Z úvodníku mi zarezonovala dnešní paradoxní situace. V krátkosti shrnuto: máme už všechno a ještě hodně navíc a tak neděláme nic. Nastal čas jakési přesycenosti, kdy už nás nic nebaví a tak se držíme stranou? Pasivita, odražená na klubovém webu by tomu nasvědčovala. Nicméně myslím, že v našich domovech se přece jen něco odehrává, jenže my o tom nenapíšeme, nepochlubíme se, tlačíme to do šuplíku, nikam nejezdíme, nevycházíme a maskujeme se. Proč?

DAB+ nově z Chorvatska? Další dobrý námět. Zrovna včera se na nádraží shodli dva kluboví penzisté, že DAB je dobrou cestovatelskou hrou, přijatou i touto generací. Užijme toho dříve, než se naše území zaplaví překrývajícími se muxy a DXing bude ten tam.

Bocca di Magra, italský fenomén, budiž nám příkladem. Z letních cest do Středomoří míváme dojem, že DXing tam neskýtá velké žně a hle, spíše opak je pravdou. Zprávy, chrlené z PLAY DX, to dosvědčují až s neuvěřitelnými výsledky a přehledy zachycených stanic neberou konce. Náš klubový DX chrlič je podstatně skromnější, škoda.

Článek Experiment s SDR je příkladem správného zvídavého uvažování, jak si poradit a využít techniky ještě lépe a více. Jednoduchá řešení mají nepochybné kouzlo. Testujme, objevujme, zdokonalujme, vyplatí se to.

Porovnání antén Wellbrook a longwire. Takové zkušenosti bývají k nezaplacení. Někdy mohou být specifické až zavádějící, v tomto případě myslím jde o nestranné a objevné užitečné porovnání. Pořád to opakuji, antén není nikdy dost a že některá nesplňuje očekávání, to ověříme až tehdy, co jsme ji sami vyzkoušeli. Sdělení článku beru spíš jako pozvánku k vlastním zkouškám.

Příjímací střediska v Československu přibližují stále zastřenou historii. Vedle milionů dychtivých posluchačů ve svých domovech naslouchali také profesionálové. Co, proč, pro koho, proti komu? Podobně jako na tehdy oplocená a střežená vysílací střediska jsme vzácně naráželi na kusé zprávy o tom, že pracuje odposlech, asi ve více podobách a účelech. Vzpomínám na jeden celovečerní film z šedesátých let, kde proběhla asi minutová scéna z takového střediska. U řady přijímačů seděly ženy s nasazenými sluchátky, hleděly na samočinně se pohybující přelaďování stupnice a občas něco zapsaly. Byl jsem tím natolik fascinován, že kvůli té krátké scéně jsem samozřejmě šel druhý den do kina na stejný film podruhé. Obávám se jen, že pamětníci vymírají a historie utajovaných středisek zapadává prachem. S naprostou marností jsem dlouhý čas vyhledával bližší info ke strohé zprávě, že v zámku Slezské Rudoltice bývalo za války odposlechové středisko Wermachtu. Nikdo nic neví, nepamatuje, nebo je dodnes zavázán mlčením? A mrtví, jak známo, promlouvají jen zcela výjimečně.

Přípravy na zimní DX sezonu rakouského kolegy Ratzera jsou pro mne silným magnetem. Pozemek, ležící rádiově ladem, to je veliká výzva. Co je třeba? Přejít od slov k činům.

Krátké účelné Postřehy mívají úderný význam a tak jsem neváhal a výtečný asijský přehled PAL v nové letošní verzi jsem si v pdf okamžitě stáhl pro praktickou potřebu. Udělejte to taky, třeba vás pak asijské stanice proberou z letargie.

Kongsfjord v několika článcích, oslňující lokalita, odezvy se už objevily v diskuzích, každého to přitahuje, někteří už jsme se zavěsili na tamní KiwiSDR. Máme mít vzory a náměty, táhnou nás dopředu. Tak tedy Kongsfjord, jistě o něm ještě mnoho uslyšíme. Pokud tam někdo plánujete cestu, dejte mi vědět. Zn.: jen vážně.

WRTH 2018. Nejdříve jsem poslal na klubový účet peníze a pak mne napadlo, potřebuješ vůbec každoročně aktuální vydání? Načež jsem si odpověděl: jistě, proč se tak hloupě ptáš?