Studený vítr přižene první sníh, blíží se Mikuláš. Už je to zase tady, jedeme do Olomouce.
Kořeny moravských setkání sahají do 70. let. Tehdy jsme se scházeli s Jirkou Tieftrunkem v přerovském Grandu naproti nádraží a kuli plány, co dál s tím DXingem. Jak vznikal klub, účastníků pomalu přibývalo, ze čtyř šest, pak osm, později i víc jak deset. Zde jsme poprvé poznali nové tváře později zvučných jmen jako Franta Bukovjan, Pavol Jammerneg nebo Tomáš Burian. Odpolední zasvěcené diskuze o rádiích brzy přitáhly další kolegy až ze Slovenska, z Prahy za námi jezdíval ještě ve svých osmdesáti Jožka Daneš.
Kde je dnes ona restaurace, kavárna i sousední prodejna Elektry, kterou jsme tradičně prošli stejně jako vedlejší dobře zásobení řeznictví a uzenářství. Dlouhé hledání nového přístřeší blízko dopravního uzlu trvalo tak dlouho, až se na to Tomáš nemohl dívat a přesunul epicentrum moravského DXingu do hanácké metropole. Promyšleně a úspěšně. Nejprve v příjemné restauraci s čínskými nápisy, jídly, hudbou i obsluhou a my jsme si ještě přinesli čínská rádia. Pak už natrvalo v neméně atraktivní vyhlídkové restauraci v osmnáctém patře monumentálního mrakodrapu RCO (nejvyššího na Hané). Když jsme tam poprvé kráčeli od nádraží, zakláněli jsme hlavy, zda neuvidíme Tomáše, jak natahuje ze střechy dlouhé antény. Ale on pak s vážností popsal, že dostat se na střechu budovy není z více důvodů vůbec snadné, myslel na všechno a přípravy setkání postupně přenesl do sofistikované podoby moderních informačních poznatků a technologií, nešetřil ani zpětnými vazbami.
Nezvyklý, téměř letecký výhled na osvětlené město s modelovou železnicí hlavního nádraží přímo pod sebou. Na toto moravské kolokvium jsme se tradičně sjížděli z Brna, z Ostravy, Opavy, ze Slovácka i z blízkého okolí. Někteří přijížděli do hanácké metropole na celý den. Prahu typicky zastupovali Jindra Janko a Pavel Langer, rádi vzpomínáme na Michala Hofticha, který za námi bohužel už nikdy nepřijede. Bývala i bohatá mikulášská nadílka; z košíků putovaly na stůl úzké FM filtry, krystaly, baterie pro pohon přijímačů v lese, čerstvě vytištěné seznamy stanic, časopisy satelitní i přízemně šířené, tajemné tekutiny na leptání plošných spojů, otočné kapacity i cívky o velké pevnosti na kilometrové vlny, sbírky konektorů a kablíků, sluchátka i hromady těch lístků, co jimi stanice potvrzují příjem. Kdo byl obzvlášť hodný, odvezl si i rádio, většinou to své, které jsme mu po patřičném osahání vrátili. Později se tu objevily i čerstvé kalendáře a výbor vedle u stolku kul novou klubovou strategii, zatímco ostatní jeho členy řádně kriticky propírali. Ale nejcenější vždy bývaly naše rozhovory a zážitky. Co jsme slyšeli, jaké to bylo na kempech, kam příští rok, kde bude výroční setkání, jak se vinou indukčnosti, co čekat od tohoto přijímače, a jak doma s neposlušnou anténou. Ale i o těch zatracených starostech, které nás brzdí a ovšem naopak o šťastných chvilkách objevů a radostí, když se něco podaří a my se toužíme podělit o hluboké zážitky. Roky běží, někteří z nás stárnou (zejména ti, co si to připouštějí), leccos se proměňuje, včetně našich vztahů. Nicméně stále rádi přijíždíme, abychom se viděli, protože takové osobní setkání nenahradí žádné DX fórum ani pružná komunikace na FB či nejnovějšími smartphony a ufony. Málo záleží, kdo a jak to letos pořádá, podstatné je, kdo a s jakou přijede (nemyslím teď s vysokou blondýnou). Přátelskou zasvěcenou diskuzi u piva i kachnu po sečuánsku (kvůli té tam já především jezdím) lze těžko zdigitalizovat či zvirtualizovat. Doma se ještě nasedíte až běda, takže v pátek odpoledne je vaše místo v Olomouci, blízcí i DX (vzdálenější) přátelé, těším se na vás!
Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015