpracovává jen signál vnější antény. Příznivci LW a MW musí ještě věnovat pozornost kombinaci součástek C4, L1, R3, R4, C5 a R6. Tyto obvody se zasunutím monofonního jacku do zásuvky externí antény uzemní, podobně jako báze Q40. Vytvoří se tím kmitočtově závislý dělič, který je navržen tak, aby potlačil pásmo středních vln, omezuje se tím případné přebuzení přijímače signály silných středovlnných vysílačů. Toto opatření může středovlnný DX-man vnímá jako nepříjemnou vlastnost. Máme-li selektivní externí středovlnnou anténu – rámovku nebo externí laděnou feritovou anténu se zesilovačem, ztratíme tímto konstruktérským opatřením těžce získané dB. A právě kolem vstupního konektoru se nabízí zajímavé pole pro úpravy přijímače. Ten kdo si netroufá na zásah do přijímače, má možnost připojit anténu pomocí stereofonního konektoru Jack, který zapojíme následovně: Signál z antény připneme na kontakt vyvedený na špičku konektoru, stínění na zemnící kroužek, dále z konektoru vyvedeme dva vodiče – jeden zapojíme na zemnící kontakt, druhý na střední kontakt konektoru – druhý konec vodičů spínáme a rozpínáme malým vypínačem. Tímto jednoduchým způsobem pak můžeme řídit zdroj signálu v pásmech LW a MW a frekvenční charakteristiku vstupního signálu. Zajímavou úpravou je např. odpojení kondenzátoru C4 nebo cívky L1. Vyřadíme tím frekvenčně závislý útlumový čelen. A na kmitočtech LW a MW využijeme pak plný zisk přijímače. Takto upravený přijímač ale nutně musíme provozovat s externím preselektorem nebo jen s opravdu krátkou drátovou anténou. Tuto úpravu přijímače ale mohu vřele doporučit.
Tolik tedy k vstupním obvodům přijímače ATS909. K tomuto modelu se ještě vrátíme v budoucnu. U redaktora se hromadí drobné i větší náměty na úpravy ATS909, které stojí za otestování.

 
Hodnocení článku
Hodnocení: 3.84
Hlasů: 13


Ohodnoťte tento článek:

Excelentní
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout článek  Vytisknout článek

 Poslat známým  Poslat známým

Omlouváme se, ale komentáře nejsou pro tento článek dostupné.

Reprodukce zde zveřejněných informací jen s udáním jejich původu (CSDXC)
Information published on these pages may not be reproduced unless the source (CSDXC) is mentioned.

Powered by PhpNuke Powered by Apache Powered by MySQL Powered by PHP Powered by PhpBB Really Simple Syndication

Generování stránky: 0.208 Vteřin